Zločin v šantánu

Každý, kdo o tomhle mluví jako o krimi, by se měl probudit, protože Zločin v šantánů je očividně a bez debat černohumorná satira na fungování socialistické justice, která se ovšem bohužel naplno rozjede až ve své druhé polovině. Celkem rozumím tomu, proč sám Menzel tvrdí, že Šantán je jeden z jeho nejméně podařených filmů, protože ta šance tu byla ohromná. Přesto se však ani omylem nejedná o špatný film a rozhodně stojí za to mu těch 85 minut věnovat, minimálně kvůli obsazení a skvělému Svěrákovi. 70% (25.01.2016)

Já mám rád umění. Já myslím, že umění neškodí. 1) 29letá Eva Pilarová zpívá ostošest songy 37letého Jiřího Suchého a 44letého Jiřího Šlitra (vyšetřovatel) jakož i oni tak činí osobně. Je tu i 27letý Jiří Grossman, 37letý Jan Libíček, 48letý Vlastimil Brodský, 48letý Rudolf Hrušínský a mihnou se tu i filmoví začátečníci 37letý Ladislav Smoljak a 32letý Zdeněk Svěrák (prokurátor). Všechno sepsal 44letý Josef Škvorecký a režíroval 30letý Jiří Menzel. No nekupte to. 2) Děj je, přiznejme si, nezajímavý, je stejně funkční jako spojováky v pornu. Ale o ten v této politické satiře moc nejde. Skvostné herecké obsazení a nesmrtelné písničky S+Š samy o sobě stojí za zhlédnutí. 3) Féerie nezapře svou inspiraci i atmosférou nadějeplných šedesátých let i konkrétně roku 1968 nás. Otevřený konec vlastně není otevřený, jen předjímá další společenský vývoj. (23.07.2017)

Na Zločin v šantánu jsem se podíval hlavně proto, že se jedná o první filmovou roli Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, který zde ještě nemá svůj typický knírek. I přes nedlouhou stopáž jsem se poněkud nudil a usínal jsem podobně jako pánové během závěrečné popravy. "Jakou cenu má lidský důkaz, když se dá dokázat cokoliv." (19.06.2010)

„Já mám rád umění. Já myslím, že umění neškodí.“ Ano, považovat tento film primárně za detektivku, která tu slouží jako taková zástěrka, zavání přinejmenším nepřesností. Zločin v šantánu je totiž především velmi zdařilá satira, a to jak zábavná tak mrazivá (i když na rozdíl od jiných jí podobných převládá druhý přívlastek, místy dokonce docela dost). Možná paradoxně trochu slabší mi přišla hudební stránka, v tom smyslu, že podle mého na ni nemusel být kladen takový důraz (trochu méně čísel by nezaškodilo). Jinak se zde najde spousta zajímavých postav a postaviček (Rudolf Hrušínský svým cynismem jakoby poočku odkazoval na Spalovače mrtvol, Zdeněk Svěrák je až nepříjemně přesný ve své roli žalobce). K tomu ten krásně absurdní konec....Poněkud nedoceněný, nebo přesněji nepochopený film, za mě to budou silné 4*. „A neobáváte se, že málo schopný jurista poškodí pověst naší justice?“ – „Naší justice? Pane kolego, o jednoho blbce víc nebo míň…to už nehraje roli.“ (19.08.2013)

,,Ten studoval čtvrt století. Fakultní rekord. Vzácný případ vytrvalosti.. spíš pitomosti. Já jsem s ním totiž maturoval. Všichni jsme mezitím udělali docentury, takže studoval u nás. Spolužáka přece nenecháte propadnout, že, pane kolego? O jednoho blbce víc, to už v naší justici nehraje roli." :-)                                                                                                                               . . .      Poprvé jsem se na tenhle film díval v televizi spolu s dědou jako na muzikál s Evou Pilarovou. Bylo mi asi 13 let a já poprvé ve filmu uviděl vraždu, což mě dokázalo trochu vystrašit, víc mě ovšem znechutil otevřený závěr. Ten jsem samozřejmě mohl pochopit až s odstupem času díky znalostem kolem politické i kulturní situace v Československu roku 1968, přesto jsem se k filmu pravidelně rád vracel. Žánrově je to velmi zajímavé (jako celek možná nevyrovnané) dílo s prvky hudebního filmu a muzikálu, černé komedie až grotesky, detektivky, soudního filmu, vizuálně místy jako film-noir, díky vysokému počtu mrtvých snad až přímo thriller. Vedle této směsi všech možných žánrů je jakousi přidanou hodnotou právě dobová politická satira, ale díky mnohdy vtipnému scénáři a semaforským písničkám zůstává Zločin v šantánu skvělou podívanou pro jakoukoliv generaci. Eva Pilarová v nejlepších letech na vrcholu své pěvecké kariéry (i krásy), kvalitní a bohatá hudební stránka filmu (zejména titulní song Poklad a parodický milostní duet Ach, miluju vás), roztomilý Vlastimil Brodský jako hnusně manipulující ministr + první stopy Divadla Járy Cimrmana (Svěrák & Smoljak) na filmovém plátnu + herecké stopy zpěváků a písničkářů Jiřího Grossmanna (eskamotér), Jiřího Šlitra (komicky neschopný advokát) a Ladislava Vodičky (gangsterský agent pro zvláštní úkoly :o)), tohle musím i teď naplno ocenit, i když samozřejmě po tolika zhlédnutích mě s léty už ZLOČIN nebere (až tolik) jako kdysi. S názorem samotného režiséra J. Menzela, že se tenhle film moc nepovedl, se jako divák rozhodně nestotožňuju. 85% (02.09.2016)