Nebeské dny

Nádherně nasnímaný film, který je ale v romantických/milostných momentech překvapivě chladný a bez citů. Z plátna přímo vyzařuje neuvěřitelně úmorná dřina, kterou denně podstupují pracanti na polích, ale emoce mezi ústředním milostným trojúhelníkem aby člověk pohledal. Za útok kobylek na obilí by se nemusel stydět ani ten nejděsivější horor – asi nejlepší scéna filmu, po všech stránkách. (17.02.2008)

Tohle jsou lidé, tohle jsou jejich životy a tohle je příroda, jejíž krása bere dech. Terrence Malick si všímá hlavně té přírody a celých devadesát minut nás nechává spočinout zrakem na unikátně „čistém“ filmu. Čtyři sympatičtí herci (ano, tentokrát i Gere!), čtyři postavy, jejichž osudy nejsou nezajímavé, ale vnucuje se otázka – mohou mít v širším kontextu nějaký vliv na běh světa? Ta smířenost jdoucí ruku v ruce s neochotou regiznovat mě fascinovala. Život a smrt, prohry a vítězství, radost a zklamání – takhle to je, takhle to už jednou na světě chodí. Proč tedy máme neustále potřebu řešit všelijaké složitosti? Nebeské dny jsou překrásným filmem, jedním z nejkrásnějších. Sledoval jsem je s tichou, posvátnou úctou, abych snad nenarušil onu dokonalou harmonii. Nyní mi nezbývá než snít o zalehnutí do trávy nezaneřáděné odpadky, o vychutnání si několika minut pokojného souznění, nerušeného… vůbec ničím… nanejvýš pokojnými tóny z Morriconeho božského soundtracku. 90% Zajímavé komentáře: wipeout, krypton22, PaRi (27.03.2008)

Četl jsem, že tento film je jeden z vizuálně nejúchvatnějších filmů všech dob, takže jsem od toho čekal prakticky cokoliv. Byl jsem překvapen tím, jak mě Terrence Malick dokázal ze vteřiny na vteřinu přemístit z houpacího křesla na obilné pole, které je velikostně obrovské a kam se podívám, vidím samé lány. Lány, lány, lány...nic víc než samé obilí, no a o kousek dál žací stroje a kopu pracovníků. Do těchto nenápadných pracovníků zasahuje tento příběh. Nijak emotivně neburcuje, prostě se objeví, zařídí zkázu a zase si v poklidu odkráčí, vzájmu družstva, které se ze všeho dostane a dál zemědělčí, tak jak to má být. Kamera pracuje naprosto fantasticky, okolí je nádherné...a to kupodivu nesledujeme jen obilné pole....celkově každý záběr na sobě zanechá stopu umělce. Proto jsem asi pochopil proč je právě tento film brán jako jeden z vizuálně nejúchvatnějších vůbec. --- Nevím čí jsem - Tos nevěděl nikdy. (09.08.2007)

Já vám dám, že se v tom filmu nic neděje! Tss. Ani toho Richarda Gera, který na mě ze začátku nepůsobil nijak zvlášť dobře, nemůžu vytknout. Stačilo překonat prvních deset minut, dorazit vlakem na farmu a moci se kochat tou dokonale natočenou nádherou (příroda opět v jedné z hlavních rolí)... A bylo to jasné. Potom přišla řada na Sama Sheparda, Nebeské dny dostaly úplně jiný rozměr, příběh se rozjel a skončil přesně tak, jak musel. Jak bývá Malickovou tradicí, ať už se ve filmu odehrávalo cokoliv, na konci jsem z toho, co jsem viděl, měl jen a jen dobrý pocit. Tedy vyjma té hororové sekvence s kobylkami, požárem a šroubovákem...__P.S. Soundtrack Ennia Morriconeho z tohoto filmu jsem slyšel snad úplně poprvé, ale okamžitě se zařadil k mým (jeho) nejoblíbenějším.__P.P.S. Dost možná nejlepší Malick. (24.07.2011)

Hodně pohledů na obilná pole, výborná hudba Ennia Morriconeho (už vím, kde se tvůrci Harryho Pottera inspirovali) a příběh, kde jsem zpočátku moc nechápala, o co jde, a později, zda vůbec někam směřuje. Jednotlivé scénky za sebe bohužel moc nezapadají, hudební podkres se při přechodu do každé další (trvající často třeba jen 30 vteřin) brutálně změní a já si nemůžu pomoct, ale nějak na mě víc působí pět pořádných scén než padesát útržků. A taky je z mého pohledu fajn, když se před kamerou něco děje, a tím "něco" myslím větší scénáristickou invenci než půlhodinové záběry na mlácení obilí. Ano, kamera je v případě Nebeských dnů hezká. Vždy to ale bohužel nestačí. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] (04.07.2010)