Princ a tanečnice

Marilyn Monroe + Laurence Olivier = lepší to ani bejt nemůže. Marilyn je tu tak krásná a roztomilá, až se mi z toho při každém sledování filmu točí hlava (a to prosim pěkně nepřehánim). Úžasně zahrané oběma. To co tady nasral pan Oskar je snužka krásně seskupených hoven, tak se nenechte odradit kvůli jednomu "odborníkovi" (pozor má fejsbůkovou stránku s názvem KLASICKÝ HOLLYWŮD), co si dokonce i někde dokázal přečíst, že s Marilyn byly během natáčení problémy. Že z toho pak pokaždé vyleze čistá filmová magie a že do ní od začátku rýpali a znemožňovali ji, ať už přišla na jakýkoliv plac, na to už pán asi sere. Krom toho nechápu, jak přišel na to, že tohle je považováno za její nejlepší herecký výkon, to se říká o Zastávce v Kansasu jen pro informaci, i když tenhle patří rozhodně k úplné komediální (a ne jen to) špici celé kinematografie. (11.09.2013)

Nejspíše na tom má silný podíl fakt, že jsem jako první viděla My Week With Marilyn a že jsem dodatečně pátrala po předloze tohoto filmu, ale The Prince and the Showgirl mě bavilo. Sledovat Laurence Oliviera hrajícího velkovévodu je jako sledovat Kennetha Branagha hrajícího Laurence Oliviera hrajícího velkovévodu! :-) (01.12.2011)

Skoro mě až překvapilo, jak mě to nakonec bavilo - nevím proč jsem čekal, že to bude mnohem nudnější (a hloupější) film, a tedy jsem mu zbytečně předem křivdil. Jasně, doba vzniku je na tom znát, což se projevuje třeba na tom poněkud úmorném tempu (z filmu by šlo zcela bez následků vystříhat minimálně 20 minut, ne-li více), ta politická omáčka okolo a přehlídka uniforem je tam vyloženě otravná (nemluvě o té zcela redundantní lince s plánovaným svržením regenta - vlastně mi tam i samotná postava regentova syna přišla vesrkze zbytečná a film by mě mnohem víc bavil, kdyby se soustředil výhradně na vývoj vztahu mezi regentem a Elsie, a taky jsem nepochopil, proč musel regent pocházet z neexistující Carpathie (podobně jako mi to samé kdysi přišlo směšné u filmu Deník princezny, kde je království hlavní hrdinky pro změnu zasazeno do jakési stupidní Genovie - nechápu, proč je takový problém zasadit to do nějaké existující země). Když si ale člověk tohle všechno dokáže odmyslet, pořád zde zůstanou dobře napsané dialogy, které jsou leckdy opravdu zábavné, a především pak samozřejmě úchvatný zjev MM, která je zde vrcholně roztomilá, a hlavně kvůli ní ten film pořád stojí za vidění a nejde si ji zde nezamilovat. P.S. Jak jsem si celou dobu myslel, že to spěje ke svému předem očekávatelnému závěru, o to víc mi finální rozuzlení připravilo nečekanou facku, která mě dost rozladila musím říct - takhle to skončit nemělo. (11.10.2022)

The Prince and the Showgirl patří mezi ty filmy z 50. let, které mají vysloveně zajímavé zákulisí. Samozřejmě pro širší veřejnost byl jeho kontext znovu objeven až u příležitosti premiéry filmu My Week with Marilyn, který je nostalgickým zpracováním jedné romance ze studií Pinewood. Ve skutečnosti šlo o zajímavé setkání nad hrou Terence Rattigana The Sleeping Prince: An Occasional Fairy Tale z roku 1953. Hra byla napsána u příležitosti korunovace Alžběty II., odehrává se v roce 1911 a vcelku roztomilým způsobem karikuje tehdejší politiku a zároveň je skvělým londýnským bedekrem. Samozřejmě tento aspekt lépe vyzní ve filmu, na divadle mají prim jistřivé dialogy. Marilyn Monroe koupila autorská práva pro svou nově vznikající produkci a požádala Laurence Oliviera, režiséra a představitele hlavní role z prvního nastudování, aby svou roli zopakoval a režíroval i film. Tuto skutečnost ve své době poněkud zastínilo senzační manželství Monroe a Arthura Millera a do dnešních dnů zůstalo mnoho klevet. Jaký je ale výsledný film ve skutečnosti? Jeden z nejméně typických filmů pozdní kariéry Monroe, téměř mechanické překlopení divadelní rutiny, které se snaží co nejvíce vytěžit s jejího kouzla, Olivierovi pověsti a Technicoloru. (14.09.2021)

Páv a labuť. Sir L. a Lady M. Krok za krokem. Ke špičkám. Panenka - "mašlička," s psaníčkem. Do klopy župánku, pro letní noc, svatojánský sen v růžovém salónku. Po parketu pluje s elegancí lotosového květu. Perlí v zátylku, saténovém modýlku. V laskonkové toaletě, přirozeně, v urozeném protokolu aristokracie. (23.08.2020)