Slavnosti sněženek

Kurňa taky bych si dal nějakou tu lahodnou zvěřinu a masíčkem z divočáka bych určitě nepohrdl. Zvlášť když už jsem přežraný všeho toho cukroví, jednohubek a chlebíčků. Úplně se mi sbíhají sliny…Ale alespoň pár vět k samotnému filmu. Slavnosti sněženek rozhodně nejsou špatným filmem, ba právě naopak – ovšem přiznám se, že jsem si s nimi hned napoprvé moc nepotykal. Prostě mi nesedly. Odstupem času jsem však tento film viděl už několikrát a pořád baví. Handrkování dvou znesvářených spolků po lovu divočáka, vygraduje pořádnou žraní, spoustou nezapomenutelných hlášek a hlavně přehlídkou solidních hereckých výkonů většiny zúčastněných. Až mi toho Hanzlíka bylo i líto… (31.12.2018)

Základním tématem je lov kance dvěma mysliveckými spolky a následná tahanice o to, kdo ho dostane a jak ho připraví. Nakonec se teda nějak dohodnou, ale stejně to skončí špatně. Chudák Jaromír Hanzlík ani ten guláš nedovezl. Má tam dobrou roli. Sbírá všechno staré harampádí. Třeba má hromadu levých bot: "Co kdyby někde měli samé pravé?: :D (31.01.2013)

Specialista na Hrabalovské adaptace Jiří Menzel opět nezklamal. K takovému filmu, který viděl každý, snad ani netřeba nic dodávat. A tak jen snad upozornění na herecké kreace dvou režisérských velikánů - Františka Vláčila v roli senilního, rozklepaného starce a Jiřího Krejčíka v roli nenažrance, který sežere všechny klobásy. (03.05.2003)

Film postaveny v podstate jen na hadce dvou spolku o divocaka a jeho nasledna konzumace. Perfektni adaptace Hrabala. Menzel opet ukazal, ze je vybornej reziser. Spousta nezapomenutelnejch scenek a dialogu a vyborny herci v cele s Hanzlikem a Hrusinskym. Jeden z mych nejoblibenejsich Menzelovo filmu. (06.03.2005)

97% - Slavnosti sněženek mě velmi oslovily. Už začátek upoutal mou pozornost krásnou hudbou Jiřího Šusta, která jako by mě okamžitě vtáhla do děje, a jako bych díky ní přesně věděl, z jakého úhlu pohledu já, coby nezávislý pozorovatel vše vidím, a jakou mám při tom náladu. Dále se rozehraje překrásná přehlídka lidských malých starostí, jež jsou v dojemných kontrastech střídány záběry na přírodu. Na úplném konci, při stoupání kamery, jsem vždy přeplněn všemi emocemi. Jednak dojetí z nádherného filmu, ale i smutek, že se takové filmy už dnes netočí, a že Jiří Menzel tak dlouho čeká na scénář hodný jeho režisérských kvalit... (01.02.2006)