Bez vědomí

Zajímavý pohled na konec reálného socialismu. 1) Spoiler. Vidím dvě zajímavé skutečnosti, kvůli kterým stojí za to seriál vidět. Špionážní film z konce 80. let (první), kde mají větší uplatnění postavy estébáků (druhá)._____ 2) Bohužel, oč jde bylo víceméně jasné už někdy po druhém díle._____ 3) Za zmínku stojí i dobrá dobová (i když poněkud stylizovaná) atmosféra i téma samotné: děj odehrávající se kolem listopadu 89._____ 4) Na druhé straně zpracování příběhu těžko označím za lepší, než průměrné. Rozhodně mě nepotěšila jednoduchá snadno uhodnutelná zápletka. (13.01.2020)

Další výborný, český HBO zářez. Povedený a řemeslně propracovaný výlet do minulosti, kdy Evropu strašili a řídili zkratky STB a KGB, sviním u koryta se dařilo lépe a déle než by bylo zdrávo a kdo se systémem nesouhlasil nebo měl svůj názor, nenávratně zmizel. Herecky výborně trefené, příběhově vtahující a jediný výrazný negativum vidím v negradujícím konci, který vyznívá trochu do prázdna, přestože vše nasvědčovalo něčemu většímu. (31.03.2022)

Spolu s Hřebejkovým Rédlem zcela zásadní reflexe normalizačních 80. let a období polistopadového předání moci. Po obsahové i formální stránce skvost, standard produkce HBO, česká tvorba konečně po 30 letech dohání západní svět... Skvěle zvládnutá retro nálada špionážních thrillerů 70. a 80. let - jazzově usazené hudební podkresy, ty časté nájezdy kamer zvyšující sugestivnost scén, výprava, naprosto autentická mizanscéna, formálně opravdu brilantní... Výtky ke scénáři, že mučení a zabíjení politických vězňů patřilo ne do 80., nýbrž 50. let, bych odrazil poukazem na případ Pavla Wonky, kterého StBáci umlátili při výslechu ještě v roce 1989! Dneska titíž lidé berou vysoké výsluhy a nadstandardní důchody, anebo dokonce premiérují téhle zemi...čirý zmar :-( Viděno rastrem seriálu Bez vědomí - pravdu měl nakonec Petr Cibulka - všechno to tu stále řídí KGB... (08.12.2019)

// Českej Homeland včetně jazzovýho piánka? No, proč ne. Ivan Zachariáš ve spojení s HBO už začíná být sázka na jistotu a vydání seriálu o podzimu 1989 v den oslav 17. listopadu byl v podstatě snovej scénář, jak tohle předrevoluční špionážní drama prodat, za což teda tleskám. Za co už moc netleskám je ale ten závěr. Zhruba od 4. epizody šel vývoj některých postav zcela mimo, zvrat s houževnatým vyšetřovatelem ještě beru, ale ty další věci a náhody a zkratkovitá řešení už byly na můj vkus příliš a začaly mě vytrhávat z děje. Herecky prvotřídní, režijně jakbysmet, scénář měla ale Pustina o poznání dotaženější. 7/10, na nás furt dost dobrý. (21.11.2019)

Seriál jsem si od prvních chvil užíval a ačkoliv jsem se obával přepáleného finále, byl jsem nakonec nadmíru spokojen. Pokud bych měl srovnat s podobně zaměřeným Rédlem, alespoň u mě tentokrát daleko více převažovalo napětí nad nějakou tíživostí. Bez vědomí je sice seriál o lidech, kteří jsou více či méně v hajzlu, ale především je to hrozně zajímavá špionážní podívaná, u které se divák rychle naučí nevěřit nikomu a ničemu. Snad poprvé jsem měl možnost vidět trojrozměrně vykreslené, zranitelné a uvěřitelné estébáky. Ono se o tom moc nemluví, ale i tohle byli lidi, kteří řešili své osobní problémy a chodili z práce domů za nemocnými manželkami. Takže i přes odpor k jejich práci jsem za tohle rád, protože děsivých figur v černých tatraplanech je plná Zdivočelá země, nemluvě z druhé strany o panákovi Žitném z 30 případů majora Zemana, který snad ani žádný osobní život nemá. Závěr je dost mrazivý, zejména rozhovor Vlacha s Marií nad fotkou ze spisu a úplně poslední scéna, ale o to lepší pocit z tohohle seriálu mám, a to i přesto, že hry tajných služeb jsou především hrozné svinstvo. (1 307.) (20.05.2020)