Larks on a String
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (více)Obsahy(1)
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují „kopečkářky“, dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil... Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (390)
Skřivánci na niti mají pomalejší rozjezd, a i když jde na první pohled o takřka všední zobrazení rutinní práce v ocelárnách, na druhý pohled se jedná o provokativně nastavené zrcadlo pohnuté doby, jež nebyla vůbec jednoduchá. Vztahové dějové linie - Pavel-Jitka a Anděl-Terezka - byly milé a neuvěřitelně absurdní zároveň - zejména svatba prvně jmenovaného páru. Podobně jako nejednoho zdejšího uživatele, tak i mě nejvíce ohromila vrstevnatá a nejednoznačná postava Rudolfa Hrušínského. Scény se Zdeňkem Svěrákem, Jiřinou Štěpničkovou či Věrou Galatíkovou na mě i přes svou krátkou stopáž rovněž zapůsobily. Člověk si jen stěží dokáže představit tehdejší poměry, ale věřím, že Skřivánci nebyli daleko od pravdy. ()
Rudolf Hrušínský coby hebefilní budovatel šťastných zítřků. Jinak mnoho motivů, typických pro Hrabalovu poetiku, pro spoustu nezasvěcených nepochopitelných. Pavel Hvězdář jako silně věřící adventista (setkání s adventity na Hrabala udělalo veliký dojem - ve filmu pak ještě zmiňme postavu hranou Valerií Kaplanovou v Něžném barbarovi), jemuž jeho pokornou a přesto hlubokou víru nikdo nevezme, cikánská kráska, která žije úplně v jiném světě, paranáboženské motivy (Jaroslav Satoránský si svou ženu představuje jako Pannu Marii a ona se tak i svým způsobem chová), k tomu dělnická přízemnost, v níž je však plno poezie. V žádném případě Hrabalovu tvorbu (a tuto Menzelovu adaptaci) vůbec neberu jako nějakou intelektuální kritiku stalinismu typu Ucha, Smuteční slavnosti či Žertu. ()
ona to ani není moc komedie, spíš hořké ohlédnutí za dobou minulou s jen takovou tenkou, trpce úsměvnou patinou... poetické snění se srpem na krku a kladivem nad hlavou muselo být pro tehdejší "nedělnickou třídu" drasticky frustrující, každé skřivánčí písknutí bylo náležitě a po zásluze potrestáno. film jako takový měl trochu vlažnější rozjezd a dějově silný taky dvakrát není, ale coby připomenutí historických křivd jde o velmi výmluvnou hodinku a půl... 70% ()
Druhý Menzelův celovečerní film dle Hrabalovy předlohy. Po prvních, Oscarem odměněných Ostře sledovaných vlacích, se dostává k tématu komunismu a jeho obětí..samozřejmě však úsměvně. :) Snímek vznikal v období Pražského jara a nebylo jisté, zda se svého dotočení dočká. Dočkal, ale počkal..a to rovných 20 let, než byl veřejně promítán. Do popředí bych vyzdvihl výkon Rudolfa Hrušínského, který filmem proplouvá naprosto lehce, a i když je postavou spíše zápornou, zůstává mi oblíben. :) A klasické stydlivé pohledy Václava Neckáře..však to znáte. ;) ()
Postřižiny nebo Slavnosti sněženek jsou sice velmi oblíbené a lze to pochopit, nicméně za vrcholné spojení Hrabalova textu a Menzelova obrazu považuju Skřivánky na niti a Ostře sledované vlaky. Tohle už není jen pohodový humor ale hluboká sonda do myšlení a chování lidí své doby podaná se znalostí věci a divácky velmi atraktivním způsobem. Ano, je to k smíchu, ale z toho smíchu mrazí. Jediný kratičký výstup Věry Galatíkové coby kované soudružky dokáže o tragédii doby říct víc, než nudné hodiny dějepisu nebo přednášky historiků. Spousta hlášek, které jdou "na kost", mimořádně silné herecké obsazení a zvláštní smutná poetika činí z tohohle snímku přitažlivou podívanou. Chytrá filmařina, kdy Menzel jediným záběrem kamery na hromadu šrotu dokáže vyvolat náladu a emoce, na které by jiný filmař potřeboval několik minut. Pro mě jeden z vrcholů naší kinematografie. Celkový dojem: 100%. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (23)
- Názov filmu vychádza z detskej hry. Kúsky chleba sa priviažu na niť a hodia sliepkam. Tie potom chlieb vyzobú a zostanú visieť na nitiach, zviažu sa a zostanú pevne v moci detí. (Raccoon.city)
- Ještě než bylo definitivně rozhodnuto o zákazu filmu, museli tvůrci vystřihnout scénu se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým (Vladimír Šmeral). Po revoluci v roce 1989 Jiří Menzel vystřiženou scénu našel a dosadil jí zpátky do filmu, takže v premiéře byl film uvedený bez jakéhokoli cenzurního zásahu. (BoredSeal)
- Režisér Jiří Menzel nabídl původně roli ministra Nejedlého (Vladimír Šmeral) herci Stanislavu Neumannovi, který ji nakonec odmítl. (moriaty)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
57. ročník Německého Berlinale odtajněn!
Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)
Reklama