Dopis třem manželkám

Dopis třem manželkám je na svou dobu zajímavě strukturovaný a relativně otevřený film, který mi ve všech směrech připadá jako příprava na Vše o Evě, kteréžto své nejslavnější dílko Mankiewicz natočí o rok později. Podobné postavy (hrané často stejnými herci) zde vedou podobné dialogy o podobných problémech. Oba také disponují podobně chytře napsanými, avšak místy poněkud schématickými a didaktickými scénáři. Eva je asi přece jen o něco málo lepší - že by si zasloužila o tolik Oscarů víc se mi ale nezdá. (16.12.2006)

Tři manželky a jeden dopis, v němž je jim oznámeno, že jeden z jejich manželů odešel s dávnou přítelkyní. Všechny ji znají, všechny ji pomlouvají, všechny mají důvod k obavám, že to bude právě ten jejich manžel, který se už večer nevrátí domů. Pointa je pro mě trošku skřípající, ale to nic nemění na tom, že je to skvěle natočený a především skvěle zahraný film se spoustou výborných dialogů. P. S. Při záběrech z domu Lorny Mae, kdy se celý dům roztřásl, jak kolem něj projížděl vlak, jsem si říkal, jestli se náhodou David Fincher neinspiroval v tomto filmu a nepoužil pak podobnou situaci v Sedm, kdy metro učiní z bytu jednoho z hlavních hrdinů "vibrující domov". Kdo ví?:-) (16.12.2006)

Snímek "Dopis třem manželkám" si rozhodně zaslouží vaši pozornost, protože už od začátku má zajímavý scénář, který ale má tu sílu, že postupem času nic neztrácí z vašeho zaujetí a budete až do konce sledovat, jak to celé dopadne. Jsou zde dobří herci, ale nechávají vyniknout příběh, což je důležité. (11.07.2017)

Další z mnoha amerických filmů z první poloviny 20. století, u nichž přílišné spoléhání se na dialogy nebylo pouhou z nouze ctností. Ony totiž byly i časy, kdy režisérům k natočení sevřeného dramatu stačil skvělý scénář a kvalitní herecké obsazení. Tvůrci současných filmů se nechávají příliš unášet téměř neomezenými možnostmi formálního pojetí díla a jaksi zanedbávají stránku obsahovou. Dopis třem manželkám je zrežírován velmi obyčejně, skoro až nenápaditě, nicméně disponuje scénářem dostatečně kvalitním, aby udržel mou pozornost po celou dobu svého trvání. Drama o šesti postavách, jehož začátek mi asocioval seriál Zoufalé manželky, tvoří z větší části tři dlouhé retrospektivy, jejichž prostřednictvím sumírují ženské hrdinky vztahy ke svým manželům. Nečekaná pointa pak nabízí uchopení příběhu z docela odlišného úhlu. Chytře pojatý scénář mísí vypjaté hádky a citlivá vyznání lásky s jízlivým humorem a nevyhýbá se ani kritice americké společnosti. Stačí jen číst mezi řádky. 80% (16.12.2006)

Upřímně, nejvíc mě bavila notorická představitelka vedlejších rolí Thelma Ritterová jako otrávená posluhovačka. Jinak vidím jen tak napůl využitou zápletku, která je sice prostá, ale nosná. Mankiewicz se na ty tři ženy dívá s příliš velkým pochopením. Kdyby pustil z řetězu, co si ty dámy jen myslí a sdělují nám průběžným komentářem, kdyby se nebál konfliktů a vzájemného podezřívání, které z toho kanadského žertíku mohlo vzejít, mohl by mít na kontě výbornou komedii. V této podobě jsme na začátku přesně tam, kde na konci. Solidní film, ale ne trvalý zážitek. 60% (16.01.2007)