Jednorozený

Je to něco jako dát si na snídani olivy s jogurtem, přikusovat k tomu sladký rohlík namazaný paříšským sálátem a zapíjet to slivovicí. Výrazná a originální snídaně na kterou sice jen tak nezapomenete, to bezpochyby, ale že se z toho poseru není důvod proč bych měl hodnotit nadprůměrně. Nechutnalo a hotovo! (29.10.2008)

Pôsobivo naturalistické čudo zabalené do tak vizuálne nepreniknuteľného vizuálneho hávu až sa stáva (takmer) nepozerateľným. Najmä však kvôli ťažko prepálenej stopáži je begotten "iba" zaujímavým a hlavne originálnym experimentom s trefným a silným zvukovým podkresom, nie však dobrým filmom - v podobe trojminútového klipu sa na to pozerá predsalen lepšie. Varovanie: (ne)vhodné asi len pri silných depresiách. Pozerané na dva krát a tretia hviezda ide skutočne len za originalitu. Úprimne? Nepáčilo sa mi to. (23.05.2014)

Pokud existují nějaké žebříčky nejpodivnějších filmů všech dob, jsem si celkem jist, že surrealistická vichřice Begotten (1990) se s přehledem vždy vydrápe minimálně do prvních tří čelných pozic. Nezpochybnitelná vnitřní síla tohoto díla zůstala i více než třicet let od své premiéry neměnná. Stále jde o směsici znepokojivých černobílých obrazů, které drásají mysl nebohých pozorovatelů svou syrovostí a vizuální respektive významovou nejednoznačností. Jakoby stál Begotten uvnitř uzamčené časové kapsle, na kterou okolní události, společenské proměny ani vývoj kinematografie nemají absolutně žádný vliv. Film je to dokonce natolik osobitý, že povýšeně odmítá jakékoliv žánrové zařazení, byť se jej někteří nepoddajní horlivci umíněně snaží uvěznit do hororové škatulky. Já osobně dokážu žít s tím, že jde zkrátka o jedinečný audiovizuální experiment s myšlenkovým přesahem, který však od sebe svým odpudivým šarmem odhání téměř všechny zvědavce. Pokud dokážete proniknout skrze nános slizu, proplést se změtí zatuchlých podzemních kobek a zapálenou loučí porazíte okolní temnotu, tak vám možná tahle zhmotněná noční můra poodhalí kousek ze svého tajemství. Více. (17.03.2023)

Tak k tomuhle skoro až uměleckému dílu vůbec nevím,co napsat.Nejperverzivější a nejbrutálnější film na světě to asi nebude,ale to se dalo čekat,pokud to má napsané v obsahu filmu.Perverzní a brutální tak nak průměrně až hodně to ovšem je.Na světě je asi hodně omezená skupina lidí,kterých se na to vydrží dívat až do hořkého konce.Atmosféra filmu je řekněme temně bílá a pouze někteří jedinci pochopí celý děj. (01.08.2013)

Fraška, v níž se bohové chovají jako dementi; případně jsou jinak postiženi. Krev a semeno. Agónie. Osiris (nebo někdo jiný) zbavený moci a veškerého důstojenství. Země znásilněná (ne jenom) radlicí. Země slizká a oplzlá. Dějiny v kruhu (nikoliv útěšném). Lidstvo jako banda svatokrádežných nenažranců... která toliko plní svou roli... Hranice mezi smysluplným podobenstvím a bezbřehou provokací je tenká a křehká jako obsidiánový motýl [což mne na celém dílku interesuje nejvíce (btw: historka ohledně prvotního popudu ke vzniku tohoto spektáklu je zajímavá a vzhledem k charakteru zvukového doprovodu snad i pravdivá)]. Čili chápu, ale v žádném případě nesdílím. (29.01.2012)