Staříci

Pro mě osobně velice příjemné překvapení, tento snímek jsem z neznámých důvodů loni obešla a o to víc si ho teď užila. Kladně hodnotím výkony herců, zdařilé uchopení tématu, odhodlanost cesty ke spravedlnosti a ano, držela jsem jim palce, až jsem se sama divila, nakolik mě dokázali vtáhnout. Poklona... (08.03.2020)

Základní vada - citově se mě to nedotklo. 1) Snímek je z mnoha hledisek výborný. Dobře napsaný, špičkově zahraný, přiměřeně realistický a dostatečně filmový._____ 2) Očekával bych, že po zhlédnutí budu naplněn nenávistí, pocítím zmar, lítost, zoufalství, budu brečet nad obecnou nespravedlností života, nad tím, že lidi stárnou a co to přináší v každodenním životě. Ucítím kousek toho, co předvádějí protagonisté na obrazovce a bude mě to bolet._____ A ono nic. Přítomnost uvedených emocí vnímám, ale necítím je._____ 3) A to ani nemluvím o eventuální katarzi, kdy bych po bolestných prožitcích z filmu měl/mohl cítit na konci uvolnění a smíření... Hm... pořád nic._____ 4) Jasně, že vím, že film je o pomstě, o Vašovi a spol., o zločinech padesátých let. Ale když si vybavím zpětně jakoukoli scénu, vybavím si nemohoucí nešťastné odcházející (rozuměj umírající) stáří. To si z filmu odnáším._____ 5) Filmový debut 41letých dokumentaristů Martina Duška a Ondřeje Provazníka (scénář a režie) se povedl především díky hereckým výkonům 70letého Jiřího Schmitzera a 80letého Ladislava Mrkvičky. (30.11.2020)

Po skonu Ladislava Mrkvičky jsem si Staříky pustil na jeho počest. A celou dobu obdivoval herecké mistrovství jeho samotného a Jiřího Schmitzera. Je to smutné, bolestivé, kruté, nespravedlivé, až z toho zabolí nejednou u srdce. Jsem moc rád, že takový film vznikl, a že panu Mrkvičkovi přinesl poslední velkou roli, u níž hrál až na dřeň. Pomalé tempo mi nevadilo, naopak mi paradoxně připadalo, že se o pomalosti ani hovořit nedá, že směřujeme neustále k velkému dramatu a rozuzlení, ačkoli přitom sledujeme dlouhé záběry, mlčení či přípravu na finální akci. (29.12.2020)

Nejlepší český film za posledních několik let. Formálně skvěle natočený snímek o pomstě okořeněný tím, že zabijákům je okolo osmdesáti. Problémy s orientací, pamětí, nebo upoutání na invalidní vozík jsou prostě jen překážky, které váleční veteráni překonávají s urputností sobě vlastní. Herecké výkony jsou bravurní, oběma protagonistům nejde nefandit. Cynické hlášky kontrastují se všemi děsy stáří a cestu pitoreskním světem korunuje smích ničemu v domově důchodců. Co se sakra se světem stalo? Klobouk dolů před Duškem a Provazníkem, že nesklouzli ke komedii a zachovali vážnost situace. P.S: Schmitzer je v podstatě Punisher na vozíku. (26.02.2020)

Tak som zase po dlhšej dobe riskol CZ film a zase totálny trapas. Námet o pomste dvoch dedkov je zaujímavý, ale v tom divnom českom pojatí vyznieva strašne smiešne vrátane totálne komického finále. Tempo filmu je naviac strašne pomalé a dejov to je tak priamočiare, že tam nie je absolútne nič, čo by mohlo zaujať. Snáď len pohľad na všetkých tých starých zúbožených hercov dokázal vo mne vyvolať ľútosť nad nimi. Staroba je väčšia svinstvo ako všetky pomsty a podobné hovadiny. 3/10. (14.11.2020)