Odpočívej v pokoji

Vždycky mi přišlo, že seriály, které se snažily podat životní příběhy hlavních hrdinů, nepřinesly ke konci nic pozoruhodného, nad čím bych se extra pozastavila, krom toho že ta chodí s tím a ten se rozešel s tamtou a tamti si koupili dům. U Six Feet Under tomu bylo jinak. Každý díl přinesl něco, nad čím jsem se pozastavila a některé díly byly tak silné, že můžu říct, že mě žádný seriál takhle citově nevyždímal a neobohatil zároveň. Poslední epizoda byla skvělým završením a rozhodně zde neplatilo, že s rostoucím počtem sérií by kvalita klesela. (15.01.2011)

Argumentovat v otázce kvality větou "Je to jako ze života" je klišé kolosálním rozměrů, kterým by si měl dotyčný mudrlant rozpenetrovat nosní dírky a pocuchat nejbližší změť paštikovité mozkové tkáně. Přesto musím v případě Six Feet Under svrhnout prověřená dogmata z útesu a nad jejich kašovitými ostatky ředěnými vlnami příboje potupně připustit, že ten podělaný seriál je jako z podělaného života. Dexter jako negromilný homofunebrák ztratil spousty ze svého ledového šarmu, což bylo také u teplokrevného, posttraumatickým stresem stiženého hošana nevyhnutelné. Pět sérií bravurně mapuje nešvary všech fází života zlaté střední třídy (rozvod, nevěra, těhotenství, úmrtí blízkých, dospívání, stárnutí, psychické poruchy, adopce...). Schizofrenní polemizování a analýza vlastního nitra s duchy nebožtíků je pak kapitolka sama pro sebe vskutku shakespearovského rázu, jejíž inkoust si zasluhuje být ředěn platinou. Bezmezná pravdivost každé molekuly seriálu je až srdcervoucí. Kvalita vlající na hřívě pološíleného mustanga se drží zuby nehty do poslední epizody a přestože si dobrodruh příležitostně narazí palec o dokola se opakující schéma, preciznosti celku a geniálně komplexnímu vývoji postav to těžko poškrábe lak. Zabolí mě srdce, když si vzpomenu na poslední díl páté série a teď mě omluvte, musím na rande s tou odpornou realitou. (20.06.2013)

Taková normální rodinka podle Alana Balla - super cynická lahůdka pro fajnšmekry! Ball je vynikající scénárista, který si bere na paškál "klasická“ filmová témata (homosexualita, problematický teenager, drogy,...) a obrací je vzhůru nohama. A na tomhle projektu je hodně vidět, že se na něm pěkně vyřádil. Skvělé napsané, obsazené i zahrané postavy a vytříbený černý humor. A to jsem se ještě nezmínil o neskutečně dokonale ztvárněných emocích, myšlenkách a pokusech o seberealizaci všech hlavních a několika vedlejších postaviček tohoto snadno přehlédnutelného, ale přesto (v tom nejlepším smyslu slova) monstrózního televizního projektu. Pokud vás Americká krása překvapila svou nekonvečností, ulítlými, ale přesto uvěřitelnými postavami a velmi vtipným osobitým humorem, pak vám prostě musí "Odpočívej v pokoji" učarovat! Pro první sérii jasných 5*, pro celý seriál poctivé 4* (BTW posledních pár minut závěrečné epizody je absolutně geniální způsob, jak definitivně uzavřít děj). (09.04.2003)

Při sledování čtvrté série definitivně snižuji hodnocení na tři. První (a snad i druhá) série mezi čtyři a pět, tenkrát mi to připadalo neotřelé, originální, nové a dost mě to bavilo. Ale nejsem sám, kdo si všiml ztráty kvality dalších dílů. Stále je tu patrná snaha o originální nápady a nevšednost, ale... již to tak nějak není ono... (25.10.2006)

Postavy tohoto seriálu si prostě nemůžete nezamilovat, všechny jsou svým způsobem praštěné - aby ne, ústřední rodinka provozuje pohřební ústav - hlavně ale všichni působí lidsky. Sdílíte s nimi jejich radosti a trápení, ať už jde o Ruth, která se celý život obětovala pro druhé a teď si chce konečně taky užít, gaye Davida prožívajícího nerovný vztah s poldou Keithem nebo umělkyni Claire, která v životě dost tápe. Navrch je tu smrt, všudypřítomná mrška, která v každém díle hraje svou roli - někdy jen dává práci, jindy zas hrdinům připomíná, co je v životě důležité. Odpočívej v pokoji je seriál par excellence, škoda, že už si pro něj taky přišla zubatá. (14.06.2003)