Nikdy nezestárnou

Válka mně zajímá. Hodně o ní čtu. O slavných bitvách napříč staletími, o důvodech proč konflikty vypukly, o zbraních a hlavně o lidech. Lidské příběhy mne zajímají nejvíce. Snad proto mám rád denníky či autobiografické vzpomínky všech těch, kteří se nějakého toho konfliktu účastnili. A i když je to pohled jednotlivce, často značně subjektivně zabarvený, má to pro mne mnohem větší výpovědní hodnotu než tucet děl věhlasných historiků, kteří píší fundovaně o něčem co však sami neprožili. A proto mne tento dokument doslova uhranul. Ne těmi kolorovanými záběry. Už jsem viděl fantastický dokument I. světová válka v barvě, tam poprvé na člověka dopadla rudost krve i odporná jednotvárná hněď krátery a vodou roblemcaných kdysi úrodných polí Belgie a Francie.... Byl to ten způsob jakým byl dokument podán. Ta výpovědní rovina jednotlivců, upřímná i po tolika letech. Trochu mne mrzí, že když už byly ve filmu i tanky , zapomnělo se na letectvo :-). Ale základem tehdejších armád byly tři zbraně. Artilerie, kavalerie a pěchota a o mužích těchto složek je dokument především. Od Jacksona je to skvělý počin nejen k nedávnému výročí 100 let od Great war, ale je to také skvělá pocta těm co tam bojovali a umírali. Dnes už se zapomíná i na hrdiny té druhé války, natož té první. Je třeba mladým neustále zdůrazňovat, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo. Tady je to za 5 vlčích máků ! * * * * * (29.12.2018)

Nechat se zmanipulovat společností a vládou a vydat se položit život za její mocenské zájmy, tak tomu nikdy nebudu říkat hrdinství, nýbrž blbost. Což si také mohli kluci ověřit v následné nemožnosti se plnohodnotně začlenit do společnosti po skončení války. V dokumentu zaznívají hlasy lidí, kteří přežili. Docela zajímavé by mohlo být, kdyby se tvůrci na to samé zeptali mrtvých, jestli s přeživšími sdíleli nadšení, i když se jim končetiny válely po bojišti a vydechli naposled. Ale to jen taková moje vsuvečka, kterou chci poukázat na to, že zúčastněné vojáky nevelebím a ani k nim necítím jediný náznak obdivu. Každopádně, psal se rok 1917 a mentalita i možnost informovanosti obyvatelstva byla tehdy úplně jiná, takže bych se možná taky stal obětí propagandy a s radostí přijal pozvánku na smrt za zájmy, na kterých ve výsledku vůbec nezáleží. Historická hodnota tohoto dokumentu je ovšem mimořádná a ze zpracování se mi tajil dech. Musela to být velká fuška, ale tohle se Jacksonovi opravdu velmi povedlo. Jackson pomocí zvuku a obrazu divákům naprosto fenomenálně přiblížil zejména těžký rutinní život v zákopech. Opravdu masakr. Všudepřítomné dělostřelectvo a nejistota, že se právě vy dožijete dalšího dne. První světová válka byla mnohem drsnější a nelítostnější než ta druhá. Dodnes je s podivem, že se z ní nikdo nepoučil. (13.04.2020)

Kdo dává dobrý pozor a uvědomí si souvislosti, získá to, co mu žádná učebnice dějepisu neumožní. Čím byla 1. světová válka a co udělala z lidí, kteří se jí dobrovolně či nedobrovolně účastnili. Češi byli do ní zataženi nedobrovolně, a po mrtvých zbyli jen pomníčky postavenné (povině) z popudu T.G.Masaryka. Po živých nezůstalo nic, přestože jejich zážitky byly vesměs podobné jako ty brtiské. Nikde není zapsáno, jak můj děda se díval do Piavy, která tekla červená jako krev. Po válce se vrátil k rodině (můj otec byl jeho nevlastní syn), raději než pracoval na polích, toulal se. Ve stáří pásal kozy, a když mě požádal, abych řekl, jak se mám v Německu, usmíval se a pokyvoval hlavou, vím však, že mě neposlouchal. (24.11.2019)

Vyprávění veteránů nahraná v roce 1964 jsou výmluvná a mají svou sílu, ale opravdu to chtělo místy je utnout a soustředit se na (restaurovaný) obraz samotný, doplněný adekvátním zvukem. Jestliže Jackson a jeho tým restaurovali 100 hodin materiálu, proč z nich vidíme jen asi 50 minut (zbytek je nerestaurovaný materiál nebo dobové propagační plakáty, případně satira). Navíc se některé záběry opakují, což je dle mého chyba dramaturgie celého projektu. Také nejde o první záležitost, která by se pokusila o něco podobného, stačí připomenout Apokalypsu: první světovou válku (i tu druhou). Přitom nepopírám, že jde o vysoce působivou záležitost vyprávějící o všech aspektech frontového života, kde střílení a zabíjení jsou jen občasným "zpestřením" každodenní starosti o jídlo, čistou vodu, nohy v suchu a teple a hygienu. Plně podepisuji komentář uživatele Davies182. (08.01.2019)

Kolorované záběry doplněné svědectvím těch, kteří přežili Velkou válku. Od narukování a fixlování s věkem, přes konfrontaci v Zemi nikoho, spaní v zákopech, přimrzlých botách, gangréně, yperitu, spoustu záběrů na roztrhaná těla, až po prázdný pocit po vyhlášení míru a obtíže při hledání práce a znovuzačleňování do civilizace. Tento a jemu podobné dokumenty by se měly povinně pouštět dětem ve školách. (17.08.2019)