Hrabě Monte Cristo

„Lenže ja som NIKDY nechcel byť Monte Christo, Bertuccio. Je to strašný, neľútostivý muž bez štipky citu. Ja som chcel byť len Edmond Dantes, ale oni mi to nedovolili. Tak som gróf Monte Christo. A dnes to bolo posledný raz, čo hovorím ´odpúšťam ti´.“ UŽ NIKDY NECHCEM VIDIEŤ ŽIADNEHO INÉHO GRÓFA MONTE CHRISTA, AKO TOHTO. Samozrejme to nesplním, človek je tvor zvedavý, ale aj keď je dosť trápne odsúdiť niečo predtým, než to uvidím, skutočne sa mi nechce veriť, že niekedy ešte môže vzniknúť lepšia adaptácia klasického románu Alexadra Dumasa. VYNIKAJÚCE spracovanie svojím spôsobom GENIÁLNEHO románu s tuctami dôležitých postáv a stovkami udalostí, zvratov a zdanlivo len vedľajších a pre dej nepodstatných zápletiek (v rafinovanom pláne pomsty však na všetkom záleží), od skvelých hercov cez dialógy, výpravu, postavy, proste ma to šialene bavilo a len sa EŠTE VIAC ukázalo, aká zúfalá je táto a táto adaptácia. Strhujúce spracovanie od prvej do poslednej minúty. Ešte dodám, že ma nadchlo aj to, že tvorcovia nezabudli na dve v románe kľúčové veci, na ktoré iní filmári často zabúdali, alebo sa na ne rovno vykašľali – Deus ex machina v podobe „orientálnej princeznej“ a verný Bertuccio v podaní talianskeho herca Sergioa Rubiniho, ktorý je grófovi vyrovnaným spoločníkom, často v ňom v poslednej chvíli upokojuje monštrum a nachádza znova človeka, ktorý sa môže ešte stále naučiť odpúšťať. "Vstaň! Nerád vidím ľudí na kolenách." (31.05.2010)

Kvalitní ztvárnění celosvětového bestseleru. Filmy Francouzi prostě točit umí, to se musí nechat. Hlavní hrdinu, kterého ztvárnil Depardieu je zahrán skvěle, jak tento herec jenom umí. Ani záporné postavy nejsou o nich horší. Kamera tu přímo exceluje a špatná není ani hudba. Co mi ale vadí je ta televizní kvalita, která tomu podráží nohy. 4/5. (04.03.2014)

Vynikající záležitost. Původně bych nebyl vůbec čekal, že tomuto miniseriálu budu chtít dát pět hvězdiček, a důvody k takové úvaze se nabízely hned dva... Jednak bývám v obdobných případech relativně přísným ctitelem kánonu a tento miniseriál se od původní předlohy odchýlil v některých ohledech docela dost. Za druhé, jak kdosi poznamenal, představit si poněkud blahobytně vypadajícího Gérarda Depardieua v roli Edmonda Dantese věru není zpočátku snadné. Ale obavy byly zbytečné: Gérard Depardieu podává tak strhující a vášněmi prodchnutý výkon a perfektní dabing Miroslava Donutila mu nezůstává nic dlužen, že se člověk přes výše uvedené bez problémů přenese a už jen vychutnává. Nelze říci, že by i ostatní herci nebyli skvělí a dabing ČT na dnešní poměry výjimečně povedený, ale Gérard Depardieu zkrátka vyčnívá :-) (22.11.2009)

Gróf Monte Christo patrí spoločne s verneovkami k nespochybniteľným čitateľským zážitkom z detstva, na ktoré som háklivý. Preto filmové adaptácie týchto diel posudzujem najmä podľa miery ich priblíženia sa k mojim čitateľským predstavám. Z tohto hľadiska je obsadenie Gérarda Depardieua do hlavnej úlohy obrovským a z môjho hľadiska neodpustiteľným omylom. Nebudem radšej uvádzať dôvody. V komentári k remaku 12 rozhnevaných mužov som sa zmienil, že dôvodom pre vznik remaku je ambícia urobiť to lepšie alebo inak. Tento remake nepovažujem ani náhodou za lepší a za tú inakosť by sa mal scenárista Didier Decoin hanbiť. Musí to byť extrémne pyšný človek, ak si dovolil takým brutálnym a diletantským spôsobom zasiahnuť do Dumasovho diela. A tak vlastne tá jedna hviezdička je asi za nápad, aby filmové deti hlavných predstaviteľov hrali ich vlastné deti. (03.04.2010)

Jsou filmy (především knižní adaptace, a ještě především seriálové verze), u nichž je hlavní hrdina tak výrazný a dominantní, že splývá s hercem, kterého posléze lze od jeho role jen obtížně oddělit, případně nahradit někým jiným. Myslím tím třeba Gérarda Barraye jako D´Artagnana, Güntera Lamprechta jako Franze Bieberkopfa, anebo Jeana Maraise jako "kapitána a hraběte". V posledním případě se však Gérard Depardieu zhostil své role (i přes svůj zřejmý vizuální hendikep) velmi dobře - ale co naplat i Hrabě Monte Cristo může být jen jeden... Druhou podnětnou událostí tohoto zpracování byl přesun tematického těžiště z infantilně romantické potřeby "spravedlivé odplaty" v dobrém i ve zlém na "korupční řešení" téhož, které už není tak infantilní a vůbec ne romantické, a přebývá spíš v srdci dospělých. Kvalita jednotlivých dílů má sestupnou tendenci, poslední je nejhorší, závěr neodpustitelný, protože staví celou Dumasovskou filosofii, se kterou celé toto dílo budováno, na hlavu. A jaká je to filosofie? Edmond byl postižen zlem, které se usídlilo i v něm. Doufal, že když odstraní prvotní zlo, bude takový jako byl dříve. Ale kdo je infikován zlem, se po vyléčení nevrací do původního stavu dobra. (14.07.2016)