Babí léto

„Vážená paní soudkyně. Život s odpůrcem je hrozný. Nechodí na pohřby, nepíše kondolence a ze smrti si dělá legraci! A ze smutečních oznámení dělá vlaštovky!“ Pan herec, plachý tragéd i melancholický komik Vlastimil Brodský, svou životní rolí dal naději a ukázal způsob, jak se vzepřít depresi ze stáří a nemohoucnosti. V Babím létu se vydal koupit zámek, pak se s noblesou sobě vlastní uklonil a zamával do publika. O rok později si nejspíš smířlivě řekl: „Bylo to krásné a bylo toho dost“, sám dobrovolně odešel ze scény života a tiše za sebou zavřel dveře. Bylo vytištěno jeho vlastní parte a já jen doufám, že někdo jiný, nějaký jeho kamarád, známá z divadla či jeho dávná láska vzali to parte, udělali z něj vlaštovku a pustili ji po větru. Při tom zašeptali: Leť, Bróďo, leť, ještě naposledy a z té výšky si vyhlídni nějaký krásný zámek... (21.04.2014)

Filmové memento Vlastimila Brodského. Jedna velká poezie. Málokterý film o stáří má tak neuvěřitelnou sílu. A co si budeme povídat, Vlastimil Brodský a Stella Zázvorková jsou naprosto úžasní. Celá sekvence u rozvodového řízení patří k nejkrásnějším vyznáním lásky a vzájemné opory. Jeden z nejlepších porevolučních filmů. (07.10.2007)

Není třeba řešit, jestli to je film televizní nebo ne. Podstatné je, že má perfektní scénář, bezvadné herecké výkony (nejen v hlavních rolích) a je zručně režírovaný. Vladimír Michálek mě stále překvapuje. Nečekal jsem, že za jeho dosud nejlepší film budu považovat snímek o důchodcích, ani že mě jeho digitální experimenty poněkud minou. Už se těším, s čím přijde příště. (05.06.2003)

Moc hezká filmová derniéra Vlastimila Brodského. U tak ztřeštěného příběhu to vlastně ani jinak vyznít nešlo. Přitom v druhé polovině filmu je krásně vidět, jak těžce na nás druhá polovička může působit a jak těžce se do sebe umíme následně uzavřít. Na závěr ale konec dobrý, takže všechno dobré. Babí léto má v sobě krásné příběhové kouzlo a představuje skutečnost, že žít se dá v každém věku. Stačí jen život nevzdat. (01.11.2016)

Stáří je bezesporu velmi citlivé téma, ale přece jen jsem čekala, že "Babí léto" bude natočeno s větším humorem a menší mírou deprimující trpkosti. Mám ráda S. Zázvorkovou a zbožňuji V. Brodského, uznávám jejich herecké výkony v tomto filmu (a vůbec v celé jejich bohaté kariéře), V. Michálek je solidní režisér, nicméně tohle tísnivě melancholické drama mě uvrhlo akorát do blbé nálady a navzdory zdejším nadšeným ohlasům se nemůžu donutit k vyššímu hodnocení. Jistě, nepostrádalo to moudrost a realismus... asi jsem prostě divná, vnímala jsem snahu o vtipnost a pozitivnost, mělo to však na mě úplně opačný účinek. Pro koho byl vlastně tento film natočen? Rovnou vynechme děti... Já to viděla ve 25 letech se svou 50-letou mamkou, dívali se i moji 75-letí prarodiče. Tři generace a nelíbilo se to ani jedné, nejvíce zklamaní byli právě ti nejstarší. Z mého hlediska mírný nadprůměr, který mě z valné části neoslovil, jsem holt necitlivý balvan: na téma vyrovnávání se stářím mi mnohem víc sedly Svěrákovy "Vratné lahve". 60% (03.06.2009)