Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Životopisný film o Lautrecovi je natočen jako portrét umělce, těsně spjatého se svou dobou i s dvojicí "protikladných" společenských prostředí, jež spojil svým životem i uměním: s venkovskou šlechtou, z níž pocházel a v níž v nouzi nacházel zázemí, a s bohémským polosvětem pařížského Montmartru, kde tvořil a kde našel nový domov. Henri de Toulouse -Lautrec (1864-1901) se oproti přáním svého aristokratického otce nestal pokračovatelem starobylého rodu, ale kvůli svému handicapu a díky oslnivému malířskému talentu se změnil v brilantního portrétistu pozlátka i všednodenní špíny pařížských kabaretů, kankánů a bordelů a jejich slavných hvězd i bezejmenných outsiderů. Intenzivní způsob existence se stal křehkému umělci osudným, takže v sedmatřiceti letech zemřel na následky syfilidy a alkoholismu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (36)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Prostředí pařížské bohémy je samozřejmě lákavým námětem pro životopisný snímek o proslulém malíři, který podstatnou část svého života prochlastal a prosmilnil. Jen mám pocit, že autoři jeho skutečný příběh trochu vylepšili a realita byla přízemnější. Elsa Zylberstein je má oblíbená herečka, pro kterou mám velkou slabost, a v Lautrecovi dostala skutečně velkou příležitost. I proto dávám 75 % celkového hodnocení. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Pokud několik málo dnů od zhlédnutí nabudete dojmu, že potřebujete dokument (ev. odbornou literaturu), abyste porozuměli, v čem spočívala výjimečnost Lautreca jakožto malíře, čím je tak důležitý pro dějiny umění, když si uvědomíte, že o něm na základě tohoto filmu nejste schopni říct nic chytrého (kurde, na filmy přeci koukám, abych mohl následně machrovat), zřejmě se někde stala chyba. Na nějaké základní rovině se mi líbila posmutnělá rozpustilost tohohle filmu (přesně zrcadlící Lautrecovo nitro), pendlování mezi hraběcí usedlosti a pařížskými nočními podniky (Lautrecova dvoudomost), různice mezi klasickým a moderním uměním (vivat (post)impresionismus!), s odstupem se mi to však zdá na více než dvouhodinový životopisný film trochu málo. 65 % ()

Reklama

Bush13 

všechny recenze uživatele

Když člověk přistoupí na to, že je tenhle film v podstatě komediální, tak si ho musí poměrně dost užít. Nemívám rád explicitně vyjevované narativní scény, aby každý na první dobrou pochopil, nicméně zde je všechno tak roztomile a přehnaně přepjaté, že mě film ihned pohltil. Veškeré bohémské záležitosti, psychologické vztahy, i temné a tragické podtóny, nakonec tady nakonec skončí v jakési ztřeštěné umpa-lumpovštině. A já, který bych teoreticky asi vyžadoval historickou přesnost a vážnost, jsem vlastně nadšen. Snad jen ten konec vypadá, že bylo těžké ho nějak udržet pohromadě. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Paráda-moc jsem od toho nečekal protože lautrecův příběh může svádět k lacinosti a životopisné šablonovitosti-o to větší překvápko to pro mě bylo, když jsem viděl jak si to ten film fičí hezky v tempu s osobitosti, nadhledem, vtipem a sebeironií Lautrecovi vlastní. Pravda je, že v poslední třetině režie -plná nápadů, hračiček a obtížně (přesto však přirozeně) vykonstruovaných scén- zlehka polevila (jakoby došel dech), ale celek to něják neshazuje.....Takže Paráda. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Bohéma z Monmartru hnízdo pro malíře, kde namaloval Henri de Toulouse-Lautrec tolik krásných obrazů, a pikantní písničky poskytují sice dobrou zábavu, ale atmosféra působí vyumělkovaně. Snad nemusím ani dodávat, že nejde o žádnou romantickou selanku, která hraje na city či sklouzává k lacinému sentimentu. Pro úplnost připomínám, že je vše servírováno naturalisticky, ale s přiměřenou dávkou vkusu, včetně scén erotičnosti. Navíc příjemnou třešinkou na dortu je tu i působivá příhoda s Vincentem van Goghem. Shrnuto a sečteno, v onen obyčejný den v zšeřelém pokoji a světlem obrazovky mi bylo u filmu krásně. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

  • Henri de Toulouse-Lautrec (Régis Royer) trpěl od neútlejšího dětství zdravotními obtížemi, které z větší části souvisely se vzácně se vyskytující vadou kostí. Pravděpodobně už ve věku šesti měsíců u něj byla zaznamenána první deformace nohou. Choroba byla zřejmě způsobena geneticky – opakovanými sňatky blízkých příbuzných – a projevovala se zpomaleným růstem kostí a jejich špatnou stavbou. Toutéž chorobou trpěly také některé Henriho sestřenice. Existuje ovšem i hypotéza, podle níž šlo ve skutečnosti o projevy vrozené syfilidy, kterou se jeho matka Adéle údajně nakazila od svého záletného manžela hraběte Alphonse. Zdravotními obtížemi trpěl také Henriho o tři roky mladší bratr Robert, který ve věku jednoho roku zemřel. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno