Fukušima
Fukushima 50
Režie:
Securó WakamacuScénář:
Jóiči MaekawaKamera:
Šódži EharaHrají:
Ken Watanabe, Kóiči Sató, Hidetaka Jošioka, Naoto Ogata, Šóhei Hino, Micuru Hirata, Masato Hagiwara, Riho Jošioka, Takumi Saitó, Jasuko Tomita, Širó Sano (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)
(více)Videa (6)
Recenze (74)
Spíš hraný dokument než cokoli jiného. 1) Neumím kvalifikovaně posoudit, jak přesně jsou vylíčeny události katastrofy, ale po zběžném průletu internetem mi připadá, že docela dost._____ 2) Japonská polofeudální mentalita činí film zajímavějším: neustálé úklony, omluvy, řvaní, emoce._____ 3) Snímek prakticky nemá hluchá místa._____ 4) Dialogy si autoři vypůjčili z nějakého céčkového scifi filmu. Pokud jde o odbornou terminologii, běžný divák (já třeba) vůbec netuší, o čem je místy řeč._____ 5) Chybí mi nějaká sebereflexe, zhodnocení celé katastrofy. Film lehce zaznamenává voluntaristická rozhodnutí vyšších orgánů, ale celé je to jen v náznaku._____ 6) Neodpustím si poznámku k některým komentátorům. Očividná neznalost japonské kultury, neschopnost ji pochopit (a tím méně akceptovat) spolu se stejně očividným nedostatkem životních zkušeností a v některých případech i se zřejmým inteligenčním deficitem vede u mnoha komentátorů k jednoznačnému odsouzení ve stylu: nerozumím tomu, tak je to špatné. Doporučuji všem přečíst si odpadové a jednohvězdičkové komenty. ()
Když brutálně přehrává i největší dostupná asijská herecká kapacita Ken Watanabe, tak jsem pochopil, že nejde o ochotnické pseudoherectví všech zúčastněných, ale že jde prostě o japonskou kulturu a jejich styl vyjadřování. Bohužel - při vší úctě k padesátce statečných zaměstnanců - mi tento styl neumožnil ponořit se do děje a celou dobu to na mě působilo, že koukám na amatérský film. Černobyl byl natočen poevropsku, takže se mi více vryl pod kůži. ()
Jak se píše na Wikipedii, příčinami havárie byla nedostatečná připravenost personálu na havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě, týkající se regulačních úřadů, i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie. Takže tu většinu času sledujeme jak bezmocní lidé sledují jak se děje něco čemu nemohou zabránit, jak vedení vydává nesmyslné rozkazy, nebo jak naprosto nesmyslně přilétá premiér. Někdo někomu volá a ten to telefonicky sděluje někomu jinému a ten to sděluje někomu jinému. Což je úmorná nuda. Tvůrci měli zásadní problém s budováním napětí a prací s emocemi. ()
Ani můj král ze Siamu neumí zázraky. Pokud scénář napíše jedno nemehlo, režisérské židle se chytí jeho kamarád a český dabing obsadí amatéři, nelze čekat žádnou hitparádu. Každopádně musím ocenit příběh natočený podle skutečné události. Tamní pracovníci byli hrdinové. Díky jejich odvaze nemá Japonsko nový vodní příkop, nemusí posouvat své hranice a vyhlašovat nové sčítání lidu. Je pro mě ale úsměvné sledovat přehrávání neherců, které přičítám stylu japonské kinematografie. ()
Televízne pôsobiaci film, ktorý je príliš málo dramatický a ani z faktografickej stránky neoslní. Na konci som mal chuť si zohnať nejaký poriadny dokument, ktorý by to zhrnul lepšie a pravdepodobnejšie aj napínavejšie. No a čo sa týka mentality Japoncov, tak tu sú vyobrazení ako normálni ľudia. Ani samovražední hrdinovia ale ani žiadni zbabelci. Trochu otravne pôsobilo len vyobrazenie lídrov štátu, ktorí sa do ničoho nerozumejú, ale do všetkého zbytočne kecajú. No a CZ dabing z toho miestami robí paródiu. Napasovať intonačne češtinu do stroho vrieskajúcej japonštiny je problém. 5/10. ()
Galerie (17)
Photo © 2020 Fukushima 50 Seisaku Iinkai
Zajímavosti (6)
- Film je založený na non-fiction knize „On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi“, která byla publikováná v roce 2012. (Swrozs)
- Jedná se o první japonský film, který přesně vykresluje havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi. (Swrozs)
- První reaktor jaderné elektrárny Fukušima I byl spuštěn v roce 1970. 1.,2. a 6. reaktor dodala firma General Electric, 3. a 5. Toshiba a 4. firma Hitachi. (Matej.Krajci)
Reklama