Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (569)
Niektoré ČS filmy, ktoré sú zaradené do žánru komédia, vyznievajú skutočne vtipne. Nie však preto, že by sa človek nasmial do popuku, ale preto, že samotné zaradenie do tohto žánru pôsobí viac než komicky. Magda Vášáryová bola za mlada riadna "motorka". V dnešnej dobe by sa vozila s Rytmusom na Géčku, pričom nejaká instagramová "lopata" s našpúlenou hubou, by jej nesiahala ani po otlaky na pätách. Strašná škoda len, že tento film nie je nijak mimoriadná veselohra, na ktoré je už človek tak nejak zvyknutý. Uznať však musím, že po nástupe Hanzlíka na scénu, samotný snímok získal na kredite. Jeho rola celkový dej filmu osviežila, pričom "Postřižiny" si najmä vďaka nemu aspoň čiastočne napravili reputáciu. Každopádne, celkom slabota .. ()
Nu ano, nestárnoucí, okouzlující, vlídně nostalgická - zase ale jenom taková naše hezká česká komedie. Psal se osumdesátý a Hrabal nebyl zrovna vydávaným autorem. Leč tolerovaným. Ano, v tomhle filmu je méně Hrabala, o to však více Menzela - lehce cimrmanovsky křísnutého. Mám tenhle film rád a kdykoli se na něj s chutí podívám. Čtyři hvězdičky jsou imrvére poctivým hodnocením. ()
Nejrozporuplnější Menzelův film. Na jednu stranu oslava "starých dobrých časů" v době normalizace, na druhu stranu konzumní hédonizmus - čili něco normalizaci zcela vyhovujícího. Perfektní figurkářské (nikoli herecké) výkony se v paměti diváků usadily jako esence Hrabalovské poetiky, jenže Hrabal byl mnohem drsnější a výrazově bohatší. Hrabal není Hladil, ani krasosmutný narcis jako Menzel. Postřižiny se staly erbovním filmem všech přeslazených retrolimonád, jimiž nás dnes přehlcují čeští filmaři v kinech i v televizi. ()
Jediný film, který můžete shlédnout!!! U všech ostatních je pravopisně správný tvar zhlédnout, ale protože na Postřižiny se díváme (shlížíme) z výšky, až z vrcholku pivovarského komínu, i leckterý zuřivý lingvista a jazykotepec nad vaším „film jsem shlédnul“ rád přimhouří oko. Zábavná, milá a dusně erotická (Ta káď! Ty elektrohrátky! Ta pumpička!) exkurze do varny pivovaru. Neskutečný šoumen pan Hanzlík: „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ ()
Menzel uměl natáčet nádherné filmy a tohle je jeden z nich. "Ostře sledované vlaky" mě asi dostaly o něco víc, ale ta krásná poetika tohoto filmu a hlavně jeho geniální, hrabalovské postavy, jsou prostě natolik krásné, že nejde jinak, než aby vás snímek okouzlil. A přitom je to jen o jednom pivovaru a jedné krásné správcové. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (46)
- „Postřižiny“ je označení rituálního ustřižení vlasů se symbolickým a často iniciačním významem. (sator)
- Zvláštní je, že jeden z nejpůvabnějších motivů se ve filmu neměl původně objevit. Pozvolná likvidace čeledína (Rudolf Hrušínský ml.) strýcem Pepinem (Jaromír Hanzlík) byla dotočena až později, když se Jiřímu Menzelovi začalo zdát, že film je příliš "růžový". (Specs)
- Ve scéně, kdy se Pepin (Jaromír Hanzlík) omlouvá Francinovi (Jiří Schmitzer) za zranění jeho ženy, visí v pozadí obraz Schmitzerova otce Jiřího Sováka, který se objevil již v seriálu Byli jednou dva písaři... (1972). (Reyak)
Reklama