Vypůjčovatel
The Borrower
The Borrower
Obsahy(2)
Příšera v podobě ohyzdného hmyzu je za trest vyslána na Zem. Bude to do té doby, dokud lidstvo nevyhyne... První obětí vesmírného netvora se stane náhodný svědek jeho přistání. Na místě zůstává příšerně zohavená mrtvola. Nestvůra jménem „Borrower“ má schopnost dokonale měnit svoji podobu. Zdá se, že je nemožné ji identifikovat... Diana Pierce, ambiciózní snědá vyšetřovatelka z oddělení vražd, je přesvědčena, že už ji nemůže nic vyvést z míry... až do chvíle, kdy dostane příkaz objasnit sérii brutálních vražd. Jediné, co mají všechny společné, je nezvyklá stopa, kterou za sebou vrah zanechává: oběti bez hlav... Diana a „Borrower“ jsou předurčeni k osudovému střetu... (Intersonic)
(více)Videa (1)
Recenze (28)
Vypadá to spíše jako z první poloviny 80. let. Zdejší obsah je blábol. Ano, mimozemšťan je ztrestán vyhnanstvím na Zemi, kde musí přežívat v lidském těle. Ale! nemění těla, nýbrž pouze hlavy svých obětí. Úvodní přeměna je solidní včetně explodující hlavy, jenže pak už si gore divák příliš neužije. Zpočátku trvá, než se děj rozjede, v poslední třetině už mění hlavy jako fusekle. Asi nejvtipnější je hlava psí, s níž by se daly dělat věci! Příjemně bizarní, z části bohužel utahané. Kvákání s bezdomovci bych klidně vyhodil. Vedle hlavní linie běží ještě druhá o maniakovi, co se chystá zatočit s detektivkou. Dialogy jsou otřesné, ale nevím, do jaké míry se na nich podepsal český dabing. Spíše pro sběratele, masochisty a ortodoxní žánrové fanoušky, přitom jistý nápad a potenciál by tu byly...p.s. čouhající mikrofon v momentě, kdy si kapela přehrává video...to mě vždy znechutí... ()
Schizofrenní rozkročení mezi řádně krvavým hororem a něco jako komedií, přičemž netuším, kde se stala chyba, že od tvůrce velmi kriticky ceněného debutu to tady nefunguje ani jako ten horor, a ani ta komedie. Ano, bavil mě toporný pohyb vesmírného šmejda, přičemž onen pohyb se lišil zrovna podle toho, jakou „vypůjčenou“ (čti uříznutou) hlavu měl zrovna na sobě, rozesmála absurdní scénka s krysou v polévce a scény z prostředí bezdomovců byly stejně dekadentní, jak v kultovním ´Street Trash´, ale jinak je to zmar. Nevtipný a chaotický zmar. Jak jsou jednotlivé scény komponovány (viz. třeba naprosto zoufalé závěrečné vypořádání se s alienem), jaké tupé dialogy tu jsou ke slyšení, to není hodné renomé Johna McNaughtona. ()
Chyba chyba. Režiser se měl rozhodnout jestli chce natočit komedii nebo opravdu pořádně trhací horor. Akce bylo míň než na kolik potenciál filmu měl. Asi by byla lepší čistě komedie. Zbytečně moc prostoru bylo věnováno v Borrowerovi vyšetřovatelům a pramálo jej zbylo samotnému monstru. Kdykoliv kdy se dostane ke slovu nechápavý "pan vesmírný trhač" tak je o zábavu postaráno. Asi nejlepší je část v prostředí houmlesáků a konkrétně chcíplý potkan v talíři našeho pana "vesmírný šmejd". ()
Mezi žánry horor a sci-fi, bych vklínil ještě komedii, protože se onen bezcitný mimozemšťan-vypůjčovatel celý film pohyboval tak úžasně toporně, že se mi okamžitě vybavil Kryton z Red Dwarfa a veškerá, byť i tak slabá hororová atmosféra, šla vniveč. Přesto jsem se úžasně bavil a dávám tři hvězdy. Jednu ještě přidávám za Rae Dawn Chong, která je sice herecké dřevo, ale oproti jiným hereckým dřevům se mi vážně moc líbí. ()
McNaughton s groteskní efektností vykresluje špínu ulice 80s velkoměsta (viz policejní velitel se unaveně dívá z okna, jak mu strážníky mlátí nasraná prostitutka) a nejen tím film často připomene prvního Terminátora nebo Highlandera, což já hodně můžu. Hlavně je to ale ukázkový zástupce mé oblíbené škatulky ožralé narace, kterou jsem popisoval u filmu Nestyda a jejíž parametry beze zbytku platí i zde, tak sem její popis překopíruju: Završující myšlenka Ožralé narace je, aby sledování filmu vybudovalo dojem dlouhé propité noci, během které se toho sice mnoho zažije, ale není možné si zpětně vybavit či racionalizovat, co se vlastně dělo, ani jaký to mělo celkový charakter. Ožralá narace má několik pravidel, které zde byly beze zbytku naplněny: 1) Není možné většinou rozeznat náladu scény, například zdali je smutná či komická 2) Není možné často odhalit jakou roli mají různě se objevivší postavy, obvykle nelze poznat které jsou postavy hlavní či vedlejší, jaká je jejich úloha v různých situacích apod. 3) Nedá se často určit tempo filmu, ani třeba to zdali vyprávění zrovna zpomaluje nebo akceleruje. Pokud se to podaří, tak si lze všimnout toho, že jak se blíží k závěru, vyloženě zatuhává až do téměř úplného zastavení 4) Film se snaží neustále tvářit, že má nosnou myšlenku, ale neustále od ní těká, zakecává se a zjevně získává čas na to si vzpomenout, jaká a jestli vůbec nějaká byla. 5) S problémy, postavami a lokacemi se seznamujeme a loučíme v naprosto neočekávaných momentech. Často se pak ještě znovu objevují, ačkoli máme pocit, že už se za nimi zavřela voda. Často se také postavám mění povaha, což jen utužuje divákovu paranoiu. 6) Povědomá prostředí působí nereálně. Vylidněné ulice velkoměsta, byty, které nevypadají jako byty normálních lidí, zvláštní ticho v zalidněných exteriérech. 7) Nikdy není možné získat nad scénou či dějem kontrolu, protože se vymyká dosavadním zkušenostem s viděným i žitým a neodpovídá žádným vzorcům. ()
Reklama