Má láska s Jakubem

"Koukej, zpívej, sláva masopustu ..." To se nám to bojovalo s větrnými mlýny, to se nám nastavovalo zrcadlo nespravedlnosti a to nás to tak moc nebavilo. Na druhou stranu byl ten uvědoměle naivní boj učitelky celkem sympatický a kdyby to vyšlo, tak by všichni skončili v nebi a jen já v pekle. Já se totiž nerad mačkám. (30.12.2017)

Chápu, že Janu Hartlovi musel propůjčit na pár chvil svůj hlas skutečný zpěvák, ale ten hlas mi k němu vůbec neseděl a rval mu uši. První film, který jsem se Zlatou Adomovskou viděla, kde se objevila v poněkud erotičtější scéně. Na dnešní poměry je to scéna celkem běžná. Zlata zde hraje mladou učitelku, která to mezi těmi všemi učiteli nemá vůbec jednoduché, protože je dělí dlouhá léta učitelské praxe. Byla plná ideálů a představ, ale každý kdo někam nastupuje do zaměstnání, tak je plný ideálů, o které může samozřejmě rychle přijít a je jenom na něm, jak se se vším popere. Celý film není ovšem pouze o ní. Je zde plno i jiných osudů. (28.04.2011)

Nebetyčná blbina, kde se motá páté přes deváté. Herci odříkávají to, co mají, nijak se nesnaží, ono není ani proč. Do toho šílený Zich, i když melodie jsou to pěkné, ale já jej nemusím. Spěje to celé od ničeho k ničemu, je to nuda, a nakonec jsem to stejně asi celé nepochopil. No nevadí, věšet se pro to nebudu. Stejně jsem se na to koukal jen kvůli Evě Jeníčkové, kterou jistý web uvádí jako jednu z protagonistek. Já ji tam neviděl, ale to si proto, že jsem krapet sem tam usínal nudou. Ale ani v závěrečných titulcích uvedená není. (16.04.2016)

Byť by se dalo z názvu vydedukovat že půjde o milostný příběh, není tomu tak. Snímek se řadí mezi moralizující filmové produkty odehrávající se v ideologicky populárním výrobním procesu. Dějově máme na jedné straně papírenský průmysl, kde se snaží mladý ing. Jakub Horec o vybudování své kariéry a to za každou cenu. Na straně druhé je mladá učitelka Petra Jánská, která se zase snaží pro své žáky udělat naprosto vše. A to jak ve věci vzdělání, tak i jejich života. Jakub a Petra spolu žijí, do svého nové působiště se společně přestěhují, jejich starosti se vzájemně proplétají a v podstatě škodí jeden druhému. Oba při své snaze něco udělat narážejí jen na pokrytectví svých kolegů a zášti. Mezi lidmi vládne faleš, lži a hlavně snaha si nicneděláním nepoškodit kariéru vlastní. Civilní psychologický příběh si Václav Matějka napsal a natočil sám a velice dobře podchytil šeď doby, jakou si dnes málokdo umí jen představit. O něco se snažit byla, je a vždy bude zásluhou každého jednotlivce, ale když se střetne kariérismus, zájmy jednotlivců a tvrdý realismus socialistické etiky, veškerá snaha dostává značné trhliny, které poškodí nejen pracovní sounáležitosti. Děj příběhu má dvě roviny, které jsou přes svoji vážnost odlehčeny záběry masopustních her, ve kterém mají určité masky svou symboliku, čímž příběh dostává i jistou poetiku. Snímek je hodně na přemýšlení a to obzvlášť v dnešní době. Po divácké stránce je tak vhodný snad už jen pro filmové fajnšmekry. (15.11.2020)

Tohle jsem teda moc nepochopila. Trochu se to tváří jako Škola otců po 25 letech. Ovšem zatímco Helge ve svém filmu i přes vynucené úpravy udržel podstatu sdělení a pochopitelnost hrdinova jednání, Má láska s Jakubem jako by byla pro jistotu rovnou nesrozumitelná, respektive nic nesdělující. Rádoby artové pojetí s alegorickými vložkami tuhle dobovou sterilitu nevykompenzuje ani nezamaskuje, spíš naopak. (22.11.2012)