Memento

Famózní počin režiséra Christopher Nolana, který dokázal natočit film, jenž vás donutí sledovat každej detail pozorně až dokonce ,aby vám náhodou něco podstatného neuniklo, což by zřejmě mělo za následek, že se film úplně nepochopí a člověk se v něm okamžitě ztratí. Fakt geniální kousek a jednoznačně pětihvězdičková záležitost (06.12.2003)

Filmu jsem se vyhýbal a neměl jsem chuť vidět, ale jsem rád, že jsem o tak inteligentní podívanou nepřišel. Film vůbec nenudil, přes svou složitost byl náramně zábavný, napínavý a Christopher Nolan mě ani minutu nenechal, abych zabloudil myšlenkami jinam. Naleznete zde i zábavné situace a závěr mě naprosto šokoval. Už pěknou dobu tuto bombu nemohu dostat z hlavy a tak hodnotím 5 hvězdičky... (28.02.2008)

Po dlouhé době se mi stalo, že naskočily závěrečné titulky a já jen dál seděl a zíral...a pak jsem si řekl - TO JE GENIÁLNÍ!!!! Ze začátku vám asi bude dělat problémy vyprávěcí technika, ale zážitek, který získáte, rozhodně stojí za tu chvíli zmatků... Představitelé hlavních rolí hrají špičkově, hudební podkres se do filmu výborně hodí a atmosféru jde charakterizovat jedním slovem - nejistota. Od začátku až do finále.... A ještě jeden osobní důvod pro nezapomenutelnost tohohle kousku (podívejte se na moje nejoblíbenější herečky;)) - při předávání MTV Movie Awards si Hilary Swank napsala jméno Christophera Nolana (kterému předávala cenu právě za Memento) na svoje krásné tělo ... a pak dostala roli v Insomnii:) (26.03.2003)

Když se váš život stane point-and-click adventurou a vy se zas a znovu ocitáte na neznámých místech, kde se s pomocí předmětů, které máte u sebe a okolo sebe snažíte zjistit, co dělat… Jediným „úložištěm dat“ je pro Leonarda jeho vlastní tělo (nikoliv mysl), na které si nechává tetovat důležité informace (extenzí jeho těla pak představuje polaroid, kterým si fotí osoby vstupující do jeho života a který tudíž nahrazuje jeho vizuální paměť). Jeho identita se zakládá pouze na tom, co si zapsal a co může být interpretováno v rozporu s původním významem, což je dnes, v době, kdy své životy necháváme řídit chytrými telefony, možná ještě relevantnější téma než na přelomu tisíciletí. Vyjádření nejistoty ve vztahu „self“ k sobě samému i k vnějšímu světu tvoří pouze jednu z inspirativních rovin Nolanovy ambiciózní aktualizace noirových konvencí pro (post)moderní éru (dobře mu k tomu posloužily formálně neotřelé snímky evropské modernistické kinematografie). Cílem režiséra bylo dostat nás do pozice člověka bez krátkodobé paměti. Vyprávěcí hledisko je po celý film fixováno na Leonarda. Vidíme a slyšíme pouze to, co vidí a slyší on. Hrdina si nepamatuje, co se stalo před pár minutami a kvůli nechronologickému vyprávění to nevíme ani my. Celkový obrázek si ovšem můžeme složit snáz než Leonard, neboť známe budoucnost. K následkům událostí postupně přiřazujeme jejich příčiny a dění si v hlavě snažíme uspořádat v chronologickém pořádku, což je o něco náročnější myšlenkový proces, vyžadující uplatnění odlišného schématu než v případě vyprávění běžícího klasicky z bodu A do bodu B. Práci nám na druhou stranu usnadňuje linearita filmu (čímž se Memento liší od Sledování se scénami v přeházeném pořadí). Jednotlivé scény v barevné i černobílé příběhové linii na sebe navazují. První akorát běží pozpátku a druhá klasicky (a třebaže se tváří jako objektivnější záznam reality, obsahuje ne tak docela spolehlivé flashbacky), takže se ve finále, nápadně připomínajícím začátek a upozorňujícím tím na bezvýchodnou zacyklenost Leonardovy situace, protnout. Obě linie se zároveň v mnohém doplňují a pomáhají nám poměrně brzy pochopit protagonistovu situaci i jeho cíl. Kdyby Memento běželo chronologicky, přijde o podstatnou část svého tajemství, rozplétání záhady bude mnohem menší výzvou a témata vzpomínání, zapomínání a plynutí času nebudou „vtělená“ přímo do struktury filmu. Složitost vyprávění jinými slovy není samoúčelná, nýbrž směrodatná. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, ScarPoul, Martinius, Hannah1971, Maghasius (26.07.2017)

Nejlepsi film Christophera Nolana, ktery je vyborne promysleny a skvele zahrany. Film vas donuti vsechno pozorne sledovat, protoze jakmile vam utece nejaka malickost, tak je mozny, ze se ve filmu ztratite. Guy Pearce, popsanej po celym tele a se ztratou kratkodobe pameti to zahral hodne dobre a hlavne hodne presvedcive. Jen by me zajimalo, jesli by film byl tak poutavej i kdyby se neodehraval pozpatku, protoze pak si myslim, ze by to byl jen prumer. Ale to je co kdyby, takze takle to je proste jeden z nejoriginalnejsich thrilleru a mistrovske dilo. (07.05.2005)