Synové Dánska

Reziser ma iracke korene a tudiz jeho pohlad na rastuci extremizmus v europe je pohladom migrantov integrovanych v spolocnosti. Je to pohlad plny obav, ze si koledujeme o riadny pruser, ze jedna udalost a zlo, generuje len dalsie zlo. Film by sa dal rozdelit na 2 polovice. V tej prvej pozerame na mladika, ktory sa radikalizuje aby ochranil svoju rodinu, v tej druhej zas nastup extremnej politiky, oboch musi niekto zastavit... Film posobi realisticky, ale je v nom privela otaznikov, privela zjednoduseni, privela nahod, a malo odpustenia (22.06.2019)

Ambiciózní a společensky angažovaný snímek, pojednávající o nebezpečí rostoucího extrémismu a o tom, že příslušníci určitých etnik by se neměli strkat do jednoho pytle a že každé násilné řešení vyplodí jen další násilí navíc, začíná jako drama o mladíkovi, jenž se ve snaze ochránit svou rodinu přidá ke skupině arabských radikalistů, a pokračuje jako politický thriller o strachu a nenávisti ve společnosti a o oportunistických politicích, kteří obojího populisticky zneužívají ve svůj prospěch. Ideově aktuální snímek lze pochválit za práci s důležitým námětem a přesně mířeným poselstvím, celkově jej však sráží průměrná režie, příliš pozvolné tempo a nedostatečně vtahující a zjednodušená realizace. (06.07.2019)

Tento dánský thriller je studie o tom, jak násilí plodí další násilí. Body si zaslouží za osobitý styl a nula bodů za politický komentář. Policejní pasáže jsou klišé , zápletka směšně absurdní a konec zase moc uspořádaný, zatímco já jsem měl podivnou pachuť v ústech. Film se mi totiž zdál vášnivější než jemu podobné. Všichni víme, že Arabové jsou jediní imigranti, kteří se do společnosti nezapojí (vedoucí naší katedry říkal "Arab vždy zůstane Arabem") a vytváří komunity s manipulativním náboženstvím s ideálem Islámského státu, kde budou platit jen zákony jejich proroka. Když se jakéhokoli arabského imigranta v Evropě zeptáte, jestli dá přednost zákonům země kam přišel, nebo poslechne co říká jeho Bůh, odpoví to druhé. Na předmětech Populační teorie a Populační politika na Přírodovědě jsem se učil, že EU trpící nízkou porodnosti bude do roku 2050 potřebovat, aby do EU přišlo 70 milionů migrantů, kteří by nahradili vymřelé původní obyvatele (porodnost v mnoha zemích je 1,5 dítěte na ženu). Česká republika je zatím v pohodě, protože jsme odmítli tzv. "kóty imigrantů" a přichází k nám migranti z východu, kteří mají podobné křesťanské náboženství, kulturu a barvu pleti, takže nejsou na ulicích nápadní. Jaký recept pro vymírající západní Evropu s multikulturalistickou ideologií? Co třeba arabským imigrantům nedat právo volit, aby se zamezila rizika, že způsobí totalitu? Když k vám přijde návštěva na nedělní oběd, nezačne si přestavovat váš nábytek, aby se cítili pohodlněji. Tyto a další otázky ve mě snímek vyvolával. Bohužel multikulturalističtí extrémisté takového filosofické úvahy označují za rasismus a xenofobii. (07.04.2020)

Film, který má rozhodně větší ambice, než jaké dokáže ve výsledku realizovat. Nicméně Dáni tahle psychologická dramata umí a v emocionálních chvílích film funguje tak, jak má. Největší podíl na tom má efektní kamera a herecké výkony. Ať už má člověk na migrantskou krizi jakýkoliv názor, z filmu odejde s větším pochopením pro celou záležitost a to byl jistě Salimův záměr. kviff 2019 (10.07.2019)

První polovina zabývající se především zradikalizovaným mladíkem ještě ušla. Ne že by se tematicky jednalo o něco převratného či nedejbože originálně natočeného, ale hlavní hrdina se dal pochopit a podání nepůsobilo tolik jednostranně. Pak přišel celkem zajímavý zvrat, se kterým šlo všechno do kopru. V předchozí části Salim mířil na terorismus "své" strany, ale i přes jistý odsudek se ho snažil do určité míry omlouvat. V druhé půli se pustil do protiimigračních populistů a jimi způsobeného zla, které nafoukl do absurdních rozměrů. Z filmu se tak stal rozplizlá společenská agitka, která za ty dvě hodiny času rozhodně nestojí. Blbé je to o to víc, že zrovna v Dánsku stojí podobní extrémisté daleko za parlamentní periférií. 25% (08.05.2020)