Joker

Pamatujete si, jak v Burtonově Batmanovi řekl při finální konfrontaci na střeše Gothamské katedrály netopýří muž Jokerovi: „I made you, you made me first.“? Lhal... Phillipsova krádež v obchodě se Scorseseho špinavým sedmdesátkovým zbožím budiž vysvěcena účelem. Mezi „midget jokes“ a tóny Guđnadóttir, stahujícími do bažiny deprese, sledujeme rozpad a znovusložení osobnosti, kterou si jako své vlastní monstrum vypěstovaly netečná společnost a nefunkční systém. Dochází k zrození tragické ikony, která při tanci mezi naší lítostí a pohrdáním dospěje k nebezpečné premise, že být slušný a pokorný není nejkratší cesta k pozornosti druhých. Všechen ten přerod a sporná revolta proběhly v komiksovém vesmíru, který už od začátku neměl v úmyslu pohltit Phoenixe, protože dobře věděl, že on pohltí jeho.. K oprávněným chvalozpěvům na herce, který z toho udělal one freak show, mám jen dva poznatky. Pod make-upem v talk show u Murrayho Franklina jsem ani na vteřinu nepoznal, že je to on. To byl prostě Joker! A kdyby se Joaquin místo hubnutí začal chvíli věnovat posilovně, mohl by v nějakém životopisném filmu ztělesnit Sonnyho Landhama. Ten běs v očích tam je.. (17.10.2019)

Joker mi způsobil husí kůži už někdy v prvních minutách, a pak se u mě tento jev ještě několikrát zopakoval. Je možný, že to bylo jen dobře napsanou postavou, v jejimž ztvárnění by se vyřádil každý kvalitní herec, pro mě je však něco takhle skvěle zahraného malý zázrak. Joaquin Phoenix mě svým výkonem odrovnal a myslím, že na jeho bolestný úsměv a smích jen tak nezapomenu, vryl se mi hluboko pod kůži. 5*, jeden z nejlepších loňského roku. Velmi brzy to vidím na repete. (19.02.2020)

Návrat k Temnému rytíři se vší parádou. Tak brutálně depresivní film jsem sakra dlouho neviděl. Gotham je město, kde by nechtěl žít nikdo. Snad jen komparz, který by platil Ovčáček ze svých peněz. Zároveň je ale skvěle stylizován do nějakých dejme tomu 70. let a vychází ze stejně krásně ponurého New Yorku. Ten oldschool háv je z toho neskutečně cítit a i proto ve spojení s prakticky dokonalým hereckým výkonem Joaquina Phoenixe a neméně skvělou hudbou vytváří naprosto epesní atmosféru, která v podobných filmech sakra dlouho nebyla. Líbí se mi, jak je postava Jokera vystavena tak, že není ani bílá, ani černá. Má svoje pro, proti, mouchy, ale i přednosti a snahy žít v lepším světě…dokud mu vlastně naprosto nehrábne. Joaquin Phoenix se konečně vyřádil tak, aby se mi to líbilo a zároveň byl nadšený. Jeho série divnolidí sice nebere konce, ale Joker je přeci jen pojem, u kterého se ta světlá a temná stránka doslova nabízí. No a i když jsem mu vlastně celý film úplně nefandil, úpěnlivě jsem sledoval, co se bude dít každou další scénou. Některé scény vyjadřující lidské šílenství, zlo nebo anarchii jsou tak z těch nejlepších, co jsem snad kdy viděl. Nebojím se říct, že jde o absolutní filmařinu a zážitek, který ve mně bude dlouho bublat. Jací jsme vlastně jako lidi? Nevychází Joker víceméně jen z toho smutku a zla, co v sobě držíme a snažíme se nevydrápat na povrch, abychom se z toho nezbláznili? (16.10.2019)

Kdyby mi bylo 15, byl jsem uprostřed nějaké edge fáze a neviděl jediný film Scorseseho nebo Lumeta z 70s a 80s, tak by mi tahle polopatická a doslovná imitace dobrého filmu přišla jako něco hrozně cool. Ale bohužel. Kdybych si vzal jednotlivé segmenty, řeknu, že jsou ok - ale to, jak nezaslouženě se tu exponuje to největší lidské zlo na tak zhuštěném prostoru, mi začalo připadat podobně vyprázdněné a upachtěné jak v Nabarveném ptáčeti. Vzhledem k nulové kontinuitě, gradaci a tematické domyšlenosti (jednotlivé motivy jsou náhodně naházeny vedle sebe, nekomunikují spolu a nic z nich nevyplývá než implicitně vyblitý narativ o ublíženém muži, který chce uznání, i když si ho nemá na základě čeho nárokovat) to pro mě nemělo větší hodnotu než hodně dlouhé dobře odvedené kamerové cvičení na téma "12 Rules for Life by Jordan Peterson v kontextu komiksu". Považuju za naprosto absurdní si ten film jakkoliv idealizovat a zase nechápu, co tady blbneme, když všude jinde je to přijímáno především jako "slušný film", zatímco v Česku se orgasmicky řve něco o nějaké revolučnosti - u filmu, který dokonale jede na vlně trendů a nedělá to ani moc dobře. Jasně, mohl bych povinně pochválit Phoenixe, ale mě dobrý herecký výkon v mizerném filmu fakt nezajímá. PS: Tak se zdá, že Todd Phillips se rozhodl jít v demonstraci spasitelského komplexu "full Marhoul" a dává rozhovory o tom, jak přináší pravdu do nepřátelského prostředí a odváží se na rozdíl od ostatních točit "pravé filmy". Není divu, že jsem měl během celého Jokera nabarvené flashbacky. Jen teda Marhoul má pro svoje grandiózní bludy větší opodstatnění, protože opravdu musel překonat nějaké překážky a nešel v cestě vyšlapané předchozími hity. Joker je jen hloupoučký film člověka, který je zhrzený z toho, že mu producenti přestali chtít dávat peníze na všechno, na co je chtěl (protože svět prostě nepotřeboval čtvrtou Pařbu ve Vegas, ač si to pan režisér nechce přiznat), tak z jedné módní vlny přesedlal na druhou a dojí jinou masu. (27.09.2019)

„Chtěl jsem se zeptat, jestli byste nemohla požádat doktora, aby mi přidal prášky.“ - „Arthure, berete sedm druhů léků. Musí vám nějak pomáhat!“ Tak tady se někdo krapet sekl…Nejdřív jsem se trochu obával, abych podvědomě neskončil u srovnání Phoenixova ztvárnění s jeho předchůdci (Ledger, Nicholson), ale k tomu nedošlo, tenhle film není klasická komiksová adaptace, navíc se zabývá hlavně tím, co vedlo k Arthurově „přeměně“. Jak jsem čekal, jedná se o nepřetržitou (a excelentní) Phoenixovu hereckou exhibici (myšleno v tom nejlepším slova smyslu). Studie jednoho osobnostního rozkladu člověka, v jehož případě se „tak dlouho chodilo se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo“, baví a strhává. Atmosféra Gothamu (v němž se vše obrací vzhůru nohama) měla také hodně do sebe (a sociální podtón sem perfektně sedne), takže za mě slabších 5*. „O mámu se s láskou starám.“ - „Musí tě mít moc ráda za to, co pro ni děláš.“ - „Je to tak. Vždycky mi říká, abych se usmíval a tvářil se vesele. Říká, že mým posláním je rozdávat radost a smích.“ (10.05.2020)