Nejkrásnější věk

Debutní film Jaroslava Papouška, který se později proslavil jako režisér kultovních Homolků. Nejkrásnější věk je výborná zábava nejen ze sochařského ateliéru, ve které se umně střídají herci s neherci a celkově to vůbec nenarušuje dějovou linku. Vynikající Jiří Šebánek s Miladou Ježkovou nebo krásná Hana Brejchová, která opět ukazuje svoje nahé tělo (a že je na co koukat!). Další scénky z hospody nebo ze zmíněného ateliéru mají svoji vyjímečnost se kterou uměl točit pouze Jaroslav Papoušek, Miloš Forman nebo Ivan Passer. (18.07.2016)

Režisér Papoušek ve svém prvním filmu částečně využil Formanova osvědčeného ansámblu herců (tedy zejména neherců) a pustil se do velmi zábavné komedie o „sochařících“ a jejich modelech. Film postavený na vtipných civilních dialozích se rozjíždí pomalu, což je trochu škoda. Ovšem pak vše odstartuje Jakimova hláška: „Románku, utrhnu ti hlavičku!“ a už to jede. A poté, co na scénu vtrhl ofačovaný Josef Šebánek, tento nekorunovaný král českých neherců, jsem se skoro nepřestal smát a na úplném konci filmu jsem se už smíchy válel po zemi. Jedinou chybou tohoto snímku nabytého velkým množstvím vtipných hlášek a situací tak zůstává jen jeho pomalejší začátek a proto je velká škoda, že se svou popularitou nezařadil po bok známějších Formanových filmových perel či pozdější Papouškovy trilogie o rodině Homolkových, i když by si to jistě zasloužil. Takže vážení, kdo neviděl, ať to hned napraví! (25.09.2012)

,,No jo, ale my jsme penzisti. My jsme potřebnější." Tak zábavná, skoro dokumentární podívaná (ne)všedních dnů jednoho sochařského ateliéru. To se nám Jaroslav Papoušek po společných projektech s Passerem a Formanem v roce 1968 osamostatnil a vytvořil svůj první vlastí autorský film. Ponechal si řadu "zavedených" neherců z dřívějších filmů (mimo jiné nezapomenutelného dědečka z Hoří, má panenko!), dal dohromady skupinku mládeže představující odvázané "sochaříky" v uvolněné atmosféře 60. let, naproti tomu partu důchodců schopných hrát si na chodbě umělecké školy u sochy koně na intelektuály vedoucí debatu nad uměním... Mezi tuhle sbírku amatérů doslova vecpal coby profesora sochařství hereckého profesionála Vladimíra Šmerala, který se zhostil své typické "intelektuální" roli opět s gustem, nenápadně popři tom sáhl i po mladém Jiřím Hálkovi z Činoherního klubu... No a vznikla velice svérázná podívaná, kterou fanšmejkr československé kinematografie musí ocenit, jen popři několika hluchých místech mé hodnocení sráží především pár scén se šíleným dětským řevem. Ovšem, lezení hospodských kumpánů do oken za nahatou ženskou uvnitř i venku nemělo chybu! ,,Už ani nepřeleze plot, no! To je buď penze, anebo 30!" Kterýpak že věk je nejkrásnější? Možná že právě ten, jaký člověk v danou chvíli přežívá. 70% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) (01.01.2019)

Nejlepší komedie 60.let. Na rozdíl od většiny zde se mi líbily všechny tři části v podstatě stejně. Jenom mi vadí, že film tak nějak nerozhodl, kterýže věk je ten nejkrásnější, jestli 20-30, 50, nebo důchod. No, tu první hranici bych vyloučil... neboť jestli jako tohle mělo bejt moje nejlepší životní údobí, tak to mě teda podrž voči. A vzhledem k tomu, že ani k padesáti, natož k důchodu jsem se ještě nedoplazil, tak o tom nemůžu rozhodnout... holt se nechám překvapit. Možná bychom měli věřit těm stařečkům ve filmu, protože oni přeci už všechny tři etapy prožili, tak mohou srovnávat. No na druhou stranu, paměť jim už tolik neslouží, tak jsme zase tam, kde jsme byli, nevíme nic! (18.07.2011)

Více ještě rozverná experimentální črta než plnohodnotný film, jaké pak Papoušek geniálně vystřihl v sérii o Homolkových, než mu je utnula komunistická cenzura, ale rozhodně stojí za vidění. Sledovat tenhle snímek navíc promítaný z 16mm filmu ve venkovském hospodském sále s místními vesničany, kteří vám pak vyprávějí, jak ty promítačky zachránili a teď je učí obsluhovat svoje potomky, má nezpochybnitelné kouzlo, v němž se realita (zahajovací fanfáry tria malých kluků, zahrané na saxofon, pozoun a trumpetu, které měly u publika takový úspěch, že je museli o přestávce uprostřed filmu ještě zopakovat) volně prolíná s formanovsko-papouškovskou poetikou a ještě zvýrazňuje její nesmazatelný punc, který 60. letům oba dva vtisknuli. ***** Kino Verneřice, s R. a s Evou. *~ (31.10.2022)