Čaroděj

Somewhere over the rainbow in Hollywood napadlo Joela Schumachera napísať scenár a Sidneyho Lumeta následne nakrútiť remake klasiky klasík (asi to napadlo štúdio, ale to je nakoniec jedno) a ono to inak ako miernymi rozpakmi ani skončiť nemohlo. Rozhodne treba uznať každému zúčastnenému členovi štábu, že urobil pre výsledok maximum, avšak je to asi ako keby niekto nakrútil remake Spievania v daždi alebo dnes pôvodného Terminátora. The Wizard of Oz je totiž tak zafixovaný v mysliach fanúšikov filmu, že skrátka točiť jeho remake, nech aj akýkoľvek nápaditý a aktualizovaný, proste nemá príliš veľké opodstatnenie. Ubieha to celkom svižne, avšak Wiz mi príliš nesadol do nôty a to aj napriek tomu, že Diana Ross je sympaťáčka a spieva aj Michael. (03.10.2023)

Tak na tomhle filmu jsem byl v kině - no jak by ne, byl americkej a prej tam hrála nějaká slavná americká zpěvačka - no a v Orlíku dávali Leť ptáku leť , takže nebylo co řešit. Na tom filmu se mi nelíbilo nic - ani muzika a ta zpěvačka - asi jsem nepochopil ty americký specifika nebo co. A Jackson ? No hrálo tam nějaký strašidlo ....... (20.07.2009)

Jediný fantasy snímek v roce 1978 o kterém jsem měl dopředu a po pár prvních minutách jasno. Natočit Čaroděje ze země Oz v součanosti, s černošskými herci a jako plnokrevný muzikál? S naprosto nehodí se Dianou Ross? Zprznění klasiky! Světe div se, ten film mě nakonec dostal. Ano muzikálová čísla natahují děj a zdržují, ale nedá se tomu upřít zajímavá hudba - černošský motown styl 70. let kombinující soul, funky, r´n´b, trošku disca a rockabilly a pár klasických slaďáků. Taneční scény jsou fajn a třeba rej otroků po smrti čarodějnice je naprosto úchvatný. Diana Ross v 34 letech opravdu nevypadá jako dívenka, ale kupodivu to zahrála tak skvěle, že člověk zapomene že nekouká na mladou, naivní dívenku s otevřeným srdcem. Navíc i skvěle tančí a zpívá (a to její hudbu nijak extra nemusím). Michael Jackson se nijak nevyblbuje, ale poctivě hraje svoji roli. Nejvíce mě ale dostalo, že režisér (opravdu Lumet?) se poctivě drží příběhu, jeho poselství o síle sebedůvěry a hledání vlastního já a všech zvratů. Aktualizace jsou provedeny zábavně od postav přes prostředí až po různé vychytávky (různobarevné Ozovo sídlo a jeho děsivá hlava, motoopičáci, útočící vybavení metra, děsivá Ozova "hlava"). I když to fakt není originál, nakonec se mi hodnocení vyšplhalo až na 4*. Fantasy roku 1978. (07.10.2023)

Afro-americká disco verze Čaroděje ze země Oz. Může se to zdát poněkud odvážné, ale při vědomí obrovského fenoménu, jakým byl svět původních 14 románů L. Franka Bauma a dalších navazujících děl a adaptací už od roku 1900, je to vlastně úplně v pohodě. Baumův svět vytvořil určitý precedens dětské americké literatury, základní série vycházela do roku 1920 a jen za života autora vznikly už první broadwayské muzikály, filmové přepisy, rozhlasové hry, komiksy, povídkové knížky... Po jeho smrti Ruth Plumly Thompson napsala dalších 21 románů ze světa země Oz. Podobný úspěch čekal po 2. světové válce Dr. Seusse nebo E. B. Whitovou, ale ani jejich dnes už klasické dětské knížky ve své velikosti Čaroděje ze země Oz nepřekonaly. Takto lze sledovat moderního Čaroděje jako nedílnou součást úspěšné série adaptací, které jen reagují na potřeby dané doby a mění se spolu s ní. Schumacherův scénář je odvážný, Lumetova režie kreativní a Scarecrow se stal nejlepší rolí Michala Jacksona v celé jeho kariéře. (05.01.2024)

Do kvalitek žánrových perel, jako je třeba Rocky horror picture show, tomuto vskutku barevnému kousku něco málo chybí. Možná, kdyby zaangažovali ještě nějakou Motown star, třeba Stevie Wondera, bylo by to lepší. Zaplať stokrát pánbůh, že si to negři švihli v sedmdesátých letech, kdy jen soulovali. Jestli nějakého současného afroamerického umělce napadne tuhle perlu přetočit se současnými supernegry, máme se na co těšit. (07.04.2010)