Dafne

První co mě po zhlédnutí filmu napadlo, byla otázka, zda je herečka Carolina Raspanti, která ztvárnila roli Dafne taková i v osobním životě. Kolik toho dala ze sebe a kolik z toho bylo opravdu zahrané, protože byla vážně výborná. Na filmu bylo vidět, že Dafne k otci nemá takový vztah, jaký měla ke své matce a stejně tomu bylo i ze strany otce, proto je smrt matky tolik posílila a díky ní si k sobě také našli cestu. A právě to hledání bylo na filmu nejlepší, postupné budování vztahu bylo dojemné a hezké. Závěrečná cesta k domu, kde to vše začalo bylo krásné uzavření tragické ztráty. (09.07.2019)

podle toho že tohle je jediná role Raspanti takže asi bude opravdu postižená.Záleží na tom jak moc to ti lidé mají rozvinuté.Práce s nimi je náročná.Nedají se nějak ovlivnit.Závěrečná scéna s balonkem byla opravdu dojemná (01.12.2020)

Krásný lidský příběh o tom, že i člověk s Downovým syndromem se může docela dobře začlenit do společnosti a sílou svých myšlenek pak kolikrát dokáže trumfnout osoby, které se narodily bez zdravotního postižení. Důkazem budiž nesmírně působivý konec filmu. (75%) (11.05.2021)

Tihle dauňáci se pořád na všechny kolem sebe hrozně utrhujou - a ukázat tuhle roztomilost bylo očividně jedinym poselstvim scénáře (jako třeba když Dafné rozdává moudra o těžkym životě jako by z oka vypadly Paulo Coelhovi). Na mě tahle tlačená pila nijak zvlášť nezapůsobila, sorry. Na téma "jsou to úplně normální lidi" mě mnohem víc pobaví třeba video Things People With Down's Syndrome Are Tired of Hearing. #kviff #54 (60%) (06.07.2019)