Mluv s ní

Po štyroch videných filmoch od Almodóvara môžem konečne s čistým svedomím vyhlásiť, že jeho režisérsky štýl a telenovelské zápletky sú odo mňa na míle vzdialené. Jeho postavy, hoci sú psychologicky vycibrené, ma nevedia emocionálne rozkolísať, dejové zvraty mi pripomínajú mexické mydlové opery. Almodóvar siaha k hlbokým témam, snaží sa zaujať zmysluplným scenárom, ale stále mám pocit, že len pláva po povrchu a žiadneho vzrušujúceho vyvrcholenia sa nikdy nedočkám. Možno je to spôsobené príliš odosobneným režisérskym prístupom alebo jeho "vznešenému umeniu" jednoducho nerozumiem. Ak je pre mňa nejaký režisér v rámci španielskej kinematografie ukážkovým, tak je to Iňarritu - jeho príbehy sú preniknuté citom a tvorí postavy, ktoré dojímajú skrz ich nekonečné utrpenie a bolesť a nútia ma s nimi všetko naplno prežívať. Na Almodóvara som ešte psychicky nevyzrela a pravdupovediac, ani po tom netúžim. (27.10.2011)

Tomuto filmu se podařilo to, co málokterému: umlčet mě. Krása, zoufalství, poetika, smutek, naděje. Takovou směs umí namíchat jen Almodóvar, jehož myšlenkové pochody a způsoby miluju. Pohnutý, neuvěřitelný příběh, tak krásně lidsky napsaný, hudba včetně té u ohně, kamera - na scénu, kdy se pase na obřadně se oblékajícící toreadorce, bych se mohla dívat stále dokola. Zadupána do země a vynesena do nebe, tak dvojace jsem si připadala, když jsem za pár dní ještě pod vlivem zážitku hledala a našla spřízněné duše na Čsfd. (14.06.2004)

Najlepší Almodovarov snímok, a asi nebudem jediný, ktorý má tento názor. Veľmi originálna zápletka, ktorá dokáže chytiť hneď od začiatku, postupne vás citovo zaangažuje a nakoniec emocionálne vysaje. Jedna známa pri odchode z kina plakala krokodílie slzy. Jediný Pedrov film, ktorý by som nazval krásny. Som príjemne prekvapený zo solídnych tržieb jeho filmov. (26.05.2012)

Nepobrala jsem to, nedokázala jsem naplno prožít ani jednu z tragédií. Podání, pojetí, vnucování španělské kultury (divadlo, aréna), prožitku skrze ubrečené chlapy; zakroucený scénář, divné figury i herci, jsou mi vzdálené jako býčí zápasy. Navíc Benigno byl vážně kardinální retard, co se jen tak nevidí a psychopat k tomu. Je to jeden z filmů, kde se intimita servíruje na talíři a bohužel v nestravitelné konzistenci a přemrštěné porci. A to dokonce tak, že ač byla Alicie krásná dívka, byla mi odporná ve své strnulé topornosti a bezmocné nehybnosti. Nicméně práci ošetřovatelů obecně obdivuji a hluboce se jim klaním. (13.03.2012)

Citlivý film o životě a smrti, o darech i bolestech, o věcech ztracených a znovu nalézaných. Dvě ženy, jež se propadají do nenávratna a dva muži, kteří řeší neřešitelnou otázku. Jak vlastně nechat odejít někoho, koho hluboce milujeme? O co více je tento problém palčivější, o to více je dříve nebo později v životě nevyhnutelný. A Almodóvar tváří v tvář ztrátě rozvíjí naplno svoji schopnost živelným a vysoce emocionálním způsobem zachytit momenty velké i banální, směšné i hluboce lidské. Ladný tanec a býčí zápasy se střídají s tichým zármutkem, stejně tak, jako na dohasínající divákův úsměv dopadají horké kapky slz. Silné. (20.04.2018)