Věčný svit neposkvrněné mysli

No behem prvnich 15 minut jsem si rikal, co to je za divnou kravinu, ani komedie ani drama, ale jakmile se zaclo s mazanim vzpominek, sla kvalita filmu rapidne vzhuru, az se nakonec vytahla na maximalni hodnoceni. Kuli michani vzpominek se skutecnosti jsem se obcas ztratil, ale nastesti jsem se zase za chvily zorientoval. Scenar je skutecne vybornej a originalni, hudba taky a kamera spolu s trikama naprosto perfektni. Herecke vykony jsou vyborne, docela mile prekvapil Elijah Wood a Kirsten Dunst. Jim Carrey byl naprosto uzasnej, nevim jesli to byl zamer, ale fakt vypadal jako silenej chudak. A Kate Winslet byla minimalne na stejne urovni jako Carrey, taky vyborna. Nejvic me dostali sceny, kdy byl Jim Carrey jakoby malej, i kdyz tu zacinal predvadet xichty, bylo to to nej v celym filmu. I kdyz je film po celou dobu hodne divny, tak je ale zaroven nadherny a plny pocet si zaslouzi. (19.10.2005)

Nespočetněkrát by mě lákalo služeb společnosti Lacuna Inc.využít a s pomocí jejich plně vyškoleného personálu (snad tam Kirsten Dunst ještě pracuje) si nechat bezbolestně odstranit z hlavy všechny ty smutné vzpomínky, jenže pak bych se stejně jako Joel všemožně jejich vymazání bránil a ukrýval se, jen ať mi zůstanou napořád. Jsem totiž jako puzzle .. jeden dílek mi vezmete a nikdy už nebudu sám sebou .. (08.09.2014)

Úžasně scénáristicky vybroušený diamant, který je dokonale natočen. Scény v kterých Joel (Jim Carrey) pomalu zapomíná jsou dokonale střiženy a kamera v nich nemá naprsoto žáadnou chybičku!! Herecké obsazení, hlavně božský Jim Carrey a skvělá Kate Winslet , je opravdu výborné a role skvěle trefené. Některé scény jsou skvěle úsměvné a nechybí troška sarkasmu. Podle mě je to jeden z nejlepších filmů minimálně tohoto roku. Taková cesta do hlubin partnerského vztahu a příběh osudové lásky. (01.09.2004)

„It’s gonna be gone soon.“ Vyprávěcí strukturou nesmírně ambiciózní rozchodové drama, které stejně jako všechny ostatní filmy podle Kaufmanových scénářů dokáže intelektuálně oslovit, ale nikolik emocionálně zasáhnout. V jádru jde o ten nejtradičnější příběh rozpadu jednoho vztahu. Ona již zapomněla. On by rád zapomněl také, ale při konfrontaci se šťastnými vzpomínkami si uvědomuje, že definitivní konec ještě nechce. Alespoň ve vlastní hlavě tak provádí revizi vztahu a snaží se poučit z dřívějších chyb. Jenomže tento vnitřní proces zapomínání a rozpomínání je s neskutečnou tvůrčí invencí a s takovým množstvím vizuálních vtípků, že se napoprvé nedají pobrat, externalizován. Joelovi jeho vzpomínky doslova mizí před očima. Ve snaze uniknout před zapomněním chaoticky bloudí bludištěm vlastní mysli a společně s myšlenkovým konstruktem své přítelkyně se snaží najít útočiště (neustálým sebereflexivním upozorňováním na skutečnost, že Clementine je dívkou snů, která svou nepolevující energií mění životy druhých, je zčásti relativizován stereotyp „manic pixie dream girl“). Zní to šíleně, ale přestože film začíná koncem a je vyprávěn v několika rovinách reality paralelně (jedna běží lineárně, druhá pozpátku), nemáte problém se v něm zorientovat právě díky tomu, že se po celou dobu zakládá na známých myšlenkových vzorcích a emocionálních stavech. Věčný svit neposkvrněné mysli vypráví velmi sofistikovaně o velmi jednoduchých věcech, čímž sice maskuje jednorozměrnost postav a banalitu nesených pravd, ale stejně tak je těžké nenechat se svést příjemným myšlenkovým cvičením, k němuž nás vyzývá. 90% Zajímavé komentáře: Melies, oli.G, RAiken, cross, LarryW, derryl, Fill16 (08.04.2006)

Michel Gondry nám ve Věčném svitu ukázal odvrácenou stranu mysli. A my se tak lehce nechali svést, neboť předpokládaný začátek, tak hravě může být i koncem. To aby naše paměť tento filmový zázrak z mysli už nikdy nevymazala.. Příště si dáme třeba lekci o tom, jak si uvařit příjemný sen. Nezapomeňte si připravit cyklistickou přilbu a obraceč toku času. 10/10 (19.09.2008)