Ecce homo Homolka

Homolkovi mi vzdycky prisly jako takovy Slunce, seno, ale pojaty komorne ciste na jednu rodinku. A tenhle dil je nejzasadnejsi, i kdyz ne muj nejoblibenejsi. Film v podstate nema zadnej pribeh, mame nedeli, rodinka je v byte a dohaduje se. A takhle to je 80 minut, je to neskutecne vtipny, jedna hlaska strida druhou a herci jsou naprosto dokonaly. (09.02.2008)

"A příště půjdu na fotbal a ještě se vožeru! Anebo...půjdu za děvkama." Ale jo, já bych dala i 4*, protože alespoň v jedné scéně najde paralely s vlastní rodinou asi každý Čech, osekala bych ale úvod z lesa a vůbec bych vynechala mikrozápletku s mladým párem. "Kluci, nehrajte si furt na toho tátu..." (13.04.2020)

Když se řekne „film o české povaze“, okamžitě si vybavím Ecce Homo Homolka Jaroslava Papouška. Tento film pojednává o pražské rodině Homolkových, která se jednoho dne rozhodne vyrazit na výlet do přírody, aby si každý z nich užil trochy toho zdravého vzduchu. Díky velmi rozmanitým charakterům, které tvoří celou rodinu, osobně tento film považuji za velmi vtipnou ale zároveň i pravdivou sondu do tradiční české rodinky. Dominantní babička, která si zaslouží přívlastek „generál“, suverénní děda, jejich syn Ludva řízený svou věčně nespokojenou manželkou Heduš a jejich dva synové (dvojčata) – konfrontace takových figurek prostě nemůže vyústit v bezproblémově strávený den v přírodě. Místo toho diváky čeká pravé rodinné peklo, které je zároveň i pekelně zábavné. 100% (08.06.2009)

Týmový režijní a autorský tandem Papoušek-Forman-Passer sehrál v „nové vlně 60.let“ patrně vůdčí úlohu. Dalo se logicky očekávat, že každý z nich pocítí touhu projevit své vlastní umělecké ambice. Poslední na řadě byl Jaroslav Papoušek a ten to vzal od podlahy! Stvořil perem i režií, již zcela sám rodinu Homolků, která se stala okamžitě populární a na světě tak byl další národní fenomén - prototyp české rodinky své doby a neskrývanou satirou i české mentality a povahy. Jediný skutečný neherec je Josef Šebánek, původem automechanik a později taxíkář, což ovšem vůbec nesnižuje jeho přirozený komediální talent a v tvrdé konkurenci nijak nezaostává, ale spíš vyčnívá. Na poměrně malém prostoru obyčejné neděle, vymačkal Jaroslav Papoušek z naší rodinky maximum a diváci jí přijali za svou a přijímají dodnes. (22.02.2009)

Ecce homo Homolka připomíná posledních 25 minut Lásek jedné plavovlásky, akorát hůř natočených a více než třikrát tak dlouhých... Samozřejmě to není špatný film, je výborný, ale Formanovi či Passerovi se v žádném případě nevyrovná... Zda přitom jde o "nezkreslenou realitu života každého z nás", nebo naopak o jeho "důmyslnou karikaturu", neumím úplně posoudit. Osobně neznám nikoho, jehož rodinný život by byl takhle hrozný. Samozřejmě můžeme spekulovat zda-li ve filmu má jít o zachycení jakési mimořádné situace nebo naopak o obraz zcela všednodenní reality. Film se každopádně spíše tváří, že takhle to u Homolků probíhá pokaždé, takže sám za sebe bych byl spíše pro tu hodně nadsazenou karikaturu. Některé situace přitom působí velmi přirozeně, jiné naopak velmi nepravděpodobně a strojeně, například ten náhlý a nakonec nevysvětlený úprk z lesa... Ocenit je samozřejmě nutné výborné (ne)herectví všech zúčastněných, mistrně vybudovaný scénář a taky velice přesné postižení onoho bazálního napětí mezi lidskou agresivitou a slabostí, potřebou ovládat a nebýt ovládán... Kdesi hluboko na dně je zraněná lidská duše... Celkový dojem: 85% (04.11.2017)