Zběsilost v srdci

Rozmýšľal som od ktorého filmu začať pozerať Lyncha aby som ho pochopil. Asi najpochopiteľnejší film od Lyncha aký som kedy videl, no aj tak je to proste osobitý štýl. Totálna uletenosť, nechápal som jedine pohľady kamery cez veštiacku guľu. Proste tak ako niekomu nesadne suchý Allenov humor, tak mne nesadnú Lynchove filmy, ktorým sa snaží dávať až nejaký siedmy zmysel. Ale Cage spolu s Dafoem boli bohovskí démonickí. 70%. (25.10.2006)

Nezvyčajná autoturistika zamilovaného páriku cestami obklopenými znepokojujúcimi úkazmi zla, utrpenia a bolesti. Ozvláštnenia sú podávané podivnými charaktermi postáv, obskúrnymi a fyzicky zohyzdenými týpkami a pastelkovou krikľavosťou. Tieto atribúty spolu s dusivou a nejasnou atmosférou niektorých scén sú plusom. Absencia hlbšieho príbehu, snaha šokovať násilím, hysterické vrešťanie, mechanické opakovanie scén sexu, neúčelné použitá symbolika zrážajú celkové hodnotenie nadol. Rozporuplné pocity po ukončení, v ktorých dominujú jednotlivé výtvarno-režijné nápady nad celkovou koncepciou dejovo minimalistickej uleteno - gýčovitej mileneckej cesty za večnou láskou. (07.09.2005)

Pořád se nemůžu rozhodnout, zda je David Lynch génius či psychopat a ani "Zběsilost v srdci" mi v tom neudělala jasno... Jednoduchý děj, zpočátku špatná orientace v postavách (pouze primitivové nebo různě velcí šílenci), snad každá druhá scéna je absurdní, nechybí velké množství sexuálních scén ani tuny vulgarismů. Zkrátka typický Lynch, který si nebere servítky.;-) Zážitek mi bohužel kazí konec, který působí jako z jiného filmu. I když - ona vlastně byla celá první polovina o mnoho lepší... Ale ať už je film jaký chce, nezapomenutelné scény ala sugestivní autonehoda či ustřelení hlavy mě dostanou vždycky.;-) (27.12.2009)

Po Modrém sametu je tu znovu nabitá sexuální atmosféra, zase je tu spousta magorů, zase se na to hezky kouká, ale už je to trochu ohrané a únavné. Zběsilost v srdci a Modrý samet jsou naprosto v pohodě stravitelné filmy, které se v podstatě, mimo těch magorů, ani nijak zvlášť neliší od zaběhnutého standardu. Eraserhead a Lynchovy krátkometrážní snímky, to jsou šílenosti, to je u mě pravý Lynch, takový, jakého jsem poznal, takový, jakého jsem nenáviděl a nedokázal skousknout. Nyní, i přesto, že se mi ty jeho "normální" filmy líbí nepoměrně více, než jeho prvotní bizarnosti (ve slabších chvílích je nazývám kravinami), cítím se pak nějakým zvláštním způsobem podveden. A teď o něčem docela jiném. Nicolas Cage mě dokonale překvapil. Jeho herecký výkon, šarm a styl jsou neskutečné. V podstatě kdekoliv, kde ho vidím, tak mi kazí pocit z filmu. Nějak mi prostě nesedí. Není to sice extrém, jako v případě Orlanda Blooma, ale stačí to na to, abych mu v každém filmu přál nějakou roztomile nechutnou smrt. Tentokrát ale ve svém nezvykle mladém podání, než ho normálně vídám, výborně strhnul. Naopak je tomu u Laury Dern.... Neznám jí v podstatě odnikud jinud, než z Jurských parků, Modrého sametu a dnes i ze Zběsilosti v srdci a na rozdíl od Nicolase Cage jsem ze z ní mohl zblít i tentokrát. Ani nevím, co proti ní mám. Možná její hysterické podání, nebo snad fakt, že i když se snaží ve filmech vypadat jako sexbomba, mám z jejího podání tak akorát husí kůži, jelikož je prostě fuj. Jinak film byl dobrý. Typický zástupce syndromu: "3 je málo - 4 moc". (03.08.2006)

„Pravdivě ujetá romance v režii Davida Lynche s jednou opravdu povedeně ustřelenou hlavou a četnými odkazy na Čaroděje ze země Oz. S ubíhajícími lety zjišťuji, že Lynchovy filmy s každým dalším zhlédnutím zrají jako víno a Zběsilost v srdci doceňuji stále víc a víc.“ - To jsem zde k filmu napsal přesně před deseti lety a dnes po několika dalších zhlédnutích včetně projekce na velkém plátně jenom dodávám, že to je zkrátka jedinečný počin ať už ve filmografii Davida Lynche, tak ve světové kinematografii obecně. [KVIFF 2022] (23.07.2022)