Zlá noc

Doba v roku 1973 bola jasne normalizačná. Už v titulkoch si prečítame, že hlavný dramaturg bol L.Toman. Preto to prostredie. Prvý dojem bola hudba k filmu, pri krimi je to dôležitá vec. Mňe hudba L.Fišera celkom sadla. Režisér nás doviedol až na koniec, kde sme odhalili vraha, lebo bolo úplne jasné , že to M.Pavlata nieje. No bolo to celkom v pohode. Dobré výkony M.Pavlatu, P.Kostku..... 55%. (05.10.2009)

Film se sune dopředu pomalu, klopýtavě a trochu amatérsky (popisné retrospektivy), ale dostatečná syrovost a temnost snímku sluší (černobílé zpracování je v tomto případě výhodou). Děj je zaostřen na dělníky a hlavně na Pavlatu, skupinka vyšetřovatelů je naproti tomu mimořádně mdlá (Rážův projev je téměř na usnutí). Podruhé už bych se nedíval, ale pro jednou, proč ne. (27.03.2011)

"Noc je někdy zlá a temná jako tér, v černém kupé sedí černý pasažér. Noc mývá srdce z olova, a nevíš proč je taková, proč právě k tobě nechová se fér." Poměrně dobře napsaná kriminálka z neotřelého prostředí lomu, při níž občas člověka (zejména díky skvělé Fišerově hudbě a černobílému vizuálu) až mrazí. Skoro to má až noirový charakter. Scénář je napsán tak, aby divák moc neměl šanci poznat vraha. Sice asi tušíte, že ten, co je hlavní podezřelý, to spáchat nemohl, ale jinak stopy k odhalení skutečného pachatele tam v podstatě nejsou. Zato poručíka VB v přestrojení za dělníka, jsem odhalil naprosto bezpečně. Zaujala mě jinak ústřední melodie z baru zpívaná Karlem Zichem. (16.10.2023)

Mám tam hromadu svých oblíbených herců a herečku - Kostka, Vala, Filip, Ráž, Babka, Schallerová, dokonce písničku Zich zazpívá. Ale co je to platné, když tvůrci lavírují mezi pracovní tematikou z dolů (z níž skutečně vidíme jen střípky, takže z toho člověk ani nemá nějaký pocit, že by viděl dělňase při šichtě, ale že se pár čumilů někde zrovna ometá), když pro konflikt důležitou postavu vidíme jen dvakrát (!) za celý film (na začátku a na konci), když Pavlata hraje vážně hodně mizerně (ještě že se posléze našel v tom dabingu, jeho herectví je ne-uvěřitelné), když není víc dotažená linie Augusta-Andresíková (zde skutečně krásná žena), když při té spoustě postav těžko věřit těm chlapům nějakou chemii mezi jako spolupracovníky na dole, když Karolínu Slunéčkovou obsadí v podstatě do štěku "paní, přišel jsem si vyzvednout ze spořitelní knížky" atd. Spousta věcí nefunguje, i když samotné prostředí dolu (zvláště tajuplně nasvícené noční scény) by fungovat mohlo, prostředí hospody je rovněž těžce nevyužito (to cameo Teplého sice chápu, ale stejně mi to přišlo jako pěst na oko), a tak jediné, co se mi líbilo, byly noční Teplice té doby (kino, tramvaj) a možnost vidět dnes již neexistující vlakové nádraží starého Mostu. A Schalllerové to samozřejmě slušelo, i když kozy tentokrát neukázala. ;-) (31.03.2019)

Československý kriminální film z prostředí povrchových hnědouhelných dolů v Komořanech. Po úvodní oslavě narozenin jednoho z dělníků je nalezena mrtvá mladá žena a případu se ujímá vyšetřovatel V. Ráž. Strohý, klidný, ale bezpečně jdoucí za odhalením pachatele a jiných trestných činů souvisejících s touto tragickou událostí. Jako nejvíce podezřelý se jeví mladý M. Pavlata. Muž, jenž je znám především díky svému hlasu a jenž nebývá často viděn na filmových plátnech si zahrál neklidného, láskou omámeného horníka s nepříliš čistým svědomím. Co se týče kriminální zápletky, je na velmi slušné úrovni a divákovi je napětí servírováno až do konce snímku. Postava tajného policisty, jehož ztvárnil P. Kostka, skutečný manžel zavražděné C. Mayerové, byla však lehce odhadnutelná. Ve vedlejší roli dostal poměrně velký prostor oblíbený V. Babka, dále robustní Z. Kryzánek, netradičně nevtipný J. Krampol a méně známý J. Koza. Originální průmyslové prostředí spolu se záběry na obří vícepodlažní kolesové rypadlo dodávají snímku originalitu a snadnou zapamatovatelnost. Spojením všech těchto aspektů se režiséru Matějkovi povedlo vytvořit lehce nadprůměrné krimi. (19.03.2013)