Černobyl

Nemám slov. Kontext historických skutečností tu jen podtrhuje sugestivní sílu příběhu arogance kolosu vůči jednotlivci. Některé momentky působivé až za hrob (doslova), přičemž seriál výživně kombinuje obrazy s povědomím (nebo tušením), co se to vlastně právě děje. Most smrti, nesnesitelně bzučící dozimetry při práci biorobotů, rakve topící se v betonu, prázdné pohledy zoufalé matky, Legasovova obžaloba černého svědomí hrdého sověta - to všechno bere dech a kazí dobrou náladu přesně tak, jak má. Tvůrci dobře věděli, kdy být lhostejným pozorovatelem, kdy filmařsky zatlačit na pilu, kdy dokumentaristicky vysvětlit a kdy jednoduchým gestem podtrhnout význam okamžiku (Legasovova tíživá nervozita před osudovou výpovědí znázorněná jednoduše tak, že se kamera chvíli pohybuje jinak). Seriál Černobyl je ryzí důkaz, jak silné může být zábavní médium, pokud silně zpracuje silné téma. Seriál s dopadem o věcech, který měly dopad. Podobný dojem ve mně naposled zanechal film JFK, ale Černobyl je mnohem, mnohem intenzivnějším zážitkem. "Kdysi jsem se bál, jaký je význam pravdy. Teď se jen ptám - jaký je význam lži?" (12.06.2019)

Aneb proč tak nesnáším komouše a celou zasr*nou SSSR, proč jsem sakra vděčný, že jsme z toho svinstva venku a já se v něm už nemusel dát zabíjet (x). Precizní, temný, vysoce znepokojivý, bezsračičkový -- líp to pojmout nešlo snad. Vítězí scéna odklízení úlomků grafitu z "nejnebezpečnějšího místa planety". 95% (04.06.2019)

Dobře napitchovaný seriál, kde se syrová stylizace střetává přesně na půl cesty s archetypálními osobními konflikty jak z antické tragédie. Jednotlivé "minipříběhy" udržují pozornost, aniž by ubíraly celku, a dávkování informací je nastaveno přesně tak, aby to působilo jako náročné dílo, ale přitom nebyl jediný důvod, aby ho někdo nepochopil. Bylo zajímavé sledovat tuhle dokonalou truhlařinu paralelně s implodujícím fiaskem Hry o trůny. Tenhle krátký, ucelený formát sluší HBO jednoznačně líp. (04.06.2019)

Neúprosný hype se line ze všech směrů už několik měsíců, nejprve od novinářů, pak z řad konzumentů, jež ještě po skončení Game of Thrones nezrušili HBO své předplatné. Nejlepší seriál všech dob na Imdb (také 9,7), dalo by se tvrdit, že pozdě příchozí divák zkrátka nemusí být uspokojen. Jenže, ono je tak, že tvůrci ze stanice Sky přispěchali se zbožím tak žhavým, že by jej nikdo neměl ignorovat. Od prvního dílu, který jen lehce rozkopává dveře k věcem budoucím (samozřejmě se stále dechberoucími momenty) se díly následující překlenou do značně znepokojivého období minulého století, přičemž později narozeným dává vyspělý vhled (samozřejmě s pár úpravami, ale dodržování skutečností je zde zásadní) do politických her a intriků hrdě se tyčícího Sovětského svazu a hlav většiny zúčastněných (ať už dobrovolně, či nikoliv), převážně pak dopřává prostor dvěma postavám tak skvěle zahraným, napsaným a prožitým, že to člověka musí totálně semlít, sežvýknout a vyplivnout až u odzbrojujících závěrečných titulků. Těmito dvěma jsou přirozeně první dva v pořadí, Jared Harris a Stellan Skarsgård, jež hrají postavy zprvu zásadně odlišné (Skarsgårdův Boris Ščerbina je v prvním díle pouze slyšet), posléze si projdou zásadním vývojem a chemie mezi těmito dvěma výbornými herci, jež se díky bohu nepokouší o krkolomný ruský přízvuk, je doslova odzbrojující a každý společný dialog jsem si doslova vychutnával. Zkrátka něco takového tu ještě nebylo a tato zásadní událost si bezpochyby zviditelnění zasloužila. Těším se na další tématické minisérie, které bezpochyby přijdou. (05.06.2019)