Orangentage
Uzly a pomaranče
Scent of Oranges
Režie:
Ivan PokornýScénář:
Iva ProcházkováKamera:
Jürgen RehbergHudba:
Jiří HájekHrají:
Tomáš Dalecký, Emilie Neumeister, Stanislav Majer, Steffen Groth, Ewa Farna, Leoš Noha, Eva Sakálová, Anton Petzold, Hana Bartoňová, Jakub Čech, Petra Bučková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Láska k dívce vonící po pomerančích, zauzlovaný vztah k otci, síla a něha věnovaná malé sestře a stádo koní. To je Darkův svět, to je příběh o šťastném i bolestném dospívání v odloučenosti a kráse Lužických hor. Koně tu nejsou drahé exempláře dostihových stájí, ale bytosti, o které je třeba pečovat a mít je rád. Jenže ani to nestačí, jak Darek pozná na sklonku léta, které je tečkou za jeho dětstvím. Tak jako každá tečka i tahle znamená nejen konec, ale zároveň nový začátek. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (69)
Po mnoha letech jsme se po propitém a propršeném nedělním odpoledni s Enšpíglem domluvili, že dáme smskový online u nějakého filmu. Ten den se nabízela Česká televize s nedělní večerní premiérou a rovnou film z produkce Kinderfilm. No, co Vám budu povídat. Hned od začátku film vypadal podezřele. To jsem ale netušil, že zábavnější bude diskuze s Enšpíglem na téma, jakou krásnou a masitou měl k obědu kachnu. Takovej dějovej blázinec jsem dlouho nezažil. ()
Tenhle film nenadchne, ale ani neurazí. Je v něm namícháno tolik a takových ingrediencí, aby to vypadalo jako ze života a zároveň aby to bolelo jen občas a jen trochu, snad až na osud koní, kterým vrcholí pointa filmu i pokus o katarzi vztahu otce a syna. Ani to ale nestačí k tomu, aby divák prožil s postavami opravdové emoce, které by doznívaly ještě i po nějakou dobu po jeho shlédnutí. Je z toho cítit pouhá scénáristická rutina bez opravdového tvůrčího zápalu, z průměru nevybočuje ani režie a herecké výkony. Jednou se to ale vidět dá. ()
Po úděsné Slíbené princezně máme k dispozici další masakr. Jedna spravedlivá za sourozeneckou dvojici sirotků a za kameru. Dále pojedeme jenom z kopce. Tradiční režisér z natočeného materiálu vybírá, co se použije a jak se příběh poskládá, tady bych řekla, že u finálních prací nebyl přítomný nebo příčetný. Osiřelo dítě (dvě), žili kdesi v pohraničí, ovdovělý otec přišel o práci ve sklárnách, čili logicky alkohol a zanedbávání obou děcek, především mladší zdravotně hendikepované dcerušky (mimochodem zlatíčko bez debaty), starší chlapec má na hrbu vše, včetně nákupů sousedovi a řešení nechutné šikany sestřičky. Osobně se domnívám, že i pod obraz vypitý otec by zakročil po svém a z hajzlíka by zůstal jenom mastný flek, ba bych řekla, že kdokoli, kdo by vytušil, co se malé děje, by takovému smradovi srovnal fasádu bez mrknutí oka jednou pro vždy- downíkům se neubližuje! Zde nikoli, celá vesnice o deseti chalupách na to bodá. Vše řeší deváťák. Pak tu máme Boky jako skříň vařící nedobrá indiánská jídla, přičemž je jejího dobrého charakteru plný celý rozlehlý statek. Pak první lásku s německou nepěknou dívkou, zde se vyvine i linie s žárlivostí na exoticky vyhlížejícího majitele zelené motorky, dále trochu duchařiny, kdy se zjeví mrtvá maminka, do toho všeho Zubatá ze sociálky, pak jedna věta o uzlech, dvě o pomerančích, ale pozor! Taky fotbálek. Čutálisti musí být. Nekončíme ani zdaleka. Do celé taškařice vstupuje člověk s koňmi. Správně. Na statek se dají koně. Sirotci k nim pochopitelně přilnou a málem žijí šťastně až na věky věků. Nikoli. Německá přítelkyně po vzoru Popelky ujíždí na bujném oři a skončí v pangejtu s naraženými žebry, mezitím Eva z Farmy vyřídí jakoby nic sociálku, umí v tom chodit, protože dělá na poště, deváťák je odeslán za odměnu na fotbalové soustředění kamsi do Německa, kde ale šikanující největší zlotátor ever opět vytáhne svou ocelovou pěst a nejen to. Oznámí osudem zkoušenému melancholickému chlapci, že celý jeho koňský sen je jen mizerný příběh o týrání zvířat. Koně totiž sežerou taliáni, vezou je k nim v klecích bez vody. Jinoch bez faktické znalosti, kolik koňského pomletého nevědomky spořádal za celé roky, co je na světě a hlavně bez prostředků ujíždí domů vlakem bez jízdenky, chytí ho samozřejmě německý výpravčí. Zívnutí. Chlapec neumí jinak než česky. Zívnutí. Bere tedy roha i z vlaku. Zívnutí. Velké finále vygraduje výčitkami a usmířením. Jestli jsem pochopila správně, autorka knižní předlohy se podílela i na scénáři. hmmm. ()
Když dám na jednu stranu vah tuzemské masové snímky jako Špindl, Léto s gentlemanem, Věčně tvá nevěrná a podobně, tak si řeknu: „proč ne?“ Pak se podívám na druhou stranu a nezbývá mi něž konstatovat: „ale taky vlastně proč jo?“ Linky, která jedna dejme tomu, druhá ani náhodou a ta další je úplně mimo. Postavy jakby smet. Celková koncepce hop sem, hop tam, nám už je to všechno jedno. A tak vítězi jsou pouze záběry na krajinu, Tomáš Dalecký a jeho filmová sestřička. Tady už není co dodat…snad jen: „Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát………….a taky Ewu Farnou!!!“ ()
Nebylo by to zase tak špatné, kdyby to bylo dotažené do konce, tohle zůstalo v mnoha směrech tak nějak na půli cesty. Darek měl třetí nejlepší vysvědčení ve třídě a nedošlo mu, že vysloužilé povětšinou závodní koně někdo někde shromažďuje jen proto, aby je dal do buřtů? Co by s nima asi tak kdo dělal, kdo jiný by je koupil? To bylo zřejmé od samého začátku. Nejzajímavější je z toho nakonec asi prostředí, polorozpadlé baráky v krásné krajině česko-německého pomezí. ()
Reklama