Démon

Komorní, až divadelní (ano, dokážu si to představit jako divadelní hru) s notně velkou nadsázkou polský Vymítač ďábla aneb když na polskou veselku zavítá dybuk. Jenže tohle by bylo hodně povrchní přirovnání. Wronův film nakládá jak s tradiční židovskou legendou o dybukovi, tak se ohlíží po ne vždy příjemných úsecích polské historie. Film mě zaujal hlavně střízlivým, až realistickým pojetím, nádherným prostředím, hodně dobrými postavami (otec nevěsty, matka nevěsty, ostatně i nevěsta samotná, ale hlavně na svatbě přítomný doktor), až typickým polským humorem (znovu doktor, klasické řešení svatebního problému - všechny ožrat) a vnitřně nepříjemnou atmosférou a děsivostí vycházející z povahy/polohy "dělejme, že se nic nestalo". Chápu, že většinovému a mainstreamovému horrorovému divákovi to asi moc neřekne, ale když se do toho dokáže člověk ponořit, dokáže si to užít. Já si to užil. A ať už zdejší přispěvatelé a přispěvatelky píší jak chtějí, že tohle s horrorem nemá nic společného, pravdu rozhodně nemají. 3,5* (28.03.2024)

Zřejmě jsem neměl náladu, ale nudil jsem se šíleně. Demon má s hororem společné minimum, vlastně nic, jedná se o drama na svatbě Poláků- tenhle výrok je možná nejděsivější z celého filmu. Párkrát zafunguje humor od doktora, ale jinak ztráta času za mě. Potěší alespoň slušná řemeslná stránka, s kterou Poláci narozdíl od nás problém nemají. 40% (08.08.2016)

Tomuto počinu by spíše slušelo přízvisko komedie. S hororem nemá Demon totiž pranic společného, jelikož polovinu filmu sledujeme vtipné opilecké činy či úvahy svatebních hostů, přičemž druhou polovinu sledujeme vtipné pokusy režiséra nastolit nějakou jednotnou hororovou atmosféru. Netřeba dodávat, že jeho snaha vychází naprázdno, což má za následek to, že po většinu času budete, tak jako já, nechápavě zírat na obraz a v mysli si promítat obrázky, na kterých bude po většinu času figurovat nápis WTF. (21.08.2016)

"Pokud má nevěsta díru hlubokou, kostlivce ve skříni utluč lopatou." Svéráz národní svatby w morzu wódki. Ožrat se jako to hovado boží, udělat na svatbě ostudu a bordel  a pak to svádět na chudáka dybbuka :-). Pozvat kněze, co nazývá svatbu ďáblovými úklady (tím mi mluvil z duše), ovšem vymítání odflákne a odpíská dřív než bys řekl mrtvá v ženichovi. Btw, jak přesvědčit Hanu, že se nažouželila do špatného těla? Velice snadno. Rozepnout Piotrovi poklopec a vítězoslavně tím zamávat: "Ha! A copak je asi tohle, Haničko?!" Kromě dybbukovy krize identity Wrona řešil i další artově hluboké otázky, např. matematické: Jak hlubokou díru vykope jedna košer nevěsta za dvě hodiny? Logistické: Proč, když něco vyhrabává, jí to ostatní zase zahrabávají? Existenciální: Věřit na démony? Přece žijeme ve 21. století! No jo, ale řekl to někdo dybbukovi? Zdravotní: Proč nehrajou, když tancuju? A jsem epileptik nebo jen posedlý? A zásadní: Proč "nahoře bez" byla nevěsta jen pár vteřin, zatímco ženich běhal polonahej polovinu filmu??? Závěrem: Copak na samotě u lesa, tam jenom mrholilo, zato tady opravdu "Chčije a chčije..." (01.05.2022)

Tento film s ponurým příběhem je tak tajemný, že některá tajemství neprozradí ani na svém konci a zanechává příliš mnoho otázek. Nicméně se povedl. Postupně se drama stupňuje a kromě svatebního alkoholového běsnění se objeví i jiné běsy při nichž jidiš dokáže být děsivější než němčina. Kromě svatebního páru a rodiny nevěsty zaujal opilý doktor, který vůbec nepije (střízlivý jak tchoř) a je ateista a vysvětluje panu faráři, co má dělat. Viděno v rámci Febiofestu. (23.03.2016)