Nový papež

"Everything is your priority right now, My Most Eminent Secretary of State. You've got terrorism at your gates, you've got an overdose of sexual scandals that democratically touches the entire ecclesiastical hierarchy, and you've got a pope who is no longer loved but idolized. Three failed heart transplants later, he is still in a coma, so you can't exactly squash the idolatry and you know all too well how dangerous idolatry is. Idolatry is the prelude to war. You need a new pope." (02.02.2022)

„Ja tomu nerozumiem, ktorý je teda teraz vlastne pápežom?“ – „Drž hubu a modli sa.“ Odsýpa to oveľa horšie, ako Mladý pápež – a treba dodať, že už ten mal nemalé problémy s nevyrovnaným, miestami azda i až prehnane pomalým tempom. Nový pápež je na tom ešte horšie a musím sa priznať, že hoci som si Mladého pápeža celkom obľúbil, prvú polovicu Nového pápeža som pretrpel. Niekedy menej, niekedy viac, ale veľmi ma to pozerať veru ozaj nebavilo. A to napriek tradične opulentnej kameramanskej práci a skvelému Malkovichovi, ktorý sa celý život pripravoval byť neviditeľným, aby z toho nakoniec urobil svoje hlavné plus. Prvá polovica trpí nevyrovnaným tempom, vedľajšie dejové linky ma nebavili, rovnako tak rôzne zákulisné čachre-machre. Podvraťácky Jude Law má v prvej polovici malý priestor a i to vnímam asi ako hlavný problém Nového pápeža. Našťastie, akonáhle sa v druhej polovici konečne dostane do popredia, získava tým celý seriál podstatne lepšie tempo, náladu i atmosféru, zdanlivo nedôležité postavy a dovtedajšie scény sa ukazujú byť prekvapivo dôležitými a všetko začína zapadať na správne miesto (a ku koncu som si konečne obľúbil Voiella). Avšak napriek tomu, že sa druhá polovica podstatne zlepšila, slabšia a nudnejšia prvá zanechala vo mne priveľa negatívnych pocitov a tak dávam celkovo iba 3*. (22.03.2020)

Hocijak divné, kvalita po vizuálnej stránke, prejave či emócií sa uprieť nedá. Aj napriek tomu, som toto akési pokračovanie opustil s povedzme zmiešanými pocitmi. Prišlo mi to viac komerčné, viac cielené na širšie publikum (stále ale s nemalou dávkou Sorrentinovho watafakizmu). Mám pocit, že sa Paolo stratil vo svojom vlastnom scenári, svojom vlastnom diele. Vôbec neviem, čo týmto jednoducho chcel povedať, akú myšlienku vyjadriť. Herecky to bolo opäť spot on, o tom reč teda byť nemusí. Kvalita tam počas celého času bola, no čakal som nejaké rozuzlenie a tomu som podriaďoval aj hodnotenia a na koniec som trošku sklamaný. Možno to je len mnou a tým, že som to úplne nepochopil. Postavy sa jednoducho správali nelogicky a ich development sa menil lusknutím prstov. Dej nebol na konci vôbec celistvý a výsledný produkt podkopal účinky nie len celej série, ale aj The Young Pope. Ale išlo teda o ďalšiu mega jazdu. Intrá v prvej polovici seriálu mi v pamäti utkvejú ešte dlho. (15.02.2020)

Nový papež vyniká stejně jako "první" série v tom, že nikdy nevíte, co se stane. Sorrentino dramata psát umí a nebojí se přitom ani (ne)nápadně zkritizovat církev a náboženství obecně. Máme tu silné momenty, vtipné momenty i takové, které vás donutí přemýšlet. Jude Law a Silvio Orlando v rolích opět excelují, ale u Malkoviche jsem měl pocit, že naplno nevyužil svůj potenciál, byť byla jeho postava dobře napsaná. Vizuálně je to samozřejmě geniální a soundtrack vše skvěle podtrhuje. Některé dějové linky bych samozřejmě trošku sesekal a dal větší prostor jiným, ale i tak dávám ve výsledku vysoké hodnocení, protože takových projektů je tu v dnešní době zatraceně málo. 85% (12.06.2020)

(NEO)NOVÝ PAPEŽ. První díl vynikající, druhý trochu průměrný, třetí a čtvrtý už byly hrozné, nicméně další díly byly svojí dokonalostí na úrovni Mladého papeže. První série byla sice v součtu celkově lepší, ale i Nový papež dokázal obstojně navázat a jeho zhlédnutí bylo velkým zážitkem, na pět hvězd to bezpochybně stačí. Tentokrát ale Sorrentino hodně přitvrdil, vzal si na paškál ty největší současné problémy církve, podle mého názoru je dost zveličil a začal se jim věnovat. A do toho vnáší svůj nový druh humoru, kdy chvílemi snad i trollí diváka. Některé vtipy jsou skvělé, některé až hodně přízemní (připomínáte mi mého oblíbeného herce Johna Malkoviche). Nebo úplný konec s dítětem, kdy je zase odkazováno na Osvícení, což jsem ocenil. Ale zpátky k tomu přitvrzení - v některých momentech jsem si už říkal, že to je za hranou. Zatímco Mladý papež se těch témat dotýkal jen jemně, tady to vypadá, jako by Sorrentino v posledních 4 letech četl jen Sigmunda Freuda. Sexualita a vztahy všude, až to bylo na obtíž, nehodilo se to tam. Ester se svým chováním vyloženě změnila v záporáka. Jelikož v celkovém vyznění to dávalo smysl, oddychl jsem si, ale v některých momentech jsem byl znepokojen, jestli to Sorrentino už náhodou nepřehnal. Škoda jen, že se Lenny z komatu probral relativně pozdě, Sorrentino to dlouho protahoval, protože potom získal seriál skvělých obrysů první série - kdy se vrátil i starý soundtrack jako takový symbol. Pius XIII. v novém papeži už působí jako světec se vším všudy, snad kromě fórků s cigaretami. Jak vystupuje, jak mluví, jak působí neuvěřitelně vyrovnaně a jaké koná samozřejmě zázraky dokazuje, jaký pokrok od prvního dílu udělal a jaký se z něho stal Světec s velkým S (pořád se musím smát při pomyšlení na ty idioty, kteří u první série do komentářů psali, že Pius nevěří v Boha). Nový papež je plný poselství. Ať už na rovině komické (dokonalé zesměšnění prosté a přitom hloupé politiky současné hlavy církve pomocí Františka II.), tak rovině příběhové (odsouzení radikalismu na úkor umírněnosti, aristotelovské upřednostnění střední cesty). A po těch pár letech je vidět další Sorrentinův pokrok v technické oblasti. Dokonalé záběry do posledního detailu, pokaždé jiné intro, neonový kříž či konečně využitý prostor u závěrečných titulků, kdy Sorrentino ukazuje, jak moc rád by točil i hudební videoklipy s tanečnicemi. Po filmařské stránce je tedy pokrok znát, těším se na další Sorrentinovy filmy, protože tady se vyvíjí neuvěřitelným tempem. Pět hvězd dávám, ale Mladý papež byl ještě někde trochu jinde. (11.02.2020)