Sbohem, má konkubíno

Mistrovské dílo. Ve 171 minutách poznáte čínské dějiny 20. století. (10.02.2007)

Patří mezi mých Top 10 asijských filmů. Strhující drama! (06.12.2007)

Sbohem má konkubino... Sbohem... Už nikdy víc, leda bych potřebovala uspat.. (21.04.2019)

"kolko sme nehrali? 21 rokov? nie, 22. a nevideli sme sa 11 rokov? alebo 12?" ... Cina, 1924. Priatelia a partaci (Dieyi a Xiaolou) od mladosti az kym ich nerozdeli zena (Juxian) alebo vpad japonskej cisarskej armady. Avsak ta najvacsia hrozba ich etse len caka... film je o klasickej pekingskej opere na pozadi politickych zmien (japonska okupacia, rozkvet opia, komunisticky prevrat) a o antickej hre Zbohom, moja konkubína, kde kralovi ostava po porazke uz len lojalny kon a oddana konkubina. prvy dojem - stari ucitelia by si zasluzili strasny trest za take neludske zaobchadzanie s detmi. nepricetne a neprimerane bitky ktore si ocividne vychutnavali, boli to obycjani chudaci. a ak nie su nasilnikmi tak su z nich uchylni homosi, uzas... ponaucenie z filmu: tehotne zeny nepatria do muzskych bitiek (12.02.2013)

Skvělý příběh (velmi smutný příběh), v němž sledujeme život dvou hrdinů - přátel vyrustajících už od dětství v prostředí pekingské opery, jejichž osud je tvrdě ovlivňován pohnutými dějinami Číny v první polovině 20. století. A ta hudba, jakkoli mi zpočátku zněla cize, se mi v průběhu filmu začala velmi líbit.. (08.12.2013)

Krása. Historickou kostrou je to upřímně něco jako Gejša. Ovšem má to o "pár" rovin navíc. Studie historie, rozbor kultury na daném místě, zamyšlení nad uměním a imtimní kresba lidského charakteru mezi tím vším. Tak kdo udělal chybu? Pro západní publikum neodolatelná ochutnávka orientální čínskosti ve své vznešenosti i bídě. A také zamyšlení nad otázkou: kde je hranice mezi divadlem a životem? (05.12.2020)

Příběh o tom co jsou lidi pod tlakem schopni udělat. (16.05.2010)

Film, na ktery myslim jeste dlouho po shlednuti - brutalni a zaroven diky performacnimu uhlu divadlo-zivot podmanive poeticky, s velkolepou vypravou, uvedomelou rezii a nad-/ne-casovymi hereckymi vykony, vycniva nejen ze sve nelehke doby.  Diky ni ale zaroven muze byt dilo prodchnuto kritkou mnoha historickych a politickych obdobi, dneska uz by asi bohuzel nevznikl ;( Díváme se na představení, které z karmických (nebo jiných?) důvodů herci neopouštějí ani v životě, svou roli nejen předvádějí publiku v sále, ale zároveň jsou odsouzeni ji žít. V nadosobní úrovni jde potom o dějiny Číny 20.století jako takové. Můžeme samozřejmě přidat i klišé téma masek, které nosíme, shakespearovské všichni jsme herci apod. ale to by jen zbytečně simplifikovalo vrstevnatost a dokonalost tohoto pečlivě vybroušeného diamantu. _Mlžný opar, který se celým filmem vine,  jako by navozoval těžkou atmosféru osudů jednotlivých i kolektivních. Neuvěčitelně tvrdé podnímky v období mladé Čínské republiky doplňuje plná degradace a dehumanizace za lidové Číny. Tak ostrá kritika Strany se v kinematografii vskutku neobjevuje, a to ani ve smyslu pozitivní kritiky (aka soudruzi, chybí chleba, ale zato máme letos kroužky do záclon). Při pohledu na pouliční lidové soudy padá brada až k podlaze. V mlýnku na maso se samozřejmě nejdříve ocitá inteligence a kultura, proto není žádným překvapením, jak naši hrdinové a hrdinka asi skončí. Konkubína, král i kůň (tj. v realitě manželka) dohrají svoje představení s maximální ctí. _ Pokud mám ještě přidat i osobní hodnocení... král na jevišti i v životě vypadal jako smutný brouk. (Podvědomě?) pracoval na tom, aby všechno kolem sebe ještě víc pohnojil. Konkubína měla rovněž svoje vrtochy, nakonec se ale ukázala jako ta morálně i fakticky silnější. Zdá se, že hra / osud k sobě často vybírá zvláštní dvojice. (04.01.2023)

Film zachycuje celý život Čchenga, herce tradičního čínského divadla. To je pozice velice prestižní a přináší mnoho výhod včetně bohatství ovšem je nutné mnohé jí obětovat a podstoupit tvrdý dryl již od dětství. Čcheng skutečně věnuje divadlu vše a stane se velkou hvězdou. Jaho největší rolí je postava věrné konkubíny ve hře Sbohem, má konkubíno. Tato role se mu stane doslova osudovou. Přinese mu slávu ale i smrt a ovlivní jeho vztah k příteli z dětství a hereckému kolegovi Tuanovi, který se stane nejdůležitějším člověkem v Čchengově životě. To vše se odehrává v politickém prostředí plném změn. Ač Čcheng o politiku nedbá jako významná osobnost je politickými změnami silně zasažen a nakonec zničen. Spousta skvělých scén včetně té závěrečné. (11.01.2009)