Umučení Krista

Celkově bych film mohl shrnout jednou větou: Mnoho povyku pro nic. No, pro nic zrovna ne, ale pro málo. Po technické stránce je to téměř bez chyb (např. jazyková stránka), ovšem obsah je věc druhá. Vystavit celý film na brutálním mučení a bití mi nepřijde jako šťastný nápad. Scéna bičování je zbytečně přebrutalizovaná, překrvavěná a znásilněná (tolik ran by ani člověk nemohl přežít). Nelíbily se mi taktéž výjevy s ďáblem (že měl ženskou podobu mi nevadilo) a s tím co držel v náručí (co to bylo, proboha?!). Scény s Jidášovým traumatem (s dětmi) byly taktéž nechutné. Nevím, jestli měl Mel Gibson v úmyslu pouze šokovat (když ve skrytu duše doufám že ne), ale ve mne jiné pocity nevyvolal. 40%. (15.04.2006)

Kdo mě aspoň trochu zná, ví, jaký mám názor na brutalitu ve filmech. Záměrně se jí vyhýbám. Velmi často je používána nadbytečně a často samoúčelně. Proto mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se odvážila podívat se na Umučení Krista. Brutalita je tu opravdu velice výmluvně prezentována od prvních scén až do těch posledních. Nechce se mi věřit, že by to ve skutečnosti probíhalo opravu takto. Kat bývá často milosrdnější než ti, kteří si ho najímají. Ja jednostrannost je přílišná. Vyjmutí poslední fáze Kristova života z celkového kontexu činí z filmu nestravitelné sousto - aspoň pro mě. Napadá mě s jakým záměrem Mel Gibson film natočil? Chtěl poukázat na velké Kristovo utrpení nebo šokovat diváky? Dílo je natolik sugestivní, že nedává možnost jiného pohledu a taková manipulace s divákem se mi příčí. Na rozdíl od Posledního pokušení Krista mi film nepřinesl nic nového, žádný zajímavý pohled, novou myšlenku, proto hodnotím tak nízko. Nezáleží na tom, kdo film natočil ani jak dobře to udělal, pokud ničím neosloví, stává se zbytečným. Netrvdím, že pro všechny. Mě to jednou stačilo. (01.04.2018)

Hodnocení filmu je čistě subjektivní záležitostí - a u "Umučení Krista" to platí dvojnásob. Navíc je nutné mít alespoň základní znalosti o Ježíšovi a osobách a událostech s ním spojených. Gibson totiž rezignuje na nějaké vysvětlování a rovnou vypráví...Záleží na tom, jak moc jste schopni akceptovat víru. A to nejen víru zosobněnou křesťanstvím - myslím tím víru v cokoliv "nad námi". Tady totiž nejde o vlastní filmové kvality, u "Umučení Krista" jsou jen prostředkem, jak přiblížit poslední hodiny Božího syna. Radím vám, nebojte se a přes veškeré rozporuplné reakce, přes váš případný ateismus, přes všechny předsudky, které chováte - "Umučení Krista" je film, který si zaslouží vaši pozornost...Možná na konci zjistíte, že pro vás tenhle "příběh příběhů" získal nový smysl a rozměr. A možná ne. Volba je jen na vás. (07.07.2006)

neznat Umučení Krista, byl by pro mě pojem "náboženský gore film" nepředstavitelný. pro poučeného diváka, který chápe, že "pašije" jsou specifickým dramatickým žánrem, jaký vyžaduje znalost určitých kulturních a historických souvislostí, může Umučení nabývat až ikonického statusu. na ostatní diváky musí film působit zřejmě jako neproniknutelný, surreálný horor. avšak ani v tom nejsadističtějším "torture filmu" neprojde protagonista tak tuhou zkouškou těla. důvod není těžké domyslet. nikdo jiný než polobůh by taková muka nepřežil. zvěsti o realismu a přepečlivé snaze dojít co nejvěrnějšího obrazu jsou právě a jen zvěstmi. ale to není nutně na škodu, jelikož mimo jiné i proto mohlo být Gibsonovo ztvárnění o tolik více naturalistické a sugestivní, než na co si troufli tvůrci jiných evangelijních adaptací. v souladu s titulem, v hutné bouři emocí dobývají všechen prostor nejrůznější děsy a hrůzy na úkor konejšivých pocitů, které by měly přicházet s vědomím, co všechna ta agónie vykupuje. souhlasím s docentem Suchánkem, že film se (navíc bez opravdové snahy o realismus) koncentruje na tělesnou bolest, zatímco daleko významnější duševní soužení (Getsemany) odsouvá na úplný okraj zájmu, a právě proto bych se zdráhal hovořit o "duchovním filmu". (27.11.2012)

Poněkud krvavé, ale hlavně nudné: nějakýho chlápka odsouděj a pak bičujou a nutí nést kříž, na kterým ho chtějí ukřižovat - on pořád znovu a znovu padá, trvá to celou věčnost - jen ta cesta s křížem trvá snad polovinu filmu (ještě že existuje u DVD rychloběh). Navíc je snad třetina filmu točena zpomaleně. Ještě se mu pořád vybavujou vzpomínky na dobu předtím, kdy byl celkem v pohodě a hlavně ne tak zakrvavenej. No nechci spoilerovat, tak vám nepovím, jak to s tím hlavním hrdinou dopadlo, ale ten konec je takovej zvláštně otevřenej. Akorát snad hudba bylo celkem fajn, ale i tu si radši pustím samostatně na soundtracku. Takhle nezbývá snad jen ocenit práci maskérů. Jinak vážně: Douglas a Tetsuo to vystihli vcelku přesně. (06.12.2004)