Navždy mladý

Je to o něco lepší, než na půl, ale na 4 hvězdy taky ne. Docela zajímavá zápletka se zamrazením člověka zasazená do celkem obyčejného příběhu, který ničím moc nepřekvapí. V rámci doby bylo ale docela povedeně zvládnuté postupné stárnutí Daniela ke konci příběhu. Takový pohodový, ale nevýrazný film na večer, kdy si chcete jenom odpočinout a moc nemyslet. (09.10.2014)

„Uvidíme se později…“ Dezorientovaný „cizinec“, dítě z neúplné rodiny, se kterým se spřátelí, záhadná nemoc, útěk před pronásledovateli a šťastné shledání - už jen scházelo, aby defrostovaný E.T. Gibson proletěl s B-25 Mitchell před siluetou Měsíce.. Ta podobnost tam je, stačí se podívat na jméno autora scénáře, akorát, že Miner není Spielberg... Jako prostředek k tomu, aby si tatínek pospal a maminka poplakala, však naprosto dokonalé. Zadržujíc u konce hrachy jsem usilovně přemýšlel, jestli je slovo „doják“ odvozeno od přídavného jména „dojemný“, či od slovesa „dojit“, protože stačilo málo a ti poletující rackové a maják na pozadí se změnili na zkušené zaměstnankyně romantického kravína a mé slzné kanálky na výkonné dojnice. Jinak maskéři se asi s odstupem času diví, že udělali 85-letého Mela zachovalejšího, než jak nyní před prahem šedesátky vypadá. Holt, pleťový faktor chlastu.. (06.06.2013)

Film, co opravdu nepřekvapí. Stačí se podívat na plakát, a prostě musíte mít jasno, že ty modré oči projdou těžkou zkouškou v hledání své osudové lásky ... a že mu přitom pomůže párek dětí. Nebudete-li se v tom moc šťourat, filmový domeček z karet spadne s trochou štěstí až po shlédnutí. V případě šťouralství naopak hrozí neodvratný požár, račte si tedy případně schramstnout. Mel býval ale sympaťák a tady mu to prostě nějak prošlo, proč ne. (28.09.2015)

Taky mám občas pocit, že jsem se ocitl v jiné době. Kdesi v bláznivé budoucnosti, kde logika a řád pozvolna mizí a kladu si otázku kam to povede dál. Obzvláště když se dívám na své potomstvo, říkám si jak asi budou zvládat ten binec co tu ještě nastane.. A on nastane. A to mně nikdo nezmrazil. Současný svět se mi zdá čím dál podivnější a stále více se vracím k věcem z dřívějších časů... Ne jen, že mi připadají lepší a hezčí, ale čiší z toho taková nějaká poctivost, jistota a klid. Nevím jestli je to tím jak člověk stárne, nebo tím, že dnešní doba je opravdu šáhlá a bílý heterosexuální jedinec s rodinou, chodící řádně do práce, platící daně a tvořící hodnoty je dneska něčím na což někteří nahlíží jako na dost divnou přežitou věc, kterou už je nutno rychle změnit... Těžko říci. Každopádně film mi sednul. Mám rád ty věci, kde se příběh pohybuje ve vícero časových rovinách. Jen si chtělo trochu více vyhrát s tím údivem Mela ze všech těch nových věcí. Tlačítkový telefon jej vůbec nepřekvapil a zbytek věcí bral snad krom vrtulníku úplně v pohodě... Prostě najednou rok 1992 ! Myslím, že člověk po 53 letech by asi zíral na všechen ten pokrok stejně jako zírají některé naše babičky (ne všechny) na internet, wi-fi atd... Celkem se divím, že mi to v těch kouzelných devadesátkách uteklo. No ale tehdy jsem měl i jiné zájmy než se dojímat u romantiky na plátně a romantiku jsem raději prožíval na živo:-) ! Mně osobně u filmu trochu vadil ten dětský rozměr i jistá přeslazenost, nezatáhnout tam do toho ty děcka a děj lépe vytunit, mohlo to být hodně slušné romantické drama. Takhle doporučuji u filmu spíše moc nepřemýšlet. Jinak ta čtyřicátá léta byla vyvedena pěkně i zalétávání prototypu středního bombardéru B25 Mitchellu, který se skutečně v roce 1939 zkoušel. Jeho různé verze bojovaly po celou válku od Evropy přes Rusko až v Pacifiku a u pilotů byly ve veliké oblibě. Jen byl prý v kabině moc velký randál, protože pilot měl hned u hlavy oba motory. Hvězdnou chvilku si získaly Mitchelly se svými statečnými osádkami při náletu na Tokio po odstartování z paluby letadlové lodi Hornet což byla americká odveta za Pearl Harbor. A v Mitchellu létal i Joseph Heller, který lecos ze svého válečného mládí u amerického letectva přenesl do knihy Hlava 22. Vůbec všechna ta stará krásná letadla ve filmu lahodila mému oku, hlavně ti váleční ptáci na letišti na airshow. Amerika to má dobré. Veterány má doma a divák se tak může blahem tetelit. No není jako u nás kam se lecos druhoválečného pouští jen vyjímečně... Eh a ono taky od toho roku 1992 zase uteklo hodně let nám i těm letadlům, tak se vlastně ani nedivím. Zahlédl jsem tam TBM Avenger, P40, Texan... A kvůli těm letadélkům přisypávám i tu poslední čtvrtou hvězdu. Takže za mne je to za 4 sešity o kryogenice z roku 1939. * * * * (04.05.2019)

Pohodová romantická komedie se sci-fi zápletkou, která si na nic víc nehraje. Velmi se povedlo obsazení, Gibson, Lee Curtis i Wood se do filmu hodily a herecké výkony byly adekvátní nenáročné komedii. Příběh je spíše naivní a "sci-fi" zápletka je využitá jen lehce. Ideální kousek, když si potřebujete odpočinout po nějakém hlubokomyslném díle. Dlouho ve vás nezůstane, ale dokáže příjemně naladit, tři hvězdy. (27.06.2018)