Henry: Portrait of a Serial Killer
Henry: Portrait of a Serial Killer
Obsahy(2)
Snímek volně inspirovaný skutečným příběhem sériového vraha Henryho Lee Lucase sleduje Henryho a jeho spolubydlícího Otise, bývalého parťáka z vězení.Mnohé z jejich vražd jsou považovány za ty nejbrutálnější,jaké kdy byly ve filmu natočeny... Henry je ztrápený tulák, který se bezcílně potlouká z místa na místo a s děsivou nenuceností páchá jednu brutální vraždu za druhou. Jeho nahodilé chování, které je pro něj příslibem relativní beztrestnosti, maří jakékoli pokusy policie dát si jeho četné zločiny do souvislosti a postavit jej před spravedlnost. Když Henry přijede do Chicaga, dělí se o dočasný domov se starým parťákem z vězení a jeho sestrou. Jakmile se svými spolubydlícími začne sdílet i svá tajemství a násilný životní styl, získá dva nové komplice – jejich porozumění však nemůže trvat věčně. (Cinemax)
(více)Recenze (214)
Už prvé zábery filmu naznačujú veľmi drsnú a zároveň nekonvenčnú formu rozprávania. Po záberoch na mŕtve telá sledujeme nejaký čas mlčiaceho Henryho, vraha daných obetí a tak v nás McNaughton vzbudzuje zvedavosť, čo všetko sa o jeho zvrátených motiváciách časom dozvieme. Problém nebude iba v nie tak úplne luxusnom genofonde, vinu na jeho činoch má samozrejme hlavne prostredie a ťažké detstvo. Režisér ponúka poriadne hlboký pohľad pod povestnú pokrývku západnej spoločnosti, pod ktorým si zvyčajne predstavujeme maximálne rodinné hádky a nejaké to rodinné násilie. Zavedie nás na úplné morálne dno, ktoré dokáže táto spoločnosť vyprodukovať a pohľad je to neskutočne autentický. Zamýšľa sa nad fenoménom videa, ktoré v danej dobe zaplavilo trh a sprístupnilo tak násilie najširším vrstvám obyvateľstva. Najlepšia scéna filmu je tak až Cronenbergovské, šmírácke sledovanie natočených vrážd na videu očami vrahov. Režisér používa skratky, spočiatku vystriháva samotné vraždy, ponecháva iba úvod a záver scény, alebo ich rôzne kombinácie, aby nás tak hneď tou prvou zobrazenou prekvapil a tými ďalšími šokoval. ()
Zajímavé uchopení thrillerové látky - sledujeme samotného vraha, dokumentární prvky - nicméně s nějakou hlubokou psychologií bych to rozhodně neviděl tak žhavě, jako jiní uživatelé. Tohle by napsal každý talentovaný písmák, který někdy slyšel výklad středoškolské psychologie. Aura, která tento film zahaluje, je podle mne daleko silnější než film samotný. Což však nic nemění na tom, že je velmi povedený. A neradostný. Horror movie of the year ()
Tak Henry mě na konci docela dost překvapil, ale nebudu předbíhat. Vždycky mě děsili filmy, které jsou natáčeny amatérskou kamerou, protože v nich něco je viz. Záhada Blair witch. Tento film není natočen celý amatérskou kamerou, ale až si jí opatří a budou natáčet vše co se jim zlíbí. Neuvídí te, tak často ho zabíjet. Tím ale nechci říct, že jich tam není dost. Výborné je, že když je záběr na mrtvolu, slyšíme co se dělo, když ji zabíjel. Zajímavé jsou způsoby zabíjení, televize na hlavu, hřebenem apod. ()
S větším rozpočtem, důkladností ve výrazových prostředcích a výraznějším rukopisem z toho mohl být kult zasloužený, takto jde jen o nadprůměrný thriller, jehož pravý krvavý potenciál (zajímající se o víc než jen o zabijákovu prázdnotu a koníček) tak skrze odpadkové pytle a prostorný kufr nikdy neprosákne (tzn. po pár dnech těch několik málo významných fragmentů mizí v zapomnění a víc než snaživý Michael Rooker v paměti neutkví). ()
Nevím, co bych dříve viděl jako zcela pravděpodobné, zda najít v americké kinematografii 80. let něco jako „trezorový“ film nebo najít film o zabijácích, u kterého budu natolik pohlcen a natolik prožívat šok i nadšení současně, že sáhnu téměř bezvýhradně po plném počtu. Ale vzhledem k tomu, že už před půlrokem se mnou s podobným výsledkem zamával francouzský film Povolání vrah, tak spíše to první... Všem, který zde oslavovali předloňského (za mě jinak dosti trapného a laciného) Jokera coby něco úžasně výjimečného, kontroverzního a šokujícího, bych nechal na oplátku sledovat tento film. John McNaughton natočil hororový příběh volně inspirovaný skutečnými osobami zcela nekompromisním, undergroundovým způsobem, se silně realistickým až dokumentárním nádechem připomínající spíše evropský art. Ale přesto Henry jako film vůbec nenudí, naopak díky surové atmosféře vyvolávající punc autenticity si to podmaní diváka, aniž by se tvůrci snažili podbízet a jakýkoliv pokus o diváckou senzaci zde nahrazuje neotřele civilní vykřeslení postav samotářského Henryho i jeho otevřenějšího přítele Otise. Jejich vražedná i jiná úchylná počínání jsou prolínány těmi nejobyčenějšími situacemi a film se nebojí sklouznout dokonce do scén, v níž dění je nasnímané amatérskou rodinnou kamerou přímo jedné z postav. Nezapomenutelná zvrácená procházka nejen nočními ulicemi... „Tak se pojď se mnou projít.“ 90% ()
Galerie (21)
Zajímavosti (14)
- Film byl natočen již roku 1986, ale dostal nejvyšší možný rating X jako morálně závadný, což ho ve své podstatě odsoudilo z kinodistribuce. Byl tedy na tři roky "uložen k ledu" než mohl být představen v původně zamýšlené neupravené podobě. (DaViD´82)
- Film byl natočen během osmadvaceti dnů. (DaViD´82)
- Michael Rooker, v době kdy se ucházel o roli Henryho, pracoval jako domovník a na zkoušku se dostavil ve své pracovní kombinéze. Roli získal a svou pracovní uniformu nakonec obléká i ve filmu. (DaViD´82)
Související novinky
Staronová noční můra
O pokračování kultovní série, kterou Wes Craven začal v roce 1984 svou Noční můrou v Elm Street, se hovoří už delší dobu, ale až dnes začíná tato myšlenka nabírat reálné kontury. I když popravdě… (více)
Freddy zas a znova?
Ani šest pokračování kultovního hororu Wesa Cravena Noční můra v Elm Street a tři roky starý crossover Freddy proti Jasonovi zřejmě nestačily zabijákovi z městečka Springwood. Podle slov Roberta… (více)
Reklama