Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Milena JelinekKamera:
Martin DubaHrají:
Bolek Polívka, Veronika Žilková, Petr Kavan, Jiří Pecha, Simona Peková, Antonín Kinský, Jaromíra Mílová, Soňa Valentová, Jiří Lábus, Richard Metznarowski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh vesnického faráře, který bojuje se státními úředníky i vyššími církevními představiteli za záchranu kostela, se odehrává na sklonku 80. let. Pro faráře Holého představuje víra v Boha neotřesitelnou hodnotu a navíc zápasí s pocitem vlastní zbytečnosti a bezmocnosti při setkání s chorobou milované Marjánky. Stejně bezmocný je i před socialistickým režimem, který arogantně likviduje hmotné i duchovní hodnoty. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (255)
Pro mě celkem rozporuplná záležitost. Na jednu stranu výborné ztvárnění předrevoluční doby a jejího vztahu k víře, nelze neopomenout i fantastické herecké výkony, málokdy se v českém filmu takové vidí (zvláště u "hvězdy" Tele Tele). Bráno ovšem ze strany druhé, křesťanská tematika mi moc blízká není a nějaký výjimečný emocionální prožitek se také nekonal. Takže i proto jen to průměrné hodnocení, ač je to hlavně k panu Polívkovi dost nefér. ()
Vyborny film se skvelou atmosferou doby nedavne, vcetne realii ( je ale pravda, ze v roce 1996 to asi nebyl zase takovy problem ). Bolek Polivka se sve role ujal bravurne, pusobil velice lidsky. Veronika Zilkova spolu s Otesankem predvedla take svuj nejlepsi herecky vykon. Strasne se mi libilo tempo celeho filmu, kdy Michalek nikdy zbytecne netlaci na pilu. Vyborny film, Sekal a Babi leto ale hodnotim jeste trochu vice. Vladimir Michalek je momentalne jeden z nejlepsich ceskych reziseru! ()
Pro mně jeden z nejlepších českých porevolučních filmů. Velmi poetický snímek, přetékající citem a emocemi, které plynou jen tak zlehka, pozvolna a příběh se vnímavému divákovi doslova zadere pod kůži. Dokonalí jsou Polívka se Žilkovou (Veroniko, vykašlete se na ty stupída v TELE TELE :o), pěkná je kamera a jemné tóny Hladíkovy kytary jsou nenápadné, ale přesně zapadající do atmosféry snímku. A ten společensko-kritický podtón (farář vs stranicko-byrokratická mašinérie) je hodně výstižný. Moc, moc dobrý film. ()
Už je to dlouho, hodně dlouho, co jsem tenhle film viděl. Musím se ale přiznat, že mě dokázal prakticky okamžitě zaujmout...a to jsem to v žádném případě nečekal. České filmy mě v té době totiž vůbec nezajímali a bylo jich málo, které by stály za to vidět. Zapomenuté světlo ale stojí a je škoda, že se o něm tolik neví. Bolek Polívka v něm totiž ještě skutečně hraje a celé je to nabyté takovými herci, že to prostě nebude nudit a i přesto, že je to dost smutné, ten film mi nepřestal být sympatický prakticky do teď. A to už je to skutečně hodně dlouhá doba, co jsem ho viděl. ()
Nádherný film. Jestli jste znali Bolka Polívku jako buranského Bohuša z Kurvahošigutntag, tak vám možná - stejně jako mně - spadla čelist. Protože on zahrál kněze dokonale, nebyla to černobílá postava, co věčně bublá jakási moudra (tak, jak to filmaři umí), ale skutečný člověk, který svou víru v Boha žil, snažil se pomáhat lidem a zachránit rozpadající se kostel. Stejně jako kostel působí v té komunistické blamáži plné krabicovitých betonových staveb jako zjevení, tenhle film je v české kinematografii podobný - poetický, citlivý a nutí k zamyšlení. Existuje Bůh? Může o tom rozhodnout nějaká...komise!? Nádherný film. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (17)
- Ve scéně, kdy za deště farář Holý (Bolek Polívka) žádá na obecním úřadě naproti kostelu o necky na zachycení dešťové vody, je na dveřích vidět letopočet „L.P. 1995“. (Lucanio)
- Tutéž kleriku (černou kněžskou sutanu), kterou má ve filmu Bolek Polívka jako představitel faráře Holého, si na sebe o rok později oblékl Jiří Bartoška jako farář ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997). (Antal89)
- Stejnojmenná kniha Jakuba Demla, který ji vydal vlastním nákladem v roce 1934, byla krátce po vydání zabavena úřady. Autor se odvolal, kniha byla poté uvolněna, ale nedostalo se do ní devět pasáží. Na atmosféře knihy se podepsala smrt blízkých přátel, kteří mu v té době odcházeli. Necenzurované vydání vyšlo v roce 1998. Vzniklo také rozhlasové „čtení na pokračování“, které načetli Zdeněk Junák a Jiří Dušek. (sator)
Reklama