Sophie's Choice
Sofiina voľba
Režie:
Alan J. PakulaScénář:
Alan J. PakulaKamera:
Néstor AlmendrosHudba:
Marvin HamlischHrají:
Meryl Streep, Kevin Kline, Peter MacNicol, Karlheinz Hackl, Günther Maria Halmer, Rita Karin, Eugene Lipinski, Josh Mostel, Stephen D. Newman (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)
(více)Recenze (395)
Jak tu již přede mnou někdo zmínil v komentáři - připadá mi, jakoby byly dvě verze tohoto filmu a zatímco většina hodnotících viděla tu dobrou, já narazila na tu špatnou.. Po celou dobu jsem se snažila pochopit, co na tom filmu je. A proč se to vlastně jmenuje "Sophiina volba". Celou dobu příběh totiž vypráví o třech přátelích, kteří se chovají rozverně, hloupě a podle mě dost nelogicky - a aby se neřeklo, asi tak na dvacet minut z celé stopáže (!) je tam Meryl Streep v koncentráku. Oné osudové volbě byly věnovány snad dvě minuty na konci. Nemluvě o nepřehledném skákání z jedné linie do druhé. Co to ksakru mělo být? Ten film je tak neskutečně vycpaný nudnou, nezáživnou vatou, až se mi z toho chce ve čtyři odpoledne spát. Viděla jsem už dost snímků na toto téma a myslím, že Sophiina volba je opravdu z toho slabšího soudku. ()
Stejně jako knížka tomu celkem podtrhává nohy začátek, kdy se nic neděje, a člověk prakticky ani neví, že Sophie byla v koncentráku. Pak ale přijde finále, které člověka rozdrtí, takže jsem jako u knihy s hodnocením rozpolcený. Prostě je to velmi dobré, ale nevyvážené dílo, tady ještě umocněno famózním výkonem Meryl. ()
Filmová adaptace strhující stejnojmenné Styronovy knihy je jednou z nejsilnějších reflexí zvěrstev 2. světové války. Jak absurdně zrůdný byl nacistický odosobněný systém likvidace všech lidí neárijské rasy, v němž byl člověk stavěn před nevyhnutelnost takovéto volby. Onen člověk (žena, matka) zhmotněný určitě životním (a Oskarovým) hereckým výkonem Meryl Streepové, jejíž polština, němčina i slovanský přízvuk v angličtině, jakož i celá postava Polky přeživší peklo Osvětimi, byl tak sugestivní, že jsem si po skončení filmu na internetu hledal, zda má slovanské předky. Prý ale nemá... Alan J. Pakula natočil skutečně sugestivní psychologický film, který má svou svébytnou (a rovnocennou) pozici po boku knižní předlohy. I když jsou oproti Styronově románu-obžalobě celkem logicky některá místa redukována (nejvíce jsem jako divák postrádal opodstatnění a osvětlení pragmaticky motivovaného kalkulu při osudové volbě), samostatný snímek je natolik nosný a konzistentní, že je třeba jen jediné - neustále si ho pro výstrahu připomínat... ()
Pomalu plynoucí ale maximálně působivé a silné drama se strhujícím výkonem Meryl Streep, která zde předvádí svůj podle mě nejlepší herecký výkon a hlavně ve scénách z koncentráku působí opravdu věrohodným dojmem a tu její nelehkou volbu bude divák prožívat i s ní. Velice kvalitní výkon zde předvádí i výborný Kevin Kline a velice mě překvapil většinou spíše komediální Peter MacNicol. Kdo četl knihu tak ho film nepřekvapí ale pro neznalce knižní předlohy by to mohla být velice těžká podívaná. ()
Pakulův majstrštyk na motivy bestselleru Williama Styrona. Knihu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, což je možná ale ve výsledku v tomto případě kladem. Meryl Streep rozhodně nepatří k mým oblíbeným herečkám ( jejím filmům se většinou vyhýbám ) , ale po shlédnutí tohoto snímku, budu muset svůj postoj k ní přehodnotit. Tímto dechberoucím výkonem si o mou větší pozornost jednoznačně řekla. Toho oscara si jednoznačně zasloužila, nemohl skončit v lepších rukou. Zdatně ji sekundují v roli Nathana skvělý Kevin Kline a Peter MacNicol jako začínající spisovatel Sting. Nejsilnějším momentem celého snímku pro mě osobně je scéna, kdy vyhublá nakrátko ostříhaná Maryl Streep jako Sofie se brodí bahnem podél přeplněných kotců s židy čekajích na smrt. Opravdu skličující pocit mě celého zaplavil. Druhým silným momentem je síla záběru KONTRASTU mezi samotným koncentračním táborem a vilou Rudolfa Hesse. Jako by člověk mávnutím kouzelného proutku vstoupil úplně do jiného světa ( vzdáleného tisíce mil ) a přitom ve skutečnosti je to pouze pár metrů oddělených zdmi. Naproti tomu ona finální ( stěžejní ) scéna s " volbou dětí " , přestože mistrně zahraná od Meryl ( vidíte ji v očích to čiré zoufalství ) , mohla být na můj vkus více vygradována. Přesněji řečeno měl si jí Pakula více předpřipravit. Nicmémě pro mě osobně velice silný zážitek! p.s. tímto si sám sobě slibuji, že čas k přečtení Styronovi knihy si najdu. Už pouze kvůli tomu srovnání....... ()
Galerie (173)
Zajímavosti (35)
- Meryl Streepová byla natolik přesvědčená, že právě ona je tou pravou pro roli Sophie, že si sama pokoutně sehnala pracovní verzi scénáře a šla přímo za režisérem Pakulou. Na kolenou ho o roli prosila. Doslovně. Po letech na tuto epizodku oba vzpomínali již pouze s úsměvem. (DaViD´82)
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Williama Styrona z roku 1979. (Terva)
- Nathanův (Kevin Kline) bratr při schůzce se Stingem (Peter MacNicol) nalévá do sklenic pivo Pilsner Urquell. (HADES)
Související novinky
Čertova švígrmutr
Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)
Reklama