Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (570)
Nejlepší je samozřejmě strejda Pepin spolu s Rudolfem Hrušínským ml. :) chudák pokaždé dopadl blbě, když se mu Jaroslav Hanzlík snažil pomoct ....jinak vážně nádherný film a scéna na komíně je prostě legendární. Opravdu musím uznat, že Jiří Menzel jako dvorní režisér knih Bohumila Hrabala je asi ten nejlepší. Knihu dokáže pomocí obrazu a zvuku zachytit tak, že pak už ani není třeba knížku číst (i když má samozřejmě kniha své kouzlo). Asi nejlepší režisér točící podle literárních předloh. ()
"Povídám, Bóďo, chci ostříhat vlasy tak, jak to nosí Josephina Bakerová." Postřižiny jsem si nechával v "pomyslné skříňce česk(oslovensk)ých klasik" dost dlouhou dobu, a tím jsem se ochuzoval o (z mého pohledu) možná nejlepší spolupráci dua Menzel-Hrabal. Herecky je to zvládnuté na jedničku s hvězdičkou - ať už se jednalo o imrvére uřvaného strýce Pepina (největšího propagátora medvídka mývala ever), poeticky zasněného pana doktora (při "Tam nahoře muselo být krásně." jsem si nemohl nevzpomenout na Vesničku), či svůdně nevinnou paní sládkovou s nekonečnými vlasy a takřka bezedným žaludkem. Líbilo se mi všudypřítomné absurdno a nadsázka, které z filmu činí kvalitní podívanou - od různých Pepinových rad, přes postupné zmrzačování čeledína, až po Francinův prskolet a závěrečné vypráskání Maryšky. Postřižiny mají v sobě nadmíru úsměvný, místy ironický, jinde poetický až lechtivý náboj, který je vskutku nadčasový. "To je krása, jak v panoptiku o pohlavní zdravovědě." ()
Zdá sa, že Jiří Menzel je skutočným a jediným odborníkom na adaptácie Hrabalových kníh. Film dosahuje dokonalosti snáď po všetkých stránkach - má skvelé herecké obsadenie nad ktorými kraľuje určite Magda Vášaryová, tak aj hlavný zdroj zábavy, ukričaný Pepin v podaní nezabudnuteľného Jaromíra Hanzlíka. Okrem toho má film aj skvelé výtvarné spracovanie, kameru a hudbu. Musím však tiež povedať, že trocha prilepšujem, pretože niektoré scény sa mi zdali trocha prevarené a aj pri jeho svižnej stopáži som sa pár krát neubránil pohľadu na hodinky. ()
Postava Pepina, kterého hraje Jaromír Hanzlík, je nezapomenutelná. Jeho dobrá vůle pomoci byla až nebezpečná. Skoro zmrzačil zaměstnance pivovaru. Pepin byl energický živel. Všude ho bylo plno a ke všemu se projevoval velmi hlučnou mluvou. Jen, co se ráno probudil, začal ze sebe chrlit jednu historku za druhou a skončil až, když si šel večer lehnout. To bylo vážně na zabití. No, a scénu na komíně musí znat každý, když ne z filmu, tak alespoň z vyprávění o něm. ()
90% - V souvislosti s tímto filmem si představím jediné slovo: Idylka. Menzel, spolu se svým dvorním skladatelem Šustem, dokonale ztvárnil svět, ve kterém se vše točí okolo pivovaru, či ještě lépe, okolo šťastného manželství neobyčejně inspirativní paní sládkové s dobráckým a pracovitým sládkem. Je to svět, jehož každý okamžik je „velmi poetický“. Je to svět, ve kterém je největší katastrofou poněkud hlučný sládkův bratr Pepin, bez kterého by tu však byla skoro nuda… Je to svět, do kterého divák na těch pár okamžiků rád emigruje, aby se vrátil coby naivní a vždy usměvavý občan, kterého nikdo nebere vážně. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (48)
- O historii Dalešického pivovaru, ve kterém se filmový příběh odehrává, se dozvíme v cyklu Zrezivělá krása (od r. 2011), konkrétně v epizodě Než přiletí čáp (2012). (sator)
- Film má v klasickej dĺžke 93 minút, avšak v Nemecku sa film premietal v minutáži 98 minút. V Argentíne a vo Švédsku mal film dokonca 99 minút, čo umožnilo divákom vidieť aj zábery filmu, ktoré boli v československej verzii vystrihnuté. (Raccoon.city)
- Rozpočet snímku byl kolem 4 milionů korun československých. Do rozpočtu se ovšem dostala i velká zabijačka, jež film zahajuje. (Specs)
Reklama