Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jozef Ort-ŠnepHudba:
Karel MarešHrají:
Marie Motlová, Josef Šebánek, Helena Růžičková, František Husák, Josef Kolb, Josefa Pechlátová, Petr Forman, Matěj Forman, Václav Žižka, Jiří Čutka (více)Obsahy(1)
Ve filmu se setkáváme se všemi členy rodiny: s dědou a babi, jejich synem Ludvou s manželkou Heduš a dvojčaty Péťou a Máťou. Navíc poznáváme stařičké rodiče babi Homolkové, kteří žijí v jihočeské vesnici. Homolkovi se za nimi jedné neděle vypraví novým vozem, aby se rozloučili s údajně na smrt nemocným pradědečkem. (Ateliéry Bonton Zlín)
Videa (2)
Recenze (282)
Druhé pokračování o trochu trhlé české rodince. Nějáký díl musí být vždycky nejslabší, pro mě je to tenhle. Oproti Homolka a tobolka jsem se tolik nezasmál. Ale pořád je to nadstandart, scény, kdy děda Homolka vytahuje z kadibudek čepice, nebo kdy ukazuje, jak se mu tchán smál, až mu viděl do krku jsou nezapomenutelný. ()
Druhý díl je o něco méně povedený než předchozí. Prvky jsou tu však stále stejné, i když děj se trochu vleče do doby než rodina Homolkových dorazí na venkov. Pak už se zas všechno rozjíždí - rodinné šarvátky, hádky, vtip atd. Helena Růžičková skutečně uměla svá "kila" nosit a udělala z nich svou přednost, kalhotový kostým s různými doplňky jí skutečně sekne. Nezapomenutelná scéna je ta závěrečná, která se odehrává u rybníku a ve které Heduš skáče šipku do vody, aby z ní vylovila kloubouk a brýle. Spoiler - Smutek však nastane, když umírá "chudák tatínek", kvůli kterému se celá výprava na venkov vůbec uskutečnila... ()
Formanovsko-Passerovská lekce je v "Hogo fogo" znát nesmírně silně. Kromě neuvěřitelně intezivního popisu všednodenní reality je hmatatelně cítit i ve střihu či na skvělé práci s kamerou, jíž nesmírně svědčí širokoúhlý formát. Využití dlouhých záběrů je tu ovšem poněkud jiné než u Formana či Passera. Forman je používá především jako účinný prostředek k budování kontrastu, Passer jimi udává pomalý rytmus celého filmu, ovšem zároveň v něm jaksi podprahově bouří drama neuspokojeného osobního života a poklidu pouze předstíraného, u Papouška dlouhé záběry působí téměř jako ilustrace, jako fotografie v pomalu prolistovávané knize. Už se v nichž téměř nic neděje, prostě jen jsou. Samozřejmě i Papoušek pracuje s kontrastem, a to především v úvodu, v němž nesmírně trefně konfrontuje odlišný rytmus života na vesnici a ve velkém městě. Po větší část filmu je ovšem střídání pomalých záběrů vlastně vysloveně mechanické, kontrast nefunguje, celek příliš nedrží pohromadě, i smrt se prostě jen odehraje jako jeden z mnoha záběrů, nedořečeného je až příliš... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Jaxx84, Subjektiv (Komentář vysloveně debilní: TheMaker) ()
Tragikomické příhody typické české rodinky své doby. Realistické víc, než sama realita, nejen událostmi, ale i hereckými výkony. U Homolkových mě vždycky zaplaví nostalgické vzpomínky na dětství, protože v podobných poměrech jsem vyrůstal. Taky jsme doma přes neustálé hádky a půtky neviděli to, co je v životě podstatné. ()
No tak jak se mi první díl nelíbil, tak se mi druzí Homolkové zalíbili. Sic je to tragikomedie jako blázen, zase se tady jenom celá rodina hádá a kočkuje..jenže tentokrát je tu od každého tak akorát. No a navíc - všechno je tak nádherně natočený a tak nějak to všechno do sebe zapadá, že se mi to zalíbilo. Vtipných hlášek je tu také akorátní počet. Přál bych si, aby z prvního dílu tvůrci vymazali právě ty hádky. Pak bych možná změnil názor. No, co mě čeká v díle třetím, si neopovažuji hádat... ()
Galerie (9)
Zajímavosti (13)
- Scéna, kdy se hajný, co neuhlídá ani tu kozu, baví s Františkem Vaněčkem, se odehrává v restauraci Na Živci nedaleko Písku. František Vaněček je skutečná postava a hrál sám sebe. Postavy v lesnických uniformách jsou z části tehdejší zaměstnanci Lesního závodu v Čížové. (hetta)
- Vůz s diplomatickou značkou, který parkuje při prvním výletu Homolkových vedle nich, je Opel Admiral. Jednalo se o luxusní vůz vyráběný německou automobilkou Opel v letech 1937 až 1939 a znovu v letech 1964 až 1977. (sator)
- Natáčelo se ve vesnici Čimelice, na Vrábsku - rybník Zhoř a v Praze - Ruzyni. (M.B)
Reklama