Babie leto
Autumn Spring
Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří HubačKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Stanislav Zindulka, Ondřej Vetchý, Petra Špalková, Jiří Lábus, Zita Kabátová, Kateřina Pindejová, Lubomír Kostelka (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Tragikomický příběh mladého pětasedmdesátníka, věčného snílka, pábitele a recesisty (V. Brodský), který na rozdíl od své milované, ustarané maželky (S. Zázvorková), se odmítá smířit s údělem rezignujícího stáří a žije svůj život jako nikdy nekončící výzvu, v níž každý den se pro něho stává báječnou příležitostí k novému dobrodružství. Spolu se svým věrným a oddaným kamarádem z operety přenáší divadelní role do života a splňuje si tak své nesplněné sny. Vystupuje jako emeritní člen Metropolitní operety, který kupuje zámky, jako revizor, horolezec a dobrodinec. V řadě vděčných komických situací, plných jemného i černého humoru, válčí s manželkou o svou bezstarostnost a nezávislost, s níž vždy znova dokazuje, co je to UMĚNÍ ŽÍT. Tento film o přátelství, lásce a neumírání je věnován Vlastimilu Brodskému. (Česká televize)
(více)Recenze (347)
Stáří je bezesporu velmi citlivé téma, ale přece jen jsem čekala, že "Babí léto" bude natočeno s větším humorem a menší mírou deprimující trpkosti. Mám ráda S. Zázvorkovou a zbožňuji V. Brodského, uznávám jejich herecké výkony v tomto filmu (a vůbec v celé jejich bohaté kariéře), V. Michálek je solidní režisér, nicméně tohle tísnivě melancholické drama mě uvrhlo akorát do blbé nálady a navzdory zdejším nadšeným ohlasům se nemůžu donutit k vyššímu hodnocení. Jistě, nepostrádalo to moudrost a realismus... asi jsem prostě divná, vnímala jsem snahu o vtipnost a pozitivnost, mělo to však na mě úplně opačný účinek. Pro koho byl vlastně tento film natočen? Rovnou vynechme děti... Já to viděla ve 25 letech se svou 50-letou mamkou, dívali se i moji 75-letí prarodiče. Tři generace a nelíbilo se to ani jedné, nejvíce zklamaní byli právě ti nejstarší. Z mého hlediska mírný nadprůměr, který mě z valné části neoslovil, jsem holt necitlivý balvan: na téma vyrovnávání se stářím mi mnohem víc sedly Svěrákovy "Vratné lahve". 60% ()
Milé, laskavé, příjemné... Skoro se mi nechce věřit, že tahle procítěná a prožitá režie je dílem stejného člověka, který má na svědomí samoúčelný Anděl Exit. Michálek dal svojí příkladnou prací stratéga a nenápadného vypravěče prostor k strhujícímu koncertu Stelly Zázvorkové a Vlastimila Brodského, pro nějž se film stal závětí a jakýmsi posledním sbohem. Tak se loučí praví mistři... I bez přídechu moderny a experimentality patří Babí léto k perlám porevoluční kinematografie a k herecky největším delikatesám české produkce. ()
Velký epilog mimořádného herce, který si Bróďa, jak mu říkali všichni jeho přátelé ze všech generací, s nimiž se dostal kdy do kontaktu, říkali, nepochybně zasloužil. Takřka vždy, když v polistopadové kinematografii hraného filmu zavadíme o skutečnou kvalitu, děje se tak proto, že pod projektem i realizací jsou podepsána stará známá jména. Zdůrazňuji to proto, že to v žádném případě není důvod k radosti; dýchavičné má být totiž stáří, nikoliv mládí, které - podle stále antikvovanější představy - se má vyznačovat křídly a rozletem. Nosný námět - v této souvislosti se nemůže nevybavit např. ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU či LÁSKA JAKO TRÁM - má v našem prostředí už svou důstojnou tradici a vynikající předchůdce. Hubačova i Michálkova úloha tím byly značně ztíženy. Přesto zásluhou mimořádného hereckého tria Brodský, Zázvorková, Zindulka, jemuž skvěle sekundovali jejich další kolegové - za všechny bych uvedl Vetchého a Špalkovou, která zde hraje jednu ze svých vůbec nejlepších filmových rolí - vzniklo silné, nosné dílo, která v mnoha ohledech vyznívá - i pro velmi zasvěceného diváka - jako oslava kreativního ne mužství - zde je to jaksi samozřejmé a rozumí se to samo sebou - ale ženství. A to ženství ne dychtivého, mladého, dívčího v rozpuku let, ale zralého, vlastně na konci své cesty. Žalostný nechtěný triumf domnělé ksantipy, která je v hloubi svého srdce vším možným, jen ne tím, čím navenek působí, způsobí v něžném milujícím srdci staré ženy přímo palácový převrat. Doposud zdánlivě přízemní tvor vylézá - protože skutečně, krví svého srdce i mozku, celou houbkou citu i rozumu, miluje svého stále klukovského