Tuvalu

(Verze: 87 minut) „Technology system profi!“ Helmer mě velmi zaujal už svými 2 krátkometrážními snímky Umývač oken a Překvapení, a tak jsem si slíbil, že od něj v budoucnu musím zkusit i něco celovečerního. Ovšem, co vyčnívá (ve smyslu funguje) při krátké stopáži, může při té delší zapadnout. U Tuvalu na to však (k mému příjemnému zjištění) nedošlo. Pravda, filmu můžete vyčítat, že je naivní, předvídatelný, občas působí skoro až dětinsky, ale zároveň je díky tomu kouzelně hravý, celkově zábavný, originální a především maximálně svůj. Jeho zvláštní svět „lázní k pohledání“ s despotickým nevidomým majitelem, knoflíkovou královnou vrátnice, nesmělým podprsenkovým fetišistou, živelnou námořnickou dívkou (která ví, jak dosáhnout svého), a mimo jiné také správně lstivým a zákeřným příbuzným-záporákem, nabízí neobyčejnou atmosféru. Tu podporuje řada opravdu nápaditých scén a detailů, ať už jde o: plavčíkovu „mužnost“, celé to budování dojmu narvaných lázní, opalování se, všemožné technologické vychytávky, přebírání rolí, zjevný odkaz na Bláznivou střelu, průběh inspekcí a také nezaměnitelnou směsici různojazyčných jednoslovných výrazů (vskutku „mezinárodní“ řeč). A konec je také moc milý, i když samozřejmě naprosto čitelný. Celkově hodnotím slušnými 4*. (17.06.2015)

Bizarní, pitoreskní, panoptikální... Možná, že kdybych chvíli listoval Slovníkem cizích slov, tak bych narazil na nějaký další výraz, který by padnul na tohle dílko jako ulitý. Co tomuhle filmu jinak rozhodně nelze upřít, je velmi silná atmosféra, která se ostatně u podobně lyrického snímku předpokládá. Ta je ale současně také příčinou toho, proč mu dávám jen tři hvězdičky - mně tohle ladění prostě není nijak zvlášť příjemné. Tím ale nechci říct, že mně tahle záležitost nezaujala. Naopak si myslím, že ta musí zaujmout každého. Pouze líbit se bude jen někomu... (29.06.2005)

Majstrovský surrealistický experiment pre širšie publikum, zakuklený v príbehu mladíka, pracujúceho v starej, pomaly sa rozpadávajúcej budove krytého kúpaliska, ktorý sa zamiluje do dcéry námorného kapitána. V ceste ich láske a fungovaniu kúpaliska však stojí bohatý podnikateľ, ktorý chce vystavať nový komplex obytných domov, a je preto schopný všetkého... Tak ako je starý tento námet, archetypy postáv aj samotná budova, v ktorej sa väčšina deja odohráva, obstarožne pôsobí aj samotná forma filmu. Helmer sa hrá so svetlom a farbami, používa všetky efekty aby docielil dojem filmu omnoho staršieho, ako v skutočnosti je - používa časom zaviate farebné filtre, kameru, z ktorej by tvorcom dnešných blockbusterov prišlo zle, a necháva naplno vyznieť, ako vraví Lavant v inom filme, "krásu samotného gesta". "Dej" je vlastne reťazov tu viac, tu menej absurdných scén a udalostí, ktoré tragikomicky sprevádzajú pár až k vysnívanému koncu. Nechýba ani posolstvo, ktoré si musí každý nájsť sám. A aké je to moje? Človek sa niekedy k spôsobu života, ktorý vedie, upne tak, že bez neho už nevie ako ďalej, stráca nádej a pomaly odchádza do tmy a zabudnutia, ako tá predavačka lístkov. 100% (10.12.2013)

Rozmlátené prostredie čo technicky vzaté dokáže stále fungovať vďaka mechanickému srdcu celých kúpeľov vo svojich útrobách neudrží viac , než Antona a jeho starého, slepého otca žijúceho zo spomienok na niekedy preplnené kúpalisko. Priestor sa otriasa v základoch pred každou možnou inšpekčnou kontrolou. Práve tá prichádza a kúpeľom s katastrofálnou statikou poriadne kopne do stoličky. Tá zalomcuje pod Antonovým otcom a ten cíti, že sa blíži fatálna životná zmena. Anton má s otcom spoločnú úchylku vo vode až na to, že Antonova nutná spoločnosť jeho chorému otcovi mu nastavuje optiku pre túžby stať sa kapitánom a vyplávať na široké more. Táto vízia sa mu čiastočne splní. Do kúpeľov zavíta dcéra kapitána a Anton sa môže v objavovaní neznáma po prvý krát realizovať. Pri všetkom si ale musí dávať pozor, aby im kúpele nespadli na hlavu a pri najbližšej kontrole musia obstáť. (20.07.2014)

Krásné je to, co se líbí v prostém posouzení a z toho plyne, že se musí líbit bez jakéhokoli zájmu ...... A také je vznešené to, co se bezprostředně líbí proto, že klade odpor proti zájmu smyslů. Též zde platí, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí ...... SPOILER: a tak se také stalo ...... žili šťastně až do smrti. (06.02.2012)