Reklama

Reklama

Epizody(5)

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.

Epizody:

1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio

5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (181)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Je to prostě seriál. Má své mouchy, ale plejáda hvězd hraje plejádu charakterů, takže i když by se nic nedělo, bylo by stejně radost na to koukat. Ti z toho domu lidičky jsou tak dobře napsaní, že to prostě bavit musí. Jeden z mála snímků zabývajícím se Protektorátem z pohledu obyčejných lidí. Svědectví doby jak má být. 80% ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Neznám lepší český televizní seriál. Je evidentní detailní znalost reálií protektorátní Prahy i detailní znalost lidských charakterů - zde není černobílých postav. Uvědomnělý komunistický odbojář? A není to náhodou zoufalý člověk, který utekl z republiky od rodiny a proto ho nenávidí i vlastní syn? Nebo chce snad někdo říct, že komunistický odboj nepřispěl k pádu fašismu nebo dokonce že na konci války lidé nevítali Rudou armádu s nadšením? V tomhle seriálu nechybí napětí, humor ani romance a herecké výkony jsou zde jedny z nejlepších, které byly na obrazovce k vidění. ()

Reklama

jatamansi 

všechny recenze uživatele

Filipovi se zřejmě zalíbilo v seriálech a po úspěchu Věka se pustil do fresky zobrazující na poměrně sevřeném půdorysu naděje, lásky, frustrace, touhy i rozčarování obyvatel jediného domu v období kolem světové války. Mou jasnou platonickou láskou je zde nerudný Nerudný Miloš Nedbal. A láskou, kterou bych si uměla představit nejen platonicky, aristokratický Adamíra. Vypointovaný je záběr na roztékající se obraz radního Nerudného stejně jako ne už právě nejmladší Hudečková coby diblík. Vala nezůstal nic dlužen své pozdější rudé pověsti a nejkrásnější byla Jana Šulcová. Když si představím, že šlo jen o kulisu na barrandově, skoro se mi tomu nechce věřit. A nesmím zapomenout na Petra Čepka. Vlastně je to jako u věka, co jméno to perla, takže na závěr jen z Adamírových úst - citace nebude přesná – A to by se tatínku ta ulice jmenovala Nerudného nebo Nerudná? ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Jsem ráda, že tento seriál Františka FILIPA má tak vysoké hodnocení. Ten seriál si to zasloužil. Tak to opravdu za 2.svět.války u nás vypadalo. Strach a hrůza šla ruku v ruce s obavami o holý život. Nebylo vyjímkou, že se bál soused souseda, ba co dím - otec syna a syn otce. Byla to strašná doba a už to opravdu mladé generaci nepřeji, aby něco takového zažila. Všichni herci, kteří v tomto seriálu hráli, byli proto tak dobří, protože tuto dobu 95 % z nich, zažilo na vlastní kůži. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Psalo to tu hodně uživatelů, ale musím zopakovat; nepamatuju si seriál, kde by se sešlo tolik hereckých špiček té doby, a to obsazených i do těch nejmenších rolí (jako nejoblíbenější postavu bych vybral P. Nerudného Jiřího Adamíry). A právě na hereckých výkonech si tvůrci mohli dovolit vystavět celý seriál. Jako válečná látka funguje velmi dobře, v některých ohledech mi to připomínalo o rok mladší a méně známý Kamenný řád (škoda, že zde nebyly dořešeny osudy všech postav, min. u 2 se to hodně nabízelo). Jenže jedna věc mi u výše jmenovaného seriálu přišla ne tak do očí bijící a tou myslím poplatnost době. I když je nutno volit tyto slova velmi opatrně. Jako oponentura se mi líbila jedna věta uživatele Exkvizitora, dovolím si citovat: "Chce snad někdo říct, že komunistický odboj nepřispěl k pádu fašismu nebo dokonce že na konci války lidé nevítali Rudou armádu s nadšením?". Ano, výstižné, kolego. Takže sice někdy ten socialistický/komunistický podtón krapet dřel, ale rozhodně to nebylo nic tak strašného, přestože posledních pár minut páté epizody (mluvím o nepřetočené verzi) bylo vyloženě pro soudruhy (i když je zvláštní, že třeba Dlaskovo dojetí mi nepřišlo vůbec trapné, naopak jsem ho dokázal pochopit). Jen by mě zajímalo, jestli si ten závěrečný pohled na "pomník" vykládám správně nebo ne (přijde mi totiž jako výsměch natočit slétávající se holuby, kterak se*ou na sovětský tank). Rozhodovat se mezi 4* a plným počtem je v tomto případě hodně těžké, ale nakonec volím vyšší variantu (díky výborné ATMOSFÉŘE), i když hodnocení je někde mezi. ()

Galerie (142)

Zajímavosti (74)

  • Omladina kouří cigarety značka „Zora“, kterým se říkalo zorky. Jednalo se o to nejlevnější a nejhorší kuřivo. Vyrábět se začaly už za první republiky. Po obsazení Německem na nich přibyl nápis: „Tabáková režie: Protektorát Čechy a Morava.“ V 80. letech 20. století se na trhu objevila stejná značka, ale už s přepracovaným obalem. (sator)
  • Ve stejném vztahu, stejném prostředí a za stejných okolností - konec války, zjevení chotě po několika letech, kdy si žena myslí, že muž je dávno mrtev - se potkali Jana Hlaváčová a Zdeněk Řehoř v roce 1978 v bakalářské povídce na téma "Moje nejhezčí vzpomínka na květen pětačtyřicátý". (hermiona)
  • Zmíněné vynechané scény mají zvláštní osud - původně se dotočily dodatečně, protože poslední díl s názvem Obvaziště Boccaccio se vedení televize zdál málo revoluční. Při první repríze seriálu byl tento díl odvysílán s novými scénami a byl přejmenován na Barikáda ve vedlejší ulici, ale při další, už porevoluční repríze, se opět použila původní epizoda. (Robbi)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno