Gouttes d'eau sur pierres brűlantes
Dažďové kvapky na rozpálených kameňoch
Water Drops on Burning Rocks
Water Drops on Burning Rocks
Water Drops on Burning Rocks
Water Drops on Burning Rocks
Obsahy(1)
Příběh je zasazen do sedmdesátých let v Německu. Padesátiletý Leopold svede Franze, devatenáctiletého chlapce. Franz se do Leopolda zamiluje a nastěhuje do jeho bytu. Počáteční idyla je postupně nabourána neshodami a rozdílnostmi mezi oběma muži. Do děje vstoupí Franzova bývalá přítelkyně s úmyslem obnovit jejich dřívější lásku. Leopold však dokáže s lidmi nebezpečně manipulovat, což nezadržitelně ústí v tragédii... Režiséru Ozonovi posloužila jako předloha k tomuto filmu divadelní hra Rainera Wernera Fassbinder, kterou napsal v devatenácti letech, nikdy však nebyla uvedena na divadelní scéně. Ve filmu zazní píseň "Traume", kterou nazpívala slavná francouzská zpěvačka Francoise Hardy. (claudel)
(více)Recenze (14)
Mistrné dílko. Výborné komorní drama o lásce, vášni a manipulaci s lidskými city. Díky tomuto filmu jsem poznal písničky Francoise Hardy, které jsem si nesmírně zamiloval. Träume je nejpřiléhavější melodie, jakou Ozon pro takový žánr mohl zvolit. V té písni je obsažena tragičnost celého příběhu. ()
Zlatý Medvěd - výběr ()
Jako ano, film seasi dá vnímat i tak, jak ho popsal můj oblíbený kolega claudel a pak vám gratuluju, že jste vyvolený, protože já podobný pocity rozhodně nesdílel. Nejdřív mě tvůrci oblažili asi hodinovým dialogem dvou teploušů, kterej byl ještě nudnější než když se sejde banda šestnáctiletejch pipin a začnou řešit pipinský problémy. Tvůrci si zřejmě mysleli, že mě musej srazit až na zem a tak přidali ještě jednu homošukačku, která byla naprosto zbytečná, záběr na nahý prdele stačil, každýmu z nich bylo jasný, že pánové se nedostali do společné postele protože tam vedla turistická značka. Pak se ve filmu objevily i ženský. Nejdřív jedna, která se hned slíkla a spustila nejdřív s jedním a pak i s druhým teploušem takovej gejzír slovních hoven, že by je nepobral ani hovnocus, natož já, kterej už dostal záhul v první hodině filmu. Pak přišla ještě jedna ženská nebo podle řečí snad transvestita nebo co, ale v každým případě to byla herečka a ne herec, to bylo totiž to jediný co jsem ještě byl po tom tvůrčím teroru schopnej zachytit. Ještě že film už končil, protože trvat tohle o trošku dýl, tak spáchám sebevraždu. ()
Tak tohle je mazec! Film dotažený do konce po všech stránkách! Nadchla mne postelová scéna s kabátem, která se objevuje ve třech variantách pokaždé s výměnou rolí. Hodnotitelé toho filmu se dělí přesně na dvě půlky - ti, kteří pochopili (claudel, Dan) a ti, na které to byl příliš těžký kalibr. Přitom jde o dílko přímočaré, které dost přesně vykresluje charaktery všech 4 zúčastněných. Bezelstná postava mladičkého France, velkého manipulátora a svůdníka Leopolda, naivní a snadno ovlivnitelné Anny i tragická postava Věry. Členění příběhu do jednotlivých dějství s mírným časovým odstupem je zachován dle divadlení předlohy a nepůsobí nikterak rušivě. Naopak uzavřenost každé epizody dává vyniknout celku, než kdyby příběh plynul bez přerušení. I když jde o drama, jsou zde jasné komediální prvky. Film bych doporučila spíše náročnějším divákům, nikoliv konzumentům seriálů a akčních filmů. ()
Ozonova zkouška na art vyšla celkem dobře, chvílemi se podařil nádherně vybroušený diamant (především seznámení Lea a Franze a samotný konec), chvílemi se jedná o volně se povalující uhlík, který ještě nezačal krystalizovat. Ozon se pokusil zařadit po bok Denisové a Caraxe, ale skončil někde u Cattetové s Forzanim. Škoda, že se tomuto směru nevěnuje více, tento snímek dával tušit, že by z něj mohl být nadějný autor neotřelých filmů. ()
