Panství Downton

Praví fanoušci se budou šíleně dojímat. Naše milované postavy dostaly zasloužený bonus na stříbrném plátně. Hned u prvního záběru na majestátní Downton se ve mně probudily všechny emoce, které jsem při sledování seriálu prožíval. V průběhu jsem si pak uvědomil, jak mi rodina Crawleyů a jejich služebnictvo chyběli. Přitom to jsou jen tři roky. Molesley je stále ten samý neohrabaný popleta, Carson se pořád dme pýchou, Tom znovu ukazuje, jaký je fantastický člověk, Violet jako vždy ze sebe sype jednu hlášku za druhou... Všichni drží pospolu a táhnou za jeden provaz. Od dvouhodinové filmové epizody nešlo čekat víc. Naprostá spokojenost. Děkuji za to. (12.09.2019)

Dneska jsem se po dlouhých pětadvaceti letech vypravila do našeho kina. Překvapily mne pohodlné sedačky, bufet s popcornem a především krásný film, který mne přinutil opustit své pohodlné obyvákové křeslo a vypravit se do světa iluzí na filmovou premiéru. Jako nadšený fanda šestiřadého seriálu jsem byla zvědavá, jakým způsobem tvůrci celou ságu rodiny Crawleyových uzavřou. Na celém seriálu jsem si cenila nejen příběhů jednotlivých členů rodiny i služebnictva, milého humoru, skvělých hereckých výkonů, parádních kostýmů a nákladné výpravy, ale hlavně toho, že vztahy mezi lidmi byly velmi korektní a přátelské i když i nějaká ta intrika by se našla. Ve stejném duchu byla celá sága dovedena do pozitivního závěru. Tvůrci své fanoušky nezklamali. (12.09.2019)

I když řadím Panství Downton k mým nejoblíbenějším seriálům, tak jsem se k poslední šesté sérii dostal teprve nedávno, a byl jsem opravdu zvědavý na film, jelikož seriál dostatečně uzavřel všechny dějové linie. Film tvoří ozdobnou třešničku na vrcholku už tak velmi lahodného a kvalitního dortu a nabízí ve zkrácené podobě všechny aspekty, kvůli kterým jsem se díval na samotný seriál. Člověk má opět možnost se na dvě hodiny ponořit do prostor okázalého panství a zažít s jeho obyvateli epizody z jejich (ne)všedního života, které nepostrádají romantiku, humor, intriky, ani napětí. Musím ocenit, že se tvůrcům i na tak malém prostoru podařilo věnovat potřebný čas každé z postav. Nejvíce mě opět bavila prostořeká hraběnka vdova, vedle toho bylo úsměvné sledovat na plátně interakci mezi "McGonagallovou" a "Umbridgeovou". Z dějových linií mě nejvíc zaujala "bitka" mezi donwtonskými a královskými služebníky, Thomasův příběh a vztah mezi Maud a Lucy. V průběhu dvou hodin jsem se nechal jak dojmout a pobavit, tak i ohromit nádhernou audiovizuální stránkou, která mě nikdy neomrzí, a i když to ve výsledku celé může působit kýčovitě, tak i přesto jsem za tento návrat na Downton nadmíru vděčný. (17.09.2019)

Takový bonbonek na závěr pro skalní fanoušky Panství. Skutečně velké drama od toho čekat nejde, jelikož všechny zásadní věci a spory se uzavřely už v seriálu samotném, zde jde jen o takové nostalgické a značně narůžovělé dobře končící rozloučení se starými známými, přičemž tam, kde tvůrci měli dojem, že snad nebyla ta která postava dostatečně odměněna už dříve, dochází svého štěstí zde. A možná přijdou i král s královnou. Nemám v zásadě nic proti, ale ty dvě hodiny jsou spíš výměnou komplimentů a bonmotů (kde stále vévodí lady Violet) vyměňovaných kulometnou rychlostí (takže jsem občas jen tak tak stíhal dialogy/titulky) než skutečným příběhem. Spravedlivé by byly tři britské královské korunky, ale protože je vzácné vidět dnes něco neoplzlého a nevulgárního, co se vydává za takzvanou dospělost, tu čtvrtou do královského pokladu dohodím. (19.07.2020)

Pustit si to celé znovu, určitě bych si to užil podstatně více, ale nebyl čas. Kamera krásná, herci milimetrově přesní, celé je to protkané takovou tou anglickou atmoškou. Ztrácel jsem se celou první polovinu, kdo je kdo, o kom se mluví, kdo s kým jak a proč. Na mě dosti složitý kousek, kterému ovšem kvality nelze upřít. 50% (27.01.2020)