manžela - ze své životní ulity a oddaně se dává všanc blouznivě šíleným kreacím věčně mladého partnera. A mládne s ním. Charakteristiky dalších postav třebaže film spíše dokreslujících než prohlubujících, jsou rovněž jadrné a vícerozměrové. Syn Ondřeje Vetchého opakuje pábitelství svého nestárnoucího otce ve svých poněkud přemnožených manželstvích, v nichž dosud nestačil zcela dospět; starý druh Eda, věrný průvodce Františkova (Brodského) života, se pohybuje na úrovni asi nejlepšího Zindulkova výstupu jeho umělecké dráhy na stříbrném plátně i modravé obrazovce - seriálu VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE; mistrovsky svůj nesnadný part zvládla i legenda stříbrného plátna Zita Kabátová z generace prvorepublikových krásek třicátých let. Optimismus, který z LÉTA milostivě babího vyvěrá snad v každém záběru, nutí připomenout i Michálkovu mediálně poněkud "upozaděnou" režii. Je paradoxní, že ze seniorského kvartetu dnes žijí dva - ten nejmladší a ta nejstarší. Jakoby to potvrzovalo a utvrzovalo oprávněnost Hubačova základního záměru - oslavy moudrého, vědoucího stáří, které si nic neulehčuje a právě proto také nic nevzdává. Stará pravda, kterou vyjádřil již Marcus Tullius Cicero ve svém proslulém dialogu O STÁŘÍ, ve svém novém rouchu k nám přistupuje osvěžena, omlazena, nestárnoucí. Ne jako Elena Makropulos, ale jako bohyně Lada donekonečna rozhazující svůj věnec pučících květů lučních, polních i lesních do světa svých milovaných lidí. () (méně) (více)
Filmy s tematikou stáří a jím podobné mám rád. Musí být ale podpořeny kvalitním scénářem, hereckými výkony a tou pravou atmosférou. Z Babího léta mám velice rozporuplné pocity a dojmy. Velké množství uživatelů zde doslova proklamuje vynikající herectví hlavního tria. Nad tím bych se rád pozastavil. Vlastimil Brodský dle mě odvádí svůj herecký standard. Co mi ale vadí, je skutečnost, že je často brán do souvislostí osud samotného Brodského s jeho postavou Františká Hány, kterou zde ztělesňuje. Snímku tento fakt spíše škodí a odvádí pozornost někam jinam. Postava Stelly Zázvorkové je totálně zvrhlá a šílená. Jestli je Emilie Hánová propagována jako zodpovědná, ustaraná a ještě kdovíco postava, tak je ten, kdo to píše, zralý spolu s ní na psychiatrickou léčebnu, mírně řečeno. Já osobně jsem své prarodiče nikdy něco podobného dělat neviděl. Sice chápu, že takoví lidé existují, ale popisovat je takovýmto způsobem je poněkud unáhlené, opět mírně řečeno. A nakonec Stanislav Zindulka (a jeho pes). Český lev je dle mě nejzaslouženější, jeho postava nejlidštější a nejuvěřitelnější. Co se týče scénáře, šedý průměr. Trošek emocí ve mně vyvolal až závěr, což je u filmu s tímto tematem nemalý minus. Když srovnám Babí léto s Časem umírat, který je vpravdě minimalistický, na stáří se dívá z trochu jiné perspektivy a pracuje s daleko menším množstvím herců, tak první jmenovaný prohrává na plné čáře. ()
Kruto tvrdý film o starnutí, po ktorého videní by človek najradšej zomrel mladý. Tento film však stavia na neobyčajnej veci a tou je nuda. Nedivil by som sa keby thriller k tomuto filmu bol sediaci Brodský na lavičke a 5 minút by iba sedel. Tragikomédia, ktorá ak vás nechytí za srdce, nezíska si vás. Ja som ju pochopil, je to dobrý opis, ale cez to všetko si ma až tak nezískala, možno to bolo konaním postáv, ktorým nevadí vyvádzať aj keď by si srandu mohli užiť aj normálnejšie. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (18)
- František Hána (Vlastimil Brodský) mluví ve filmu o tom, že nejlepší způsob dobrovolného odchodu ze světa je střelit se do srdce. Zhruba rok od uvedení snímku do kin se Vlastimil Brodský zastřelil ránou do hlavy. (klukluka)
- Producenti uvažovali už natočenú scénu s balónom z filmu vystrihnúť a chceli, aby posledný záber bol na odchádzajúcu limuzínu. Ale scenárista Jiří Hubač trval na tom, že scéna by tam mala ostať a najviac sa mu z celého filmu páčila. Nakoniec sa urobil kompromis a scéna vo filme zostala, ale bola skrátená na polovicu času. (Raccoon.city)
- Vlastimil Brodský (František) řekl k režisérovi Vladimíru Michálkovi: "Setkal jsem se dokonce s něčím, co se mi v životě nestalo. Byl jsem na jeho filmu Zapomenuté světlo, pak jsem šel z jeho Sekala a jen tak lehce si uvědomoval, že je mým přáním s takovým režisérem dělat. A strašně mě překvapilo, že byl osud tak příznivej a splnilo se mi to." (NIRO)
Reklama