Vidět v jeden večer nejdřív Almodóvara a poté Ozona je docela mazec! První se snad v žádném filmu neobejde bez alespoň jedné transvestity, druhý se velmi často v různé míře pouští s oblibou do tématu homosexuality a přidat si do děje ještě navrch transsexuální postavu s prodělanou změnou pohlaví vlastně není cizí žádnému z nich. Další šílený vztahový LGBT bizár mě vesměs bavil do chvíle, než se nezačal brát postupně stále vážněji. V té chvíli už i vsunutí absurdní stylizované taneční vložky působilo jako totální WTF. :o) Sexuálně založené hrátky uprostřed těžkého vztahového propletence bez hranic naštěstí Ozon více rozehrává v dialozích, než „v akci“ (ačkoliv ani té se většinou nevyhýbá) a celé dění ozvláštňuje hravými nápady s kamerou a výtvarní stránkou v minimalistickém prostředí plném oken či zrcadel, což mě obzvlášť upoutávalo. I herecké výkony patří k velice slušným, tematicky mě však Kapky deště spíše míjely a oproti slušně vybudovanému zázemí pro svižné dialogy se Ozonovi (s výjimkou závěrečné scény v doprovodu německy zpívaného šansonu) nepodařilo vybudovat tak silnou atmosférou, aby ke mě docházely silnější emoce v dramatičtějších částech filmu a abych cítil jedinečný zážitek po celou dobu. Pokus o cosi (ve své době) nevšednějšího to však nebyl špatný... [65%] ()
Fassbinderovské drama natočené "po francouzsku" spíš jako tragikomedie. Skvělé dialogy a výborní herci (Ludivine je za pět! :-)) ()
Ludivine Sagnier je prostě úchvatná! ()
No ja teda nechapem vsetkych tych, co tuto uchylku brutalne nadhodnocuju - same 3 a 4 hviezdy . Za co, do prdele ? Ze sa jedna buzna zamilovala do dalsej buzny a maju idylicku zbuznelu homoromantiku ? Ozon je hlavne zensky reziser, ale obavam sa ze v pravom slova zmysle, taky Minnelli zenam rozumel podstatne menej, hoci tiez natocil dve extremne planoby - zenske filmy. Minnelli bol aspon zrucny reziser, to Ozon nie je, je to len dalsia reziserska planoba ako filmy Uwe Bolla alebo reziserskou planobou bol aj Ed Wood Jr. Podla mna by si Ozon mohol tiez kludne uviest meno Allan Smithee. Tuna Ozon sa snazi hrat na artovu strunu, ale nema na to : 5 % ()
Ozonovy zákony vztahové termodynamiky, divoká oscilace nejen mezi póly sexuálními, ale i žánrovými. Do prostorově minimalistické vztahové konverzační komedie na bázi divadelní hry pronikají tragické šlehy, v nejlepší almdóvarovké tradici jsou nositeli negativních hodnot sebestřední, neempatičtí, sobečtí muži. Obrazová rafinovanost pozdějších Ozonových filmů (počítáno od 8 žen) je přítomna spíš jen zárodečně, stejně jako smysl pro práci s tajemstvím, který Ozon mistrně využil v V písku, Bazénu nebo třeba Jen 17. Jestliže film něčím předčí ve Ozonově filmografii ty následující, jsou to nádherný kozy Ludivine Sagnier, jež Ozon vystavuje s nenuceností nezaujatého estéta. ()
Dost drsné německé drama s francouzskou poetikou a kompozicí... Bravurně & absurdně vykreslené postavy žijící ve vztazích, které by nám mohly připadat tak rozdílné - ve skutečnosti však tragicky podobné. Nutí nás klást si otázky nad závislostní strukturou takřka libovolných vztahů, nad ovlivňováním (formací) partnera partnerem - a celkově nad tím, jak se člověk ve vztazích může realizovat a realizuje... ()
Za Ludivine Saugnier!! ()
také čudnô to bolo ()
Intimní psychodrama nejen o zmatcích teploušů a manipulování s lidmi. V druhé půlce se začne promenovat překrásná Ludivine, a je to tedy i pěkně erotické. Přesto převládá zklamání, umělecký záměr dotažen do nudy.... ()