Páni Edisoni

Jakub Wehrenberg a Jiří Strach se sešli ve výborném dětském filmu o talentovaném chlapci v elektronice, jehož vynálezy budili zmatek a pohoršení. Snímek je při dnešním pohledu obrovský nostalgický skvost, už jenom kvůli vynálezům, které byli ve své době velkým přínosem, ale dneska spíše budí úsměv. Ve své době musel nadchnout spoustu kluků, kteří měli podobný koníček. Příběh je to veselý, svým způsobem dobrodružný i poučný. Písnička Jiří Schmitzera 'Ferda jede na kole' provázející celý příběh stále upozorňuje na dětskou fantazii a prozíravost. Prezentace vesnického života je povzbudivě reálná. Škoda, že takovéto filmy nevznikají i dnes. (24.03.2014)

Film pro děti a o dětech na pozadí děje dokumentuje nástup výpočetní techniky do života tehdejší společnosti. Film není rozhodně špatný, ale dnes působí značně nepřesvědčivě až úsměvně. Na své si však přijdou počítačoví pamětníci, kteří si zavzpomínají na své Sinclairy a Didaktiky. Film lze každopádně doporučit ke zhlédnutí. (08.06.2008)

Jako asi ztratím svůj pracně budovaný imič, ale musím se přiznat, že při sledování tohohle filmu se mi pár slzí v očích objevilo. Bylo mi líto toho kluka, jak na něj všichni řvali a dusili ho, zejména ta jeho teta teda. No, na svou obranu musím říct, že jsem byl naměkko už před tímhle filmem, neboť se mně odebral do věčných plání energie notebook, na kterém jsem měl cca dva měsíce práce, samozřejmě nezálohované, neboť zálohování zdržuje, že. No a taky mi ten film připomněl neblahé chvíle na základce na tom našem maloměstě, která byla velice chudá, takže si nemohla dovolit nejnovější výkřik techniky, počítač s IQ151. No takže já coby jediný nositel toho jména ve třídě musel představovat programovací jazyk karel, aby se spolužáci měli jak cvičit. By člověk nevěřil, jak hloupí některý lidi jsou, vidí, že jsem dva kroky od zdi a daj příkaz trojkrok! (13.12.2015)

Pěkný snímek o chlapci ,který je technicky nadaný ,ale okolí nemá moc pochopení pro jeho vynálezy. O to je to pro něj težší ,že má jenom starého dědu. Naštěstí se najde kamarád a vedoucí počítačového kroužku ,který s ním má výdrž a nakonec ho adoptují. Škoda ,že už se dnes takové obyčejné snímky pro mládež netočí. (20.12.2007)

Po celou dobu filmu jsem si zpívala „Spadlo prase do strouhy, neširoký nedlouhý...“, protože je to tak vlezlá písnička, která hrála hned v úvodu. Ale film je sám o sobě tak moc milý, že jsem ho sfoukla jedním dechem. Velmi příjemná dětská atmosféra, díky které jsem si zase vzpomněla na svoje dětství a samotní dětští herci mi učarovali. Vidět malého Jiřího Stracha bylo fakt vtipný a Jakuba Wehrenberga vlastně taky. Jiří Schmitzer se mi ve své roli moc líbil a asi s ním začnu vyhledávat víc filmů, protože herec je to skvělej. Příběh sám o sobě dokáže celkem zaujmout, když si chceme pustit něco silně nenáročného a jen vzpomínat na dětská 80. léta. Další dětský film do sbírky těch celkem povedených. Bavit se nad osmdesátkovou technikou bylo samo o sobě dost divný. A je to vlastně pořád stejný. Film se mi líbil. Je to velmi milý snímek, který neurazí ani nenadchne a jako velmi oddechovou komedii to beru a doporučuju! (01.11.2021)