Joker

| Rozpočet: 70 miliónov $ | Tržby: 1.07 miliárd $ | Sociálno-psychologické drama o skutečných lidech. V tom se pro mně skrývá skutečná síla filmů, jako takových. Minimum akce, minimum efektů. Tleskám, a jenom doufám, že je to klíčovým zvratným bodem v historii kinematografie a hlavně, Hollywoodu. Komerční úspěch musí být jasným důkazem, že divák má i nadále potřebu objevovat hlubší hodnoty a významy, než nám naznačovali trendy blockbustrů založených na rozmanitosti technologických vymožeností a megalomanství. Tím samozřemě neříkám, že mě nebaví Temný rytíř nebo Avangers, ale to, že i tohle je cesta, a divák vždy ocení kvalitní příbeh s hlubším způsobem sdělování. Pokud za tohle Todd Philips a Joaquin Phoenix nedostanou Oscara, nic se nestane. Akademie pro mě stratila serióznost již v předešlích ročnících hodnocení. Jakkoliv to dopadne, já budu vědět, že se Jokrem položil nový mílnik ve světě filmu. (12.10.2019)

// "Well no one's laughing now." Už se vám někdy stalo, že jste sledovali perfektně uspokojující lesbický porno, s kamerou, která zabírala všechny vaše oblíbené úhly, herečkama, které předstíraly orgasmus tak dokonale, že to bylo málem na Oscara, hudbou, která mnohdy strhávala pozornost až zbytečně příliš na sebe, a nejspíš asi bude znít mnohem lépe na samostatný poslech, ale v kontextu blížícího se vyvrcholení vlastně postupně přestávala překážet, zvratem, který šel naprosto pohodlně předpovídat, pokud jste si dali tu práci a podívali se, jak se točily filmy pro dospělé před nějakými čtyřiceti lety, a násilím, které jakoby odsuzujete, ale v závěru jste za něj vlastně byli skrytě rádi, protože bez něj by to zkrátka nebylo tak zvráceně sexy, jak jste v tu chvíli potřebovali, ALE PŘESTO VŠECHNO jste si na samotném konci řekli, že tomu k dokonalosti zkrátka stejně chyběl ten drsnej černej ču*ák v akci? Ne? Tak nic, no. 9/10 (04.10.2019)

Inu, máme tu dalšího Jokera. Poprvé s opravdu propracovaným originem a přestože často platí, že půlka kouzla je v tajemnu, zde se naopak drobnokresba s narůstajícími minutami sakra vyplácí. Celé je to natolik pečlivě promyšlené a poskládané, až si říkám, proč Todd Phillips (Pařba ve Vegas) tak dlouho váhal s přechodem na drama. New York 70. let vystihl přímo bravurně, kamera nabízí řadu opravdu fantastických (a přitom nepodbízivých) záběrů a celé je to zabalené do opravdu ukázkové ‚špinavé‘ atmosféry. To vše by nicméně vyšlo vniveč, kdyby hlavní roli nezískal Joaquin Phoenix. Právě jeho soustředěný výkon může za to, že Jokerovi divák zpočátku drží palce a později zažívá silný vnitřní morální boj, když je svědkem toho, kam až sahají důsledky jednoho šíleného klauna. V tom je podle mě největší vítězství filmu. Napřed si nás omotá (podobně jako Americká krása) vztyčeným prostředníčkem vůči společnosti, ale nadšení postupně střídá hrůza z toho, jak se celá situace vyvíjí. Nejsilnější je na Jokerovi syrově gradované finále. Na konci jsem se cítil hodně rozpačitě z otevřené oslavy anarchie, ale to nemyslím jako výtku. Jde o evidentní tvůrčí záměr a je MOC dobře, že dokáže nějaký mainstreamový (a dvakrát tolik komiksový) film způsobit, že se divák cítí v kině podobně rozpolceně a nekomfortně. Jen mám menší obavu, jestli tenhle snímek nepřichází v trochu nešťastné chvíli (přeci jen je podobných Jokerů v poslední době společnost plná). Nějaká negativa? Pokud vezmu v potaz pro inspiraci klíčového Taxikáře (čímž se ani sám Phillips netají), v jeho případě jsem měl pocit, že si za blbou realitu hlavní hrdina může sám, kdežto Arthuru Fleckovi život vyloženě (a tím pádem scenáristicky občas okatě chtěně) hází klacky pod nohy. Je to cílená one man show, pár minut navíc se ale mohlo věnovat příběhu dvou vyšetřujících detektivů (v současném dietním pojetí ani nemuseli mít jména a konkrétní tváře). A... to je asi vše. Pocitově je pro mě Joker v tuhle chvíli nejsilnějším filmovým zážitkem letošního roku. 90% (27.09.2019)

(1001) Přiznám se, že tomu nerozumím. Možná, že kdyby se ve scénáři vyškrtala každá druhá věta, tak by mi to dávalo větší smysl. A kdyby se úplně odstranila hudba. (Nebo nahradila jinou, ne tak návodnou, viz například You Were Never Really Here.) A taky kdyby se kamera aspoň na chvíli přestala hýbat a doopravdy ukazovala, co ukazuje. A vlastně čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mám dojem, že to je jenom variace na You Were Never Really Here. A finální (a u filmů posledních dvaceti let docela častá) poznámka: první hodina filmu je jenom expozice, druhá hodina nás potom dovede ke krizi, středu dějového oblouku. Jenomže v opravdickém příběhu je potřeba ten oblouk dokroužit, ještě mají následovat peripetie a katastrofa, no a to se tady nestalo. A NEBO bych měla zůstat pokornější a vrátit se k první větě komentáře, a totiž že filmu nerozumím, že jsem jej nepochopila. Možná, že kdyby mi film vysvětlil/popsal, člověk, kterému sledování Jokera něco přineslo, tak že bych mluvila jinak. --- Dotatek: Po shlédnutí "To Kapitola 2" si uvědomuji, jak doopravdy vypadá špatný film o klaunovi, ale stejně. --- Dodatek po shlédnutí po dvou letech: F*ck this movie. (13.11.2019)

Joker origin story zasazený do temný depresivní reality jak jen to nejvíc šlo a musím říct, že mi tohle atmosférický psycho v podání geniálního a šílenýho Phoenixe (ten musel sypat antidepresiva ke snídani, obědu i večeři) fakt sedlo. Je mi celkem buřt, že to není tolik komiksový, ty vidím poslední roky furt ve stejný formě, naopak jsem rád, že je tu pokus zase o něco novýho a těším se, že to postoupí dál a uvidíme v tomhle depresivním hábitu další vzestup Jokera. (29.12.2019)