Podezření

Zprvu vcelku zajímavá detektivka, přecházející svým koncem do slušného patosu. Vraha v oné osobě by zřejmě nikdo nehledal a na tom samozřejmě detektivní zápletky staví. Avšak v tomto případě se mi vysvětlení příčiny motivu vraždy zdálo až příliš ubohé. Nejvíce mě znechutila neumytá vražedná zbraň, kterou by v tomto stavu nechal jen idiot nebo někdo, toužící po vězení a následném trestu smrti. (12.12.2010)

Dobře provedený politicko-soudní thriller se stopáží dostatečně štědrou na to, aby se všechny nitky daly hezky vinout a zaplétat. Neznám předlohu, ale předpokládám, že Podezření je jeden z případů, kdy měl scénárista zjednodušenou práci, protože mohl využít už jednou někým jiným promyšlený příběh:) "Výsledný" film tomu aspoň odpovídá, a jelikož všichni zúčastnění herci (počítaje v to genderově nekorektně i herečky) velmi dobře hrají a atmosféra je správně hutná (na čemž má samozřejmě zásluhu John Williams), není důvod nedat 80%. Závěrečnou scénu si pamatuju už asi deset let. (19.02.2012)

Mám radost z toho, že nejen tuzemská justice hraje svou oblíbenou hru na to, kdo je křivý a kdo ještě křivější. Ta americká se za to ještě navíc nestydí a za to rozhodně dávám palec nahoru. Jenže celkově je to takové pomalé, neslané, mastné jen trošku a nebýt charismatického výkonu Raula Julii, tak bych si i pro nudu nějaký ten čas vychytrale našel. (30.06.2014)

Ve srovnání s konkurenty téhož roku vzniku ( Time to Kill, Primal Fear) je Podezření jasně nejslabší soudní thriller, což je škoda, jelikož Harrison Ford je můj oblíbenec. Filmu chybí to, co všem ostatním soudním thrillerům a to především hvězdicový herecký cásting ( Ford na takový thriller prostě nestačí), dále role prokurátora absolutně nevyužita a tím pádem film postrádá nepříjemný pocit ve vzduchu v soudní síňi a dokonce mě ani samotná zápletka příliš nezaujala( Buď mi přišla dnes až moc okoukaná anebo velmi předvídatelná, no zkratka ten film nemá moc velké koule. Zhlédnout se dá pro fanoušky Forda a k doplnění soudních žánrovek, ale osobně bych dal přednost dvěma výše zmíněným. 60% (01.02.2015)

Dobrá detektivka postavená na starém dobrém schématu Pravda-Právo-sPravedlnost, přičemž každé "P" si jde svou vlastní cestou, čímž se vždy vytvoří napětí hodné detektivky. Závěrečný monolog (poirotovská rekapitulace) je tu však jaksi navíc - kladivo zbrocené krví a postava ve dveřích, to mohlo stačit. Jinak se člověk musí ptát: Proč ho neumyla, když všechno ostatní měla tak promyšlené? A odpovědět si: Aby na to manžel přišel sám! Proč chtěla, aby na to přišel sám? Aby mu to mohla hezky vylíčit!... Postava Barbary Sabichové (nejspíš k tomu přispěl i herecký výkon) není přiliš homogenní; atraktivní, ctižádostivá žena odsouzená k stlaní postelí (citát z filmu), nakonec realizuje své ambice v zločinu. Za veškerá její příkoří může svůdkyně jejího muže (který ji odsoudil ke stlaní postelí). Ale to bychom si měli spíš nechat vysvětlit od nějaké genderové pracovnice (navrhuji český tvar: genderky nebo genderistky - jako učitelky či policistky). No a co muž (podívejme se na to z jiného pohledu než gudaulin *****. Při již zmíněném monologu jeho ženy mu vytrysknou do očí slzy. Jsou to slzy úlevy, všechno se vyřešilo: kauza dopadla dobře; žena, která jím pohrdala je na pravdě boží; vrah se přiznal; a manželka prokázala v boji o něj takové odhodlání, že většího snad není (akorát při té údržbě nářadí selhala). (31.05.2017)