Paleta lásky

Zajímavé a hodnotné dílo. Dozvíme se něco o životě Josefa Mánese, vidíme krásnou českou (moravskou) krajinu, krásné dívky a ženy. K nejvyššímu hodnocení sice přece jen něco schází, ale celkově jsem spokojený, takové filmy mají smysl a má smysl je připomínat. Scénář napsali Josef Mach a František Kožík. Z rodu Mánesů se do malířské historie zapsal otec Antonín, strýc Václav, bratr Kvido a sestra Amálie. Ta měla smůlu, že nemohla studovat na Akademii, v té době se to neslučovalo s představou o kariéře mladé dívky. (27.05.2022)

Československý životopisný film o malíři Josefu Mánesovi (1820-1871) podle knižní předlohy F. Kožíka. V titulní roli se představí P. Kostka, jemuž postava hlavního představitele českého malířského romantismu a svůdníka sedla a patří na celém díle Josefa Macha k tomu nejpovedenějšímu. Film se věnuje Mánesovým začátkům, kdy ho pro jeho osobitý styl a nešablonovitost vyhodili z umělecké konzervatoře, dále prvnímu z jeho nesčetných milostných vzplanutí ke služebné Františce Šťovíčkové (J. Švandové) s níž splodil dceru Josefinu (L. Šafránková). Popis Mánesova života byl podán poněkud nesouvisle, jeho významné životní etapy tvoří soubor jakýchsi časově nepřehledných scén. Poměrně velký prostor byl dán jeho nejslavnějšímu dílu, práci na impozantní kalendářní desce na pražském Staroměstském orloji, jež pochází z roku 1865 a vyjadřuje alegorii 12 měsíců v roce pomocí zemědělských prací. Bohužel snímek se vyznačuje těžkou nedramatičností a příběh je napsán dosti povrchně. Současně není dobře a pochopitelně vyjádřen dějový posun v čase a také mám značné výhrady k vedlejším postavám, nikoli však z hereckého hlediska, nýbrž z pohledu diváckého, neboť není vždy jasně vysvětleno, o jakou osobu jde. Zaznamenal jsem, že B. Smetanu představoval E. Cupák, o totožnosti L. Munzara, S. Fišera, J. Bláhy či Mánesova nepřítele O. Sklenčky a jiných však mohu pouze vést dohady. V ženských rolích se představily J. Štěpánková či S. Valentová, jejich jména jsem zřejmě přeslechl a jejich vztah k malíři bych označil jako milenecký. Film s romantickým názvem Paleta lásky z výše uvedených důvodů nemůže patřit ke zdařilým životopisným filmům českých osobností, neboť jeho zpracování je bezkrevné a nudné. (22.04.2018)

Velmi zkrácený životopis o malíři Josefu   Mánesovi, jehož dílo je celosvětově velmi   známé. Učebnicový rozklad jeho nelehkého   života jak v soukromém tak i na tom uměleckém,   je pro film utvořen v epizodách, což u   obsáhlého románu není nijak překvapením.   Josef Mach pojal snímek velmi velkoryse a vskutku   tradičně. Schématicky použil styl hojně   používající v 50. letech, takže jsme svědky   hlavně nepochopení jeho díla a jeho   pranýřování. Ve snímku si zahrála plejáda   známých herců, kteří své postavě dodali   ohromné charizma. Dali do toho všechno a tak tu   nic nevypadá pranic jednoduše či odfláknutě.   Poetika je místy znatelná a svým způsobem   neodolatelná. Pocta malíři se tedy vcelku   povedla. Škoda jen, že je televizemi velmi   opomíjen. Alespoň by vešlo do podvědomí,   kdože vlastně stojí za výzdobou   staroměstského orloje. Málo lidí to ví, což   je pro Čechy ostuda. (29.03.2015)

"Parádu tu Mánes nepotřebuje. Pravda, poctivé umění vítězí samo." Za parádu tento film úplně označit nemůžu. Hlavně pro jeho rozvláčnost  Vyprávění o Mánesově životu je celkově poněkud nesouvisle. Nejprve sledujeme, jak byl za mlada vyhozen z umělecké konzervatoře, pak jsme svědky jeho prvního  milostného splanuti ke služebné Františce Šťovíčkové, všem následně jsme hned vrženi do doby, kdy tvořil nejslavnější dílo (kalendářní desce na pražském Staroměstském orloji). Jakýmsi intermezzem zde je krátký pobyt Mánese na zámku Čechy pod Kosířem, kde malíř skutečně poměrně dlouho působil. My zde však jen v podstatě sledujeme jednu z mnoha jeho erotických anabáze. Tyhle scény jsou sice vcelku hezky poetické nasnímané, ale moc se z nich toho člověk o samotném malíři nedozví (tedy pokud to hlavní poselství nemá být to, že byl evidentně na ženské). Třeba se film (a patrně i Kožíkova předloha) zcela vyhýbá historickým faktům o Manesově duševní nemoci (později v podobě pokročilého syfilidu). A tak pokud na konci filmu zazní, že Mánesův "život byl k zoufání nešťastný i k závidění šťastný", tak si říkám, že ze samotného filmu mi to tak nepřišlo. (12.02.2022)

Moc mne to netěší. Myslím, že problém je i v Petru Kostkovi, který prostě na hauptroli buď nemá, nebo mu není dobře napsaná nebo není dobře režírován. Film sám je takový jako by byl točen o mnoho let dříve, tvůrce stíhaný ústrky měšťáckého prostředí - to jsou skoro krškovské postupy z padesátých let a tehdějších životopisných filmů. Ženy jsou tu moc pěkné, dobře se na ně dívá, ale jsou tu spíše jako loutky, ani Jana Štěpánková nemá moc co ukázat. Ani tady moc nechápu obsazení Soni Valentové.   Ota Sklenčka má moc pěknou roli nepřítele, kterou výborně odvedl , škoda, že je ve scénáři levně shozen poznámkou o finančních malverzacích.  Je to takový opatrně ilustrovaný životopis, o jeho historické věrnosti si netroufám mluvit.  Dekorace dobré, ale trochu jakoby se tvůrci soustředili hlavně na to a zbytek jim unikl. Josef Mach točil leccos, ale biografické historické drámo je tohle snad jediné a nešlo mu to od ruky, myslím (08.05.2